Korektura
(14.30 hodin)
(pokračuje Lucie Šafránková)
Pojďme tedy nastavit rozumné parametry této možnosti souběhu zaměstnání a předčasného důchodu, například když zastropujeme měsíční výdělek nějakým koeficientem vůči aktuální výši minimální mzdy. Opět na tom vydělají všichni. Náš návrh byl takový, že tento přivýdělek by se mohl zastropovat například na 75 % minimální mzdy, a tento pozměňovací návrh jsem tady zde ve Sněmovně už také představovala a navrhovala při té poslední úpravě zákona o důchodovém pojištění.
Vysoké dodatečné roční rozpočtové příjmy lze získat i důsledným vymáháním daňových nedoplatků, které dle Státního závěrečného účtu i dle zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu vloni činily 110 miliard korun, bojem proti daňovým únikům ve formě vyvádění nezdaněných dividend do zahraničí anebo fiktivních a nadhodnocených vnitrofiremních transferů a převodových cen.
Z dlouhodobého hlediska je pak s ohledem na příjmy důchodového systému jednoznačně nejdůležitější provádění systémové prorodinné politiky a podpory porodnosti v pracujících rodinách, což do budoucna zajistí pozitivní demografický vývoj a dostatečný počet plátců daní a sociálního pojištění, ze kterého jsou důchody v našem průběžném systému financovány. Patří sem zvýšení daňových slev a daňových zvýhodnění pro pracující rodiče řádně vychovávající své děti, systém výhodných manželských půjček se státní garancí a se snížením dluhu při narození dalšího dítěte v rodině, státní podpora budování kapacit dostupného bydlení, vyšší porodné pro třetí, čtvrté a každé další dítě v pracujících rodinách, pokud alespoň opravdu jeden z rodičů pracuje. Dále je to pak rozšiřování kapacit školek a škol, kde je současná situace mnohdy naprosto tristní, anebo také široká nabídka částečných pracovních úvazků pro rodiče předškolních dětí v součinnosti státu a zaměstnavatelů. Zcela na místě je také i snížení sociálního pojištění rodičům vychovávajícím nezaopatřené děti a v budoucnu vyšší koeficient výpočtu procentuální, tedy té zásluhové složky k důchodům těchto lidí za každé vychované dítě. Ve všech těchto agendách máme v SPD konkrétní návrhy a mnoho z nich jsme tady předložili i v legislativní podobě a několikrát se je snažili zařadit na program projednávání této Sněmovny, ale bohužel vždy vládní koalice nám tyto návrhy odmítala a zamítala je zařadit, aby se tady co nejrychleji projednaly.
Fialova vláda jde bohužel v oblasti rodinné politiky zcela opačným směrem. V rámci konsolidačního balíčku zavedla od letošního roku dvě zásadní protirodinná opatření, když zrušila či omezila dvě klíčové prorodinné slevy na dani. Jedná se o zrušení takzvaného školkovného a také o razantní omezení přístupu ke slevě na manžela či manželku pečujícího v domácnosti o děti či o zdravotně postiženého člena rodiny.
Tady, pane ministře práce a sociálních věcí, bych se vás chtěla zeptat, jak jste něco takového vůbec mohl dopustit? Rodiny s dětmi totiž od tří let do nástupu do první třídy základní školy tak přišly jen letos od 43 740 korun čistého ročně a rodiny s dětmi do tří let pak o 18 900 korun čistého za jeden rok. To je vlastně ona ta prorodinná politika v podání Fialovy vlády, která nemůže nemít negativní dopady na vývoj porodnosti i na budoucí podobu a stabilitu našeho celého důchodového systému.
Zároveň je třeba také ze strany státu vhodnými nástroji podpořit dobrovolné penzijní spoření a důchodové připojištění, jakožto i jiné formy zajištění občanů na stáří, tedy jít opačnou cestou, než jde tato vláda, to znamená podpořit státním příspěvkem i nižší měsíční úložky, než je 500 korun měsíčně, přičemž k úvaze je i vyšší podpora tohoto typu spoření u mladých lidí a nízkopříjmových pracujících, a podobně postupovat i u stavebního spoření. Opět, jedná se o investici do budoucnosti našich mladých lidí. Naprostým základem českého důchodového systému musí ovšem zůstat jeho funkční první průběžný pilíř, který je garantovaný státem.
