Korektura
(14.40 hodin)
(pokračuje Lucie Šafránková)
Trik spočívá i v tom, že se postupně upraví vzorec pro výpočet nových důchodů. Cílem je snižovat takzvaný náhradový poměr, který představuje podíl průměrné výše důchodů vůči předchozí průměrné hrubé mzdě zhruba o dva procentní body postupně do roku 2035. Postupně se také sníží i procenta zápočtu výpočtového základu, kdy se současný zápočet 1,5 % za každý rok pojištění sníží o několik setin procenta. To ve výsledku bude znamenat zpomalení růstu nových důchodů o 150 až 200 korun ročně.
Plánované snížení tohoto náhradového poměru znamená, že průběžný důchodový systém ztrácí svoji sociální funkci a toto se dotkne především nízkopříjmových lidí. Kromě špatné perspektivy je tu ještě jedna psychologická rovina. Už dnes lidé odvedou za svůj život do důchodového systému více, než z něj pak zpět dostanou. Tato úprava povede k dalšímu výraznému vychýlení, poměr mezi odvedeným pojistným a obdrženým důchodem se ještě více vychýlí.
Naše hnutí vítá nastavení minimálního důchodu na úrovni 20 % aktuální průměrné mzdy. 10 % má tvořit základní složka a dalších 10 % nově zásluhová složka. Ostatně asi každý v této Sněmovně uzná, že myšlenku minimálního důchodu vneslo už před několika lety do diskuze právě naše hnutí SPD. Máme i konkrétní vlastní návrh, ale tento vládní konkrétní návrh, který je nám tady předkládán, má některé vady.
Odmítáme například skutečnost, že do procentní výměry pro účely tohoto opatření, tedy do nově konstruovaného minimálního důchodu, je započítáváno i výchovné. To zásadně poškozuje nízkopříjmové důchodce, zejména pak ženy, které řádně vychovaly děti. V této příjmové kategorii seniorů tak bude zcela smazán rozdíl mezi důchodem osoby, která děti nevychovala a která děti vychovala. Navrhujeme proto v jednom z mých pozměňovacích návrhů zohledňovat zde procentní výměry důchodů bez započítávání částky výchovného. Pokud bude procentní výměra starobního důchodu důchodce, který má na výchovné nárok, bez započtení výchovného nižší než 10 % průměrné mzdy, dorovnat ji na tuto úroveň.
Tento dílčí vládní návrh, respektive způsob jeho provedení, je vadný, protože anuluje zásluhu řádné výchovy dětí, navíc ještě zejména u nízkopříjmových pracujících rodičů. Pokud je systém výchovného postaven tak, že jeho výše je na procentní výměře důchodu nezávislá, takže se neodvozuje od výše odvedeného pojistného, pak se nemůže zahrnovat do této složky důchodů ani v rámci stanovení minimální výše procentní zásluhové výměry.
Teď si vám dovolím krátce představit své pozměňovací návrhy, ke kterým se později budu hlásit i v podrobné rozpravě. Pod číslem sněmovního dokumentu 4716 navrhuji vypustit z vládní novely změnu výpočtu starobního důchodu od roku 2026, která je vůči budoucím příjemcům důchodů nepříznivější než současná úprava, a která znamená pokles poměru výše starobního důchodu vůči předchozí mzdě oproti stavu, který platí nyní.
V dokumentu 4717 pak navrhuji zachování současných podmínek pro vznik nároku na takzvaný odložený starobní důchod, nikoliv jejich zmírnění, jak navrhuje vláda. Vládou navrhovaná úprava by znamenala zvýšení výdajů státního rozpočtu a je i nelogická a morálně pochybná, protože snižuje hranici věku, ve kterém lze žadateli přiznat starobní důchod, i když nesplnil zákonnou dobu účasti na sociálním pojištění, která je 35 let, ale byl sociálně pojištěn pouze 20 let, anebo odpracoval pouhých 15 let. Tady neexistuje žádný důvod zmírňovat těmto lidem podmínky pro dřívější přiznávání a výplatu starobního důchodu.
V dokumentu 4718 pak navrhuji modifikaci podmínek pro vznik nároku na odložený důchod, nikoliv ovšem ve smyslu jejich plošného zmírnění, jak navrhuje vláda. Zmírnění těchto podmínek a dřívější nárok na odložený důchod navrhuji přiznat pouze osobám, které nesplnily zákonnou dobu odvádění sociálního pojištění kvůli tomu, že prokazatelně alespoň tři roky pečovaly o zdravotně postiženou osobu závislou na pomoci jiné osoby.
