Korektura
(11.00 hodin)
(pokračuje Jiří Navrátil)
Když se podíváme zpátky. V roce 2011 Nečasova vláda svým zákonem číslo 220 rozhodla o posunu důchodového věku a přidávání dvou měsíců. Tehdy to bylo nastaveno tak, že ročník 1977 se v podstatě měl dočkat odchodu do důchodu ve věku 67 let. To dvouměsíční navýšení bylo počítáno přesně dva měsíce za každý rok narození a bylo to očekávatelné, všichni věděli dopředu, v kolik do důchodu půjdou a jak to vlastně bude.
V roce 2016 přichází Sobotkova vláda, která však tento odchod do důchodu zastropovává v 65 letech. Ano, můžeme hovořit o tom, jestli to bylo na základě nějakého propočtu, kolik seniorů je, jak vypadá v současné době takzvaný důchodový účet, protože všichni víme, že žádný oddělený důchodový účet není, my můžeme počítat stále pouze příjmy, které nám v rámci sociálního pojištění přicházejí a samozřejmě v rámci důchodu vyplácejí.
Všechny vlády za mnoho let tvrdily, že nějakou důchodovou reformu udělají. Nikomu se nic zásadního nepodařilo, to si rovnou řekněme, nikdo nic velkého neudělal. A po osmi letech přichází tato vláda, která předkládá dle svého uvážení opět zavedení důchodové reformy v mnoha oblastech, ale jednou z nich je taktéž posun přidávání dvou měsíců ke každému roku od ročníku 1965 narození, který měl odcházet v 65 letech.
Při prvním čtení jsme si tady ujasňovali, jak vláda vlastně přichází k tomu, co je to výpočet dožití, co je to výpočet strávený v důchodu. Pořád jsme hovořili o 21,5 letech v průměru stráveného v důchodu a od toho se odvíjejícího rozhodnutí, zda by vláda rozhodla pro další ročník přidat další dva měsíce, či ty dva měsíce v daném ročníku nepřidávat. Moc jsme se tady někteří nechápali, někteří tvrdili pořád, o kolik je věk dožití, co je věk v důchodu. Proto jsme jako pozměňovací návrh na sociálním výboru přijali to, že budeme přidávat automaticky každému dva měsíce bez ohledu na to, zda je tam ten věk dožití 21,5 let, či nikoliv.
Poté přichází ale pozměňovací návrh, který schválil sociální výbor nebo výbor pro sociální politiku, a ten na základě dat od demografické společnosti přichází s tím, že není potřeba zvedat o dva měsíce každému ročníku, ale bude postačující jeden měsíc. Tento pozměňovací návrh prošel výborem pro sociální politiku a je dnes na stole zde, abychom se s ním taktéž nějakým způsobem vypořádali. Jediné, co u tohoto pozměňovacího návrhu bylo a je nějakým způsobem velkým želízkem, které pálí úplně všechny, byla takzvaná jeho nekonečnost, to znamená stálé přidávání jednoho měsíce až možná do 70, 80, 90 let.
Abychom toto nějakým způsobem omezili, předkládám společně se svými kolegy pozměňovací návrh, který toto omezí do roku 67 let věku, to znamená, že každý z nás bude přesně vědět, v kolika letech může jít do důchodu, a zároveň bude vědět o tom, že hranice je 67 let. K této hranici však dojdeme v roce 2056, to znamená, že se týká osob narozených v letech 1989. Všichni z nás snad vědí i o tom, že si již mohli založit takzvané doplňkové penzijní připojištění, můžou si nějakou částku spořit a je na jejich rozhodnutí, zda do těchto 67 let budou chtít pracovat, anebo takzvaně půjdou do předdůchodu.
Co se však nejvíce týká dnešní generace, o které mluvíme, že jsou v důchodu, a tady mluvíme, že se budou snižovat důchody, není to pravda, tato důchodová reforma nemluví o žádném snižování důchodů, nikdy o tom nebylo ani uvažováno, pouze hovoří o dalších aspektech, které mohou pomoci této společnosti i v generačním soužití. Jak už jsem jednou řekl a zopakovalo se to tu několikrát při faktických poznámkách, pomáháme například pečujícím, že doba, kdy budou pečovat o osobu blízkou a budeme hovořit, že je ve čtvrtém stupni závislosti, byl jí navýšen v letošním roce od 1. července příspěvek na péči na 27 tisíc korun a zároveň díky této důchodové reformě se této osobě, která bude pečovat o svoji maminku, babičku, osobu blízkou, bude počítat, jako by pracovala, a bude se jí započítávat do důchodu průměrný plat v daném roce v České republice. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Než vám udělím slovo s přednostním právem, tak nejprve vystoupí pan poslanec Tomáš Kohoutek s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobrý den. Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já bych, vaším prostřednictvím, chtěl reagovat na kolegu poslance, mého předřečníka. Je samozřejmé a předpokládám, že naprostá většina z nás si spoří na důchod a snaží se zabezpečit na stáří jinak, než spoléhat jenom na stát. Nicméně za situace, že v posledních třech letech byla kumulovaná inflace v České republice 30 % nebo více než 30 % a třetina domácností žije s finančními rezervami menšími než na jeden měsíc života, tak spoléhat na to, že se většina národa zabezpečí na stáří jinak než formou státního zabezpečení, je dle mého názoru velice liché. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Ivana Mádlová s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla navázat na kolegu Navrátila, vaším prostřednictvím, kdy tady zdůrazňoval, že se můžeme penzijně připojistit. To určitě je dobrá myšlenka, jenom by bylo dobré ještě zdůraznit, že v penzijním připojištění není zaveden žádný garanční systém pro případ úpadku fondu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem... Ještě jedna faktická poznámka pan poslanec Tomáš Helebrant. Prosím. ***