My tvrdě odmítáme jakékoliv experimenty a hazardování se znovuzaváděním povinného spoření na důchod v privátních penzijních fondech. SPD od počátku v tomto postupuje ve věci úprav důchodového systému konstruktivně a velmi zodpovědně. Během uplynulého roku jsme se zúčastnili několika jednání s panem ministrem práce a sociálních věcí, kdy jsme podrobně představili svoji koncepci důchodové reformy včetně mnoha konkrétních návrhů. Některé z nich byly akceptovány a vtěleny do této dnes projednávané novely zákona o důchodovém pojištění. Jde například také o zrušení krácení předčasných důchodů lidem, kteří odpracovali 45 let. Zatím je v tom vládním návrhu u těchto osob pouze mírnější krácení na polovinu, než je v současné podobě. Ale říkám to od začátku, za nás v SPD je toto zcela nedostatečné a my chceme, aby toto krácení nebylo žádné. Je potřeba si uvědomit, že někdo, kdo 45 let odpracoval, platil daně, platil sociální pojištění, tak si přece nezaslouží to, aby když už pracovat nemůže, ať už z jakýkoliv důvodů, byl jakkoliv krácen. To je přece naprosto nespravedlivé, bezdůvodné a zcela nemorální. Koneckonců toto je i obsahem jednoho z mých pozměňovacích návrhů.
Je rovněž férové z tohoto místa říci, že několik bodů z dnes projednávaného návrhu má naši podporu, respektive nemáme vůči nim výhrady zásadního charakteru, byť být to na nás, tak bychom to nastavili legislativně trošku jinak. Jde například o fiktivní vyměřovací základ ve výši průměrné mzdy v době, kdy občan pečuje o své první a druhé dítě do tří let, anebo o zdravotně postiženou osobu pobírající příspěvek na péči, o prodloužení doby, po kterou lze obnovit vyplácení vdovského důchodu, či o možnost partnerů dobrovolně se rozhodnout pro společný vyměřovací základ manželů pro výpočet jejich budoucích důchodů.
Naopak naši podporu nemá zmírnění podmínek pro nárok na takzvaný odložený starobní důchod lidem, kteří neodpracovali potřebný počet let, tedy zkrácení doby pro dosažení nároku na odložený důchod z pěti let po dosažení zákonného důchodového věku na dva roky. Já si myslím, že o tomto bodu je ve veřejnosti opravdu málo věděno. Myslím si, že i ve veřejném prostoru je toto opravdu velice málo probíráno. My jsme proti tomu, protože jednak to přináší zvýšení výdajů státního rozpočtu a současně to snižuje motivaci k práci u lidí, kteří se jí celoživotně vyhýbají, ačkoliv k tomu nemají žádné objektivní, například zdravotní důvody. Jinými slovy, jde o bezdůvodné opatření, které my jasně odmítáme. I k tomuto opatření podávám pozměňovací návrhy, které ještě později představím.
A jak už jsem uvedla, tak rezolutně odmítáme i vládní návrhy na zpřísnění podmínek pro výpočet důchodů budoucích seniorů oproti současnému stavu, které by vedly ke snižování reálných důchodů i jejich poměru k předchozí mzdě. To je také pro nás zcela nepřijatelný a zcela asociální přístup. Navíc se zde jedná o manipulativní terminologii, neboť nejde o zpomalení růstu nových důchodů, ale i o jejich reálný pokles. K dosažení neakceptovatelného cíle, relativního snížení úrovně nově přiznaných důchodů o 8 %, vláda navrhuje snížit úroveň zápočtu příjmů do první redukční hranice ze stávajících 100 % na 92 %. Co to provede u důchodů osob s osobním vyměřovacím základem ve výši 44 % průměrné mzdy, tedy aktuálně zhruba kolem 18 tisíc korun? Systém se zachová tak, že se těmto lidem procentní výměra důchodů sníží o 10 %. Společně se snížením koeficientu za rok doby pojištění pak celkově až o 13 %, přičemž nejvýše zasažené budou opět osoby s nízkými pracovními příjmy. Zopakuji to: Nově přiznávané důchody od roku 2026 budou mít méně výhodný výpočet, než je dnes, a budou řádově o desítky až stovky korun nižší než ty, které stát přiznává za stejných výchozích podmínek nyní. ***