Korektura
(19.30 hodin)
(pokračuje Miloslav Janulík)
Ale ten protimluv tkví taky v tom, že nemůžete těm lidem říct, že na ty důchody není, ale na jiné věci je. To tady říkala taky kolegyně. To je přece otázka toho, jak ten stát v uvozovkách ty zdroje alokuje. Takže na jedné straně máme prachy, já nevím, na to nebo ono, nechci to tady jako říkat, ale ty stíhačky třeba, to je prostě naprosto brutální, a důchodci teda, pro ně ty peníze nejsou. A na nějaké stíhačky teda peníze jsou. A znovu říkám, kdo vám na to dal právo? Kdyby se národ vyjádřil v referendu, že teda nechce důchody, že chce stíhačky, tak to je druhá věc.
A poslouchám to skoro od revoluce, že se musí udělat důchodová reforma, jsme to taky říkali, tak ale vždycky jsem slyšel, že se to musí udělat napříč politickým spektrem, aby na tom byla jasná shoda, protože vždycky je to jenom na čtyři roky, jak říkáme, muzikanti každému hrajou jenom chvilku, otázka, jak to bude po příštích volbách, a přece se to nemůže každé čtyři roky měnit. Takže proto se hledá ten průnik, ten konsenzus. Vy jste si zvykli poslední tři roky, že vládnete úplně sami. Sice se označujete za demokraty, ale chováte se naprosto nedemokraticky. Takže ten průnik žádný nemáte. My vám do toho chceme aspoň dát nějaké pozměňovací návrhy. Uvidíme, jak to vlastně celé dopadne. Dopadne to tak, že vy zas dáte deadline, odmáváte si to, dneska už to nebude stoosmička, ale stočtverka, o těch ani nemluvím, prostě si to tam zas jako dáte. Ale samozřejmě my jsme to už slíbili a proklamujeme, že vrátíme všecko. A já se na to těším, protože mě to taky... Sice to je střet zájmů, protože už jako důchodce budu taky brát ten, doufám, lepší důchod, ale je to takový ten maličký střet zájmů, protože je nás tady asi důchodců víc už. Ale já se těším na to, že opravdu ta příští Babišova vláda vrátí to, co vy berete. Protože říkám, je to jenom o tom - a vidím to dnes a denně, můžete se zaklínat, čím chcete, ale vy ty prachy prostě nevybíráte, tak je tam nemáte. A nedá se.
Vy nedokážete vůbec logicky zdůvodnit, a nikdo, že ten důchodový účet ještě relativně nedávno, já nevím, před pár lety byl na nule a teď je v něm taková díra. Tu chybu musíte hledat první u sebe, a ne u těch lidí. Dneska se podívám na Eurostat, že ten rozpočet nebo ten státní závěrečný účet, to byla bohapustá lež, takže tam máte díru jak vrata, a to jste neměli žádný covid a nic jiného, ale za toho covidu lidi ty prachy dostali, dneska je nemáme. A říkáte, že důchody neklesají. Jak to, že ne, když akumulovaná inflace byla 30 %? Všichni máme o třetinu menší peníze, všichni to na sobě cítíme a ještě teda budeme upravovat, parametricky upravovat důchody. Takže princip je v tom, že prostě se chce ušetřit na důchodech nebo na důchodcích, protože ti se nemůžou moc bránit, protože oni jsou zvyklí, je to ještě generace, která nemá nataženou ruku, nejsou to ti dojiči systému, jak jim říkáme, takže ti jsou zvyklí se postarat o sebe, a když řeknu paní v ordinaci, že by měla nárok na nějaké dávky, tak ona řekne, že prostě si nepůjde pro žádnou žebračenku, protože by se styděla, a radši tře bídu s nouzí a nějak to prostě přežije.
