Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(19.40 hodin)
(pokračuje Miloslav Janulík)
Ten nepříznivý demografický vývoj je ale podle mě jedním z faktorů, protože jak říkám, usvědčuje nás to, že v okolních státech, které jsou daleko, bych řekl, velkorysejší a chovají se k těm svým seniorům a důchodcům dobře, tak to prostě nějakým způsobem funguje. O taxonomii důchodových systémů nebudu mluvit, ale základní parametry známe, prostě financujeme průběžně, protože já platím tedy sociálku a z ní je to hrazeno. Samozřejmě předpokládám logicky, že systém funguje tak, že když přestanu platit sociální, tak z toho systému budu čerpat, ale když se podívám, kolik platím sociální pojištění a kolik dostanu, tak je tam tedy výrazný nepoměr, tak to je celé nějaké divné.
Teď víme všichni, kolik, jaké máme odvody, teď se bavíme o sociálním pojištění hlavně. Podívejte, všichni víme... běžného člověka vůbec nenapadne, že nejbohatší finanční instituce v uvozovkách (Ukazuje uvozovky.) v euroatlantickém systému jsou většinou důchodové fondy, protože do nich lidé platí a ty peníze budou potřebovat za strašně dlouho, čili oni mají zdroj velkých prostředků a takzvaně dlouhých peněz - už to tady někdo říkal, myslím, že nějaký Pirát říkal, že si kupují nějaké singapurské fondy v Česku a snaží se zhodnocovat prostředky, které do nich pracující, kteří si platí důchodové chcete-li nebo sociální pojištění, tak aby to zhodnocovali. U nás nic takového není. Naopak to funguje úplně naopak, že my to do systému platíme, ale ono naopak se díky inflaci - což je v podstatě takové řízené okrádání obyvatel, to nic jiného není - se to naopak ztenčuje a vůbec to nefunguje. Je velmi podivné, že už je rok 2024 a my tady dodneška nic takového nemáme, protože se na tom nikdy nenašla nějaká shoda. Je to tedy divné, že nebyli jsme schopni takovouto věc, která v mnoha státech funguje, že to nejsme schopni to ani přenést k nám. To samozřejmě je, bych řekl, velmi podivné.
Podívejte, ono se moc nového už k tomu vymyslet nedá. Problém je v tom - za mě říkám - že vy na to nemáte žádný kredit, ani morální, ani jiný. Pokud nedojde k nějaké zásadní shodě, tak abyste jedním škrtnutím pera ovlivnili život tolika milionů lidí - a i ten můj - já se na tom opravdu nechci nějak podílet. Říkám, my zkoušíme aspoň těmi pozměňovacími návrhy do toho nějakým způsobem pozitivně zasáhnout, ale musíte vědět, že pokud se nestane nějaký zázrak, tak to změníme, pokud dá pánbůh a voliči, tak za rok nebo za 13 měsíců od této doby tady budeme stát a budeme říkat: Prosím vás, toto... Já nevím, jestli by pak nestálo za to, udělat nějaký jeden zákon, že všecko za poslední čtyři roky se musí smáznout, já nevím, ale toto se tak opravdu nechat nemůže, protože říct teď lidem průběžně, kteří... Se tady bavíte o těch, co je jim 40, ti už třeba 20 roků pracujou s nějakou vidinou, a vy jim pořád, jak oslovit tu mrkvičku (?), řeknete: No, tak nebude to tolik, bude to ještě o něco víc, o něco víc. Teď jste tedy trošku couvli, ale pořád se bavíme o střední délce dožití, a že my se dožijeme tak 61, 62 a pak už nejsme moc zdraví, protože my říkáme to staré latinské přísloví, že Ipsa sena morbus est - Samo stáří jest chorobou. To, že jsme si tedy prodloužili délku života, tak akorát znamená, že samozřejmě dokážeme, medicína opravdu udělala obrovský pokrok, takže všichni berou statiny, antihypertenziva a tak, takže se život prodloužil, ale říkám, otázka zní, v jaké kvalitě, protože když se spolu půjdeme podívat na gerontologická (centra) nebo na eldéenky a vidíme tam, jaká to je kvalita života, tak to je strašně tristní a smutný obraz, na rozdíl, říkám, od těch důchodců, kteří mají prostředky, protože ono se to odvíjí od těch prostředků. Pokud ty prostředky totiž máte, tak si můžete dovolit třeba zůstávat v domácím prostředí výrazně déle, můžete trávit čas nějak jinak a ne opravdu jenom ležet na lůžku a dívat se do stropu. To je prostě strašně smutné. Toto by měl být ten leitmotiv, který nás vede.
