Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: To porodné je na první dítě 13 000, na druhé 10 000 při tom koeficientu, co jsem říkala, toho životního minima. Pane ministře, vy sám máte, mám pocit, asi čtyři nebo pět dětí. V každém případě víte, co stojí kočárek, co stojí věci, které jsou s tím spojeny. Myslím si, že 13 000, když ta rodička dostane na jedno dítě, na to první dítě, tak nejsou velké peníze. Opravdu, věřte mi, že ne. Já si myslím, že když se půjdete podívat, kolik stojí v současné době kočárek, kolik stojí výbava a všechno, co je s tím spojeno, tak se dostanete vysoce nad 13 000. Takže si myslím, že každá ta matka, pokud chcete to porodné zvednout, aby ta motivace tam byla, tak tam tu motivaci nějakou musíte dát. A to je to, co jsem říkala, jedno je to porodné, druhé jsou ty půjčky.

S panem poslancem Vomáčkou, prostřednictvím pana předsedajícího, jsme se sami shodli, že ty částky, které jsem říkala, co byly za té totality, těch 30 000 a 50 000, jak jsem tady zmiňovala, to byly sakra velké peníze. Muselo by se to samozřejmě přepočítat na naši dobu a na to, kolik by to zřejmě asi muselo být. A bavila jsem se o tom, že tam bylo 1 % a 2,5 % na vybavení, podle toho, na co jste ty peníze upotřebil.

A teď k panu poslanci Vomáčkovi, prostřednictvím vás. Já souhlasím plně s tím, co jste říkal, že ty příkopy se tady prohlubují mezi generacemi. A nesouhlasím s tím, protože si myslím, že my bychom si měli vážit všech těch starých lidí, protože oni nám něco předávají a my v něčem máme pokračovat dál. A víte, mně třeba vadí taková ta glosa, že musí být solidární ke svým dětem, to jim říkali celý život, a teď jim zase říkají, že musí být solidární ke svým vnukům, protože ti vnuci musí přece žít ten svůj život a oni tím, že něco dostávají, tak tím jim ubírají, to se mi také nelíbí. (Předsedající: Čas.) Oni celý život dřeli. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Lenka Knechtová, připraví se pan ministr Marian Jurečka. Prosím.

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych chtěla ještě navázat na svou ctěnou kolegyni Janu Hanzlíkovou, vaším prostřednictvím, ještě k tomu tématu strašení. Víte, on ten lidský prožitek je sám o sobě zhodnocení toho, jak se ti lidé cítí. Já jsem měla teď o prázdninách případ, kdy postarší manželé, přes 80 let, pán už prostě z nemocnice šel do léčebny dlouhodobě nemocných. A v určitém okamžiku se řešila vlastně další návazná péče, protože jeho žena prostě přes 80 let už v takovém stavu nebyla schopna o něj čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu pečovat, a vlastně dostala se do situace, že když volala do domovů seniorů na odlehčovací službu, tak se jenom vlastně dozvěděla - no, až nám tady někdo umře, tak my vašeho manžela vezmeme jako prvního. Takže když pracujete v tom vysokém věku s takovouhle informací, tak prostě ty emoce ve vás vyvolává ta celková situace, a není to určitě o tom, co napíše nějaký politik někam na Facebook. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr Marian Jurečka, faktická poznámka. Prosím.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já si myslím, že je potřeba opravdu se na to dívat i tou optikou těch mladých lidí. A ty průzkumy, které já jsem tady zmiňoval z hlediska těch zásadních výstupů (?) nám říkají - ti lidé, když řešíme tu ekonomickou a sociální situaci, to řeší z dlouhodobé perspektivy, oni se na to nedívají optikou jednoho měsíce a jedné částky, která jim případně při (nesrozumitelné) nepřijde. Oni řeší to své rozhodnutí ve stavu: Máme mít jedno, nebo dvě, nebo tři děti? A co to bude pro nás znamenat z pohledu příštích patnácti, osmnácti, dvaceti let, kdy za to dítě mám tu plnou zodpovědnost. A tam potřebují mít nějakou jistotu a předvídatelnost, že stát jejich snahu a tu jejich investici opravdu adekvátně podpoří a ocení. A proto ty změny jak v důchodové reformě, tak za mě jsem tady zmiňoval i to, když jsme si tady vyjasňovali otázku případně toho porodného, dávají větší smysl pro ty lidi dneska ty odpovědi, ty obavy v tom, aby to bylo opravdu dlouhodobě a předvídatelné. Proto za nás, za lidovce my třeba dlouhodobě, a přinesli jsme to vlastně do daňového řádu České republiky -to byli lidovci, kteří přinesli vlastně daňové slevy na manžela, manželku a na děti, a udělali jsme i to odstupňování, protože s druhým, třetím a dalším dítětem se ta životní situace té rodiny ještě více a více propadá. Proto jsme vlastně před čtyřmi lety tady odšpuntovali i ten nesmyslný strop pro ten daňový bonus, který byl na těch (?) zhruba 61 tisících korunách. A v těchhle věcech má smysl pokračovat.

