Korektura
(19.50 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrý večer vám přeji. Vystřídali jsme se v řízení schůze a máme tu dvě faktické poznámky. S první faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Brázdil. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Brázdil: Děkuju za slovo. Kolego, lékaři Janulíku, prostřednictvím pana předsedajícího, on to není konec. Pěkně jsi mluvil! Pěkně jsi mluvil o těch lidech, kteří dneska čekají na smrt, jak říkáš ležící, hledící do stropu a počítající tam nějaké praskliny. A vím o tom hodně, protože za těch 33 let jsem - teď víc, protože jezdím i jako koroner - ohledal pět tisíc mrtvých lidí. Je to hrozné. Nikomu to nepřeju. Ale to je jedna věc. Souvisí to s tím. Ale ta důležitější. Milošu, prostřednictvím předsedajícího, kde je ta podstata toho, že mladí lidé dneska nechtějí mít děti? Živočišný druh, který když má všechno - máme jídlo, máme se relativně dobře. Jak to, že mladí lidé dneska nechtějí vlastně vidět... Když i smyslem života, těžká otázka, co je smyslem života? Vtisknout se do genomu toho dítěte a jakoby v podstatě tu zůstat navždycky. Oni to necítí. A teď pseudo jakási důchodová reforma, která není reformou, vlastně ještě říká, ale vy ani stejně potom nebudete mít peníze, až to všecko odpracujete, tak vlastně vám se asi fakt neoplatí mít děti. To je jedna z těch věcí.
Ale kde je ta podstata toho? Mladí lidé, co? Jsou to sociální sítě? Nebo byli špatně vychováni námi? Nebo kde je ten problém, když se máme dobře? To je vlastně zborcení lidstva, jestliže nebudeme... A jak to, ale že lidé, kteří se nemají dobře, moje babička byla z devíti a měli hluboko do kapsy, a dokonce děcko vychovávalo děcko. Oni se navzájem pěstovali a neměli nic a jim to šlo a byli šťastní. Jasně, není to asi jenom o tom, ale je to i o těch důchodech. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Ano, konec. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další se přihlásil pan poslanec Zlínský s faktickou poznámkou. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já si dovolím také navázat na své předchozí vystupující, na kolegy lékaře, protože se k nim připojuji, k jejich názoru, a připadám si tady někdy jak volající na poušti, protože opakovaně jsem tady vystupoval a tvrdil jsem tady, že to, že vymíráme, je jedna z nejzásadnějších a nejdůležitějších věcí a nejvíc nebezpečných, které se dějí v naší společnosti. Ovšem není to nějakým způsobem akceptováno, co se týká nějakého celospolečenského narativu, téměř se o tom nemluví. A to, že máme tady problémy vlastně s tím...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás přeruším, dám vám pak čas navíc a poprosím kolegyně a kolegy, kteří chtějí diskutovat, aby své diskuse přesunuli k sálu a nechali vás v klidu vystoupit. Děkuji.
Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji. A to, že máme problémy s důchodovým pojištěním, je vlastně teprve začátek toho obrovského problému, který se tady děje, kdy stárne naše populace, a nejenom tím, že se dožíváme vyššího věku, ale hlavně tím, že vymíráme. Takže já bych tady zmínil na závěr, to, což tady pan kolega Brázdil správně vypíchl, proč naše děti odmítají mít děti. Já se obávám, že je to proto, že žijí v blahobytu. A já nechci být úplně, jak jsem tady už kdysi říkal, nihilistický, ale měli bychom se nad tím vážně zamyslet, co s tím dělat, protože pokud toto nezlomíme, tak dopadneme špatně. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, a nyní vystoupí pan poslanec Volný s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Jan Volný: Dobrý den. Všem přeju hezký večer. Já chci reagovat na pana Brázdila i na pana předřečníka, vaším prostřednictvím. Pane kolego, dopadneme špatně. A kdo rád čte a nevadí mu tlusté knihy, tak ať si sežene, půjččí knihu kolaps společností od pana teď už kolegy Bárty, protože je senátor, a tam se to dočte. Prostě to je absolutně neodkladný konec takovýchto společností. On popisuje jak Egypt, tak římskou společnost, kde právě pro ten blahobyt a to, že ti lidé už nechtěli ani dělat, nechtěli se množit, tak postupně předznamenal a prostě skončili. Bylo to asi i v té Americe, v Jižní Americe Inkové. Prostě tam ty společnosti takhle šly pomalu nahoru, zdokonalovaly se, až se prostě zkazily v uvozovkách a takhle prudce spadly. Jak dřív přišli Hunové a přišly severské státy, Němci a vlastně zlikvidovali Egypt, zlikvidovali Řím, který byl neskutečně vyvinutý, bohužel mám strach, že to čeká i nás, pokud nedostaneme rozum samozřejmě a nezačneme to dělat trochu lépe a nebudeme se pořád zajímat jenom o Green Deal, ale půjdeme trochu do hloubky, tak dopadneme přesně jako ty vyspělé společnosti v naší historii. Tak se o toho poučme a přečtěme si zánik civilizací. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. A znovu se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Zlínský. Prosím.
Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za slovo. Pane poslanče Volný, vaším prostřednictvím, pane předsedající, samozřejmě názory pana profesora Bárty znám a částečně nebo dosti z nich vycházím. A jestli si vzpomínám, tak on trochu od toho nihilismu ustupuje, protože tvrdí, že každá ta společnost, byť je ve fázi nějaké regrese, tak projde transformací a nějakým způsobem se přetvoří tak, aby prostě nastartovala vývoj vpřed ta společnost. Právě proto já se snažím tady vystupovat. Jinak kdyby podlehl úplné skepsi, že je všechno ztraceno, tak tady nemusím být a mohu položit i ten svůj poslanecký mandát.
Tak proto vyzývám, opět vyzývám všechny, abychom se nad tím zamysleli, jakým způsobem o tom budeme informovat, mluvit. Prostě každý by měl přispět nějakým nápadem, co s tím dělat, jak tu mladou generaci oslovit, a každý, když přiložíme aspoň trochu ruku k dílu, tak to můžeme nějakým způsobem aspoň částečně zbrzdit a pak nastartovat ten případný přerod a tu transformaci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní se vracíme k obecné rozpravě. Další přihlášený je pan poslanec Stržínek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Po výrazném osekání inflačních valorizací důchodů loni v červnu teď přichází další koaliční novela a vláda chce na důchodech ušetřit. Proto zavádí úpravu, rozumějme oddálení odchodu do důchodu. A já se ptám proč? V současné době naši starobní důchodci spotřebovávají 7,7 % hrubého domácího produktu. To je ale přece pořád výrazně méně než dnešní průměr Evropské unie. Kupříkladu Francie vydává 14,5 %, Itálie dokonce 15,9. O co jsou naši důchodci horší? Za co mají být trestáni? Méně pracovali? Já si myslím, že určitě ne. O spravedlivý hněv důchodců, těch současných, ale zejména těch budoucích, si tak vláda říká sama.
Naděje na dožití. To je taková mantra celé této údajné reformy. Nevíme, co bude zítra, ale víme přesně, co bude za 20 let. S věkem dožití nám podstatně zamával i covid. ***