Dále pak v dokumentu 4719 navrhuji vypustit z novely zákona ustanovení o neomezeném zvyšování věku pro vznik nároku na starobní důchod. Tento návrh nemá žádné faktické opodstatnění. Věk 65 let je zcela dostatečný pro ukončení povinné doby, do které mají občané České republiky vykonávat pojištěnou výdělečnou činnost, aby jim následně vznikl nárok na řádný starobní důchod. Věk dožití ve zdraví je u nás dlouhodobě nižší, než je hranice 65 let. Je u nás nejvyšší podíl fakticky náročných profesí i jeden z nejdelších pracovních týdnů a jedna z nejdelších pracovních dob v Evropě.
Zvýšení hranice věku pro odchod do starobního důchodu by vyvolalo pouze výrazný nárůst počtu odchodů do předčasného důchodu - jak už jsem říkala - i odchodů do předčasné pracovní neschopnosti, do oblasti registrované nezaměstnanosti se státní podporou, a zvýšený objem vyplácených dávek státní sociální podpory a státní sociální pomoci. Navíc tady platí, že z hlediska vyrovnané bilance důchodového účtu je zcela klíčové zaměřit se na jeho příjmovou stranu.
V dalším dokumentu 4720 pak navrhuji, aby procentní složka důchodů u příjemců předčasných starobních důchodů, jejichž účast na důchodovém pojištění činila minimálně 40 let, byla krácena oproti příjemcům řádných starobních důchodů o 50 % méně, než je tomu nyní za stávajících podmínek, tedy aby byla snížena jen o 0,75 % výpočtového základu. Současný stav je krajně nespravedlivý právě vůči lidem, kteří takto dlouho odváděli sociální pojištění ze zaměstnání nebo z živnostenského podnikání. Navíc jsou to lidé, kteří pracovali v náročných profesích.
V dalším dokumentu s číslem 4721 pak navrhuji, aby procentní složka důchodů u příjemců předčasných důchodů, jejichž účast na důchodovém pojištění činila 45 let, nebyla krácena vůbec. Tady jsem to vysvětlovala před několika minutami, že někdo, kdo skutečně odpracoval 45 let, tak je hanba, aby když odejde do předčasného důchodu z důvodu, že už zkrátka nemůže, že mu to nedovoluje jeho fyzické zdraví, zdravotní stav nebo jakékoliv jiné problémy, aby byl na svém důchodu jakkoliv krácen. Tito lidé, co odpracovali 45 let, by naopak měli být podpořeni a v důchodu by si měli náležitě odpočinout a užívat si, jak se říká, takzvaně podzim života.
V dalším návrhu pod číslem 4722 navrhuji, aby se v rámci minimálního důchodu do procentní složky starobního důchodu pro účel jejího případného dorovnání do částky odpovídající zákonem povinně nově stanovenému podílu této složky důchodu na průměrné mzdě, tedy do částky rovnající se aktuální výši základní výměry důchodů, nezapočítávalo výchovné. Vládní návrh totiž počítá s tím, že do procentní výměry důchodu se pro případný nárok na její zvýšení do výše odpovídajícího podílu této složky na celkovém minimálním důchodu bude započítávat i výchovné, tedy ta složka důchodu, která je benefitem za to, že příjemce důchodů řádně vychoval dítě nebo více dětí. Přitom pro účely valorizace zásluhové složky důchodů se sem výchovné nepočítá. Uvedený model by znamenal, že nízkopříjmovým důchodcům, kteří řádně vychovali děti, by se procentní složka jejich důchodů v mnoha případech nezvyšovala, ačkoliv by se nacházela pod hranicí 10 % průměrné mzdy, anebo by se jim zvýšila pouze o částku, od které by se odečetlo výchovné. To je další diskriminace pracujících rodičů ze strany vlády.
V dalším pozměňovacím návrhu, který je uveden pod číslem sněmovního dokumentu 4723, navrhuji zrušení ustanovení o zákazu valorizace zásluhové složky předčasného starobního důchodu, které do zákona o důchodovém pojištění prosadila současná vládní koalice. ***