Pokud je ta situace opravdu naléhává v daný moment. já chápu, že kočárek stojí nějakou částku. pak ano, pak to ale dělejme tou cílenou adresnou podporou, a na to ten systém pamatuje. A ten rodič potom bude řešit další rok, rok a půl, dva, tři, každý měsíc nákup plínek, každý týden Nutrilonu a další věci, a to jsou položky, které jdou měsíčně do tisíců. Tak tady je potom potřeba, aby ten rodič viděl - ano, na to ten systém na mě pamatuje, ne v jednorázové podpoře, ale v té dlouhodobé.

Tak já myslím, že v tomhle my se v principu podle mě asi plus minus shodujeme. A znovu se vracím k důchodové reformě. Tady ten rodič také má tu odpověď na to, že za tu dobu, kdy se věnuje výchově dětí, je doma, utíká mu kariéra, bude oceněn.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Následují další dvě faktické poznámky, nejprve paní poslankyně Berenika Peštová, potom paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane ministře, já jsem vás bedlivě poslouchala. Máte - neříkám, že nemáte pravdu, že potřebují ten dlouhodobý vhled, tam určitě, s tím souhlasím. Ale v každém případě oni to sami, aspoň ti, co se na mě obracejí, tak oni to sami vidí jako nespravedlnost, myslím tím, že nedostanou to porodné. Protože ve své podstatě oni jsou také solidární, a obracejí se na mě lidi, kteří naopak chtějí třeba nastoupit dřív do práce, protože jsou to třeba živnostníci a tak dále. Vezměte si to, že ti živnostníci - samozřejmě je to odvislé od toho, kolik si platí sociální, zdravotní a tak dále. Je to - a to zase je spíš pro ODS, protože ti jsou ti podnikatelštější, bych řekla, nebo spíš myslí na ty podnikatele, nebo alespoň vždycky to bylo v tom jejich ranku, na který oni mysleli. Takže oni se chtějí vrátit do práce, ale oni to sami vidí jako nespravedlnost, když oni těch 12 000 prostě nedostanou, nebo 13 000 s tím prvním dítětem. Protože jsou solidární, oni jsou solidární celou dobu, protože říkáme - musíte být solidární, ale nevidím důvod, proč by najednou z tohoto měli být vyřazeni a neměli by dostat to porodné. Já v tom nevidím logiku, my jsme to porodné taky dostali.

A potom samozřejmě se udělaly změny s tím, že se to bude dělat adresně, že se to bude cílit jenom na určitou skupinu lidí, ta, která má nižší než 2,7násobek, ale prostě mně se to zdá vůči nim nespravedlivé, protože oni do toho systému ty peníze budou dál dávat, ale nevidím důvod, proč by oni nemohli dostat to porodné, na které jsme všichni dřív měli nárok. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím.

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Já bych se ještě vrátila k té mezigenerační sounáležitosti, protože toho tady bylo také řečeno mnoho, a v té souvislosti mě zaujalo to, co říkal teď před chvílí pan ministr, že musíme se na to dívat optikou těch mladých lidí. Pochopila jsem asi zřejmě správně, že na tu problematiku jakoby důchodů. A tady možná je právě ta chyba, že vy velmi spojujete tu finanční stránku jakoby seniorů s finanční stránku mladých. Přece na problematiku mladých je potřeba se dívat optikou těch mladých, posuzovat jejich životní úroveň, ty problémy, které musí řešit, a na to nastavovat ty finanční toky, a totéž je potřeba udělat u těch seniorů. Pokud se budeme na problematiku seniorů dívat očima mladých, tak pak to dopadá tak, že tady máme návrh na prodloužení věku odchodu do důchodu a na snižování důchodů. Já tam prostě pořád vidím tu kvalitu života u lidí, kteří mají odpracováno, a vidím všude, že píšete i vy o důstojnosti stáří a podobně, ale tu důstojnost asi těžko jako můžeme dosáhnout tím, že jim budeme do budoucna snižovat důchody.

A ještě jsem se chtěla vrátit, teď už nevím, který z předřečníků to tady říkal, to je životní úroveň seniorů v Německu a tady u nás, tak samozřejmě je velmi těžké ty důchodové systémy nějakým způsobem porovnávat, ale myslím si, že se dá porovnat jakoby výše průměrného důchodu jako procento průměrné mzdy, protože tady asi můžeme, a v té tabulce my jsme z 26 zemí na 24. místě, zatímco Německo je na 10., takže to asi říká všechno. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak, děkuji. Ještě pan ministr Marian Jurečka s faktickou poznámkou, prosím.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Neříká to vůbec nic. Neříká to vůbec nic, včera jsme si to tady vysvětlovali, porovnáváte hrušky a jablka, protože musíte tam započítat to, že v tom Německu máte plnou odvodovou zátěž. Z důchodu platíte úplně plné odvody - jak daň, zdrávko i sociálně důchodové pojištění.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Jana Hanzlíková, faktická poznámka. Prosím.

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Já si to samozřejmě pamatuju, pane ministře, včera jsme o tom mluvili, a já jsem to tady - než jsem řekla ještě ty výsledky toho výzkumu, tak jsem to tady říkala, že je velmi těžké to posuzovat, ale tohle to je v podstatě pokles životní úrovně toho seniora při odchodu do důchodu a je to procentuálně vyjádřeno jakoby průměrná mzda a průměrný důchod. Je to tam jakoby v čistém, je to i v rámci té kupní síly, takže si myslím, že pro to porovnání je tohleto asi nejlepší forma. Děkuju. ***