Když už tedy chcete mermomocí, na sílu úplně prosadit to, čemu říkám deforma, tak najděte nebo zkuste aspoň s námi najít nějaký konsenzus tak, aby to nebylo jenom z té pravé strany řešené, že nemáme na to peníze. My máme peníze, samozřejmě že máme peněz dost. Vždyť vám říkám, jestliže dáváme 8,4 (procenta) HDP a to Rakousko třeba 14 (procent), tak to je obrovský nepoměr. Když si vezmete, co by to s důchody udělalo v těchto číslech, tak by to bylo naprosto neuvěřitelné, jak by se důchody pohnuly a jak by se důchodcům výrazně snáz žilo. Já vám můžu říct, že když jsem si (to) hodil do kalkulačky, vypočítal jsem si svůj důchod, tak jsem nechtěl věřit vlastnímu oku - jsem si říkal: Opravdu to není možné. - protože opravdu v tomto smyslu, kdybych třeba mohl... nějakou polovinu života to věděl a sociálku neplatil a prostě si to nechával pro sebe, ty peníze, tak jsem mohl mít krásně zajištěné stáří a takto při spolehnutí (se) v uvozovkách na stát a na systém to příliš radostně nevypadá a myslím si, že k tomuto resumé dospívá většina čerstvých důchodců nebo těch, co tam máme odejít.
Já si pamatuji, že s váma vedl... se státem vedl soudní spor i soudce, který odešel do důchodu a tomu ze dne na den příjem poklesl mnohonásobně, tak drasticky, že to znamenalo v podstatě úplně ekonomické zmrzačení pro něho a jeho blízké. Už je to nějaký pátek, myslím, že to je tak 10, 15 let. Jsem to dokonce sledoval. Nevím, jak to dopadlo, ale otázka zní tedy, jestli nechcete to nějak přehodnotit, protože opravdu ten konsenzus... vy to tady na sílu protlačíte, ale životaschopné to nebude. To vám prostě garantuju.
Myslím si, že mnohé bylo řečeno, mnohé ještě řečeno bude. Já bych jenom z analýzy renomované firmy Deloitte řekl, že podle nich, podle té analýzy - a to jsou opravdoví odborníci - analýza ukazuje, že náš "současný důchodový systém je v zásadě udržitelný, nicméně buď za cenu postupné devalvace poměru průměrného důchodu a průměrné mzdy," protože ono to klesá pod 40 procent a tak dále, to víme. "Kupní sílu důchodů jsme však schopni (v originálu "je však schopný") zachovat, neboť důchody (v originálu "starobní penze") jsou valorizovány," a to je právě to, že tu analýzu dělali v době, než vy jste kvůli valorizaci vyhlásili tady legislativní nouzi, abyste vzali důchodcům peníze, které měli dostat a s kterými už počítali. Snaha o zachování tohoto poměru samozřejmě dostává... by dostala důchodový systém do deficitu, ale vůbec se nebavíme třeba o zvýšení sazby důchodového pojistného - jenomže tam je to zas problém ten, že to zdražuje cenu práce a tak dál a tak dál - čili to je velmi obtížně řešitelné, ale jak říkám, musíme na tom najít nějakou shodu. Musí se prostě najít nějaký průnik tak, aby to, co přijmeme, bylo pevné, životaschopné a bylo to v podstatě na desítky let, aby to bylo i nadčasové tak, jak to dokázal svého času Bismarck nebo kdo, prostě to tak nadčasově vymyslet. Tady samozřejmě oni uvádí znovu, že zvyšování věku odchodu do důchodu má fyzické limity. Nejde prostě říct číslo, protože každé povolání, každá práce, každý jedinec je unikátní a nezaměnitelný. Samozřejmě důchodové fondy, fondové pilíře a tak dál - říkám, nic z toho nemáme, dneska jsme v podstatě jenom odkázáni na to, že tedy až nebudeme moct pracovat nebo už - nejde jenom o fyzické, ale i psychické limity - že člověk řekne, už to prostě fakt nejde a já si musím odpočinout, tak prostě to nebude řešitelné. Vy ignorujete úplně biologické zákonitosti, řešíte to jenom čísly, sprostá matematika a obyčejné kupecké počty. Že nám to nevychází? Tak to zvedneme o rok, o dva, a bez jakékoliv návaznosti na nic a to vám garantuju vám, že to vám prostě nebude fungovat a nevydrží vám to. Tak to je asi tak všechno. Děkuju vám. (Potlesk z řad poslanců ANO.) ***