Takže já jenom si dovolím tady takové krátké expoze, znovu říkám - opakování je matka moudrosti. Většina zemí v unii a zejména ty vyspělé země světa prochází demografickými změnami. Ta míra porodnosti bohužel je taková, jaká je. Asi se to moc lepšit nebude, ale tady se vrátím k tomu, do dneška používáme ten termín Husákovy děti. A co byly Husákovy děti? No, to byla ekonomická stimulace. Daly se přídavky na děti. Já si to pamatuju, já jsem byl tehdy teenager. Zvedly se přídavky na děti a lidi prostě rodili a měli děti. A dneska já řeším pokles té porodnosti ve své gynekologické praxi a ty matky, já se jich ptám, proč nechtějí další dítě. Říkám, není to až tak problém těch prvorodiček, ty ještě jakžtakž, ale samozřejmě odkládají to zase na pozdější věk a tak, ale je to problém těch vícerodiček, protože druhé, třetí je prostě ekonomický luxus. Jednak ekonomický a druhá věc, když z tohoto místa premiér vykládá x měsíců, že jsme ve válce... A ty lidi to prostě děsí, říkají, když my jsme ve válce, tak já to radši odložím, oni to odkládají, pak je jim 40 a už to nejde. Takže to je prostě začarovaný kruh. Tady x čtvrtletí po sobě klesá spotřeba, já nevím, všecko možné, všecko špatně, ale pořád slyšíme, já si připadám jak ve špatném filmu před x lety, když všechno víme, jak to je, a večer nám to mainstream jako vysvětlí, že to je vlastně všechno OK a ti novináři nechápou, proč to všecko kryjou, v jaké bublině žijou, proč to, co to má, jaký to má celé konsenzus nebo komu to slouží. Ale lidem teda rozhodně ne.
No, takže ta populace bude stárnout. Když jsem začínal, dělal jsem na interně nebo i LDN a když se bavíme o tom, porovnávám to s tím Rakouskem, jak žije rakouský důchodce - a je to kousíček přes hranici, a jak žije náš důchodce, jak vypadají ty seniorheimy tam a jak vypadají naše LDN a senior v uvozovkách ty (?), prostě nepřeju to nikomu z vás, když potom tam na té cimře leží 12 důchodců, čumí do stropu, to je prostě strašné. Místo abychom se snažili, aby se tohle měnilo a zlepšovalo, tak vy teď tady tímto chcete, aby se to v podstatě ještě zhoršilo. Rakouský důchodce je velmi, velmi vítaný klient kdekoliv, protože má relativně hodně peněz a relativně málo času na to, aby je utratil. A tady prostě najednou z důchodců jsou paraziti, které jako někdo musí živit? Jako kde jste na tom byl? A říkám, vy nedodržujte ani čtvrté přikázání. Jak to teda je? Člověk se má postarat? Ten důchod je opravdu naprosto fatálně nedostačující. To je, jak říkávala moje stařenka, na život málo, na chcípnutí moc. To přece není smysl té společnosti a toho všeho.
A říkám, jako na jedné straně si musíme, tak jak v domácnosti, uvědomit, na co prachy máme, na co nemáme, to je povinnost se postarat o ty seniory a v tom případě si teda nemůžeme kupovat ty luxusní věci v uvozovkách, jako třeba ty bojové prostředky, protože já jsem to říkal, jako my vás zachráníme, kdybyste u toho měli chcípnout. To je ta filozofie. Koho budeme chránit? Jako my vymřeme, protože porodnost klesá, takže touto optikou... No když jsem to tady říkal premiérovi v interpelaci, tak mně 4,5 minuty odpovídal z těch pěti, že porodnost klesá, a těch 30 vteřin řekl, že to je problém všude. A nedozvěděl jsem se teda nic, jak tomu chcete zamezit. A to je právě to, že kdybychom tam dali ty ekonomické stimuly, tak, jak to dávají, nebudu jmenovat, ty okolní státy, tak jim to třeba taky klesá, ale zdaleka ne tolik. Takže už na to jako nemusíme vymýšlet vymyšlené, ale to teda nevím, jak to chcete. Za mě na to nemáte žádný gebír ani morální právo. Ta silná poválečná generace, ta odešla do důchodu, nás teď čeká teda odchod těch Husákových dětí, ale to samozřejmě má taky nějakou demografickou... Na tom demografickém stromu je to vidět, že ta výchylka v tom číslu plus taky pomine, takže ono se to potom změní. Ale jestli teda se něco zásadního neuděje, tak se to bude pořád ztenčovat a jako v uvozovkách s doplňováním migrací nebo imigrací se teda, jak je vidět v západní Evropě, nezačalo vůbec. Teď u nás neubylo obyvatel, protože nám samozřejmě přibyli z toho východu. Ale to je, jak to říct, v podstatě kanibalizace jednoho státu druhým, jo. Jako říct, že my teda přijmeme ty uprchlíky z toho východu a ten stát se tam jako vyprázdní? Nebo co to je? Máte pocit, že to je... Za mě to taky příliš jako slušné - nebo já nevím, jak to říct - není to úplně moc prohumánní. Takže bohužel jako je hrozné, a to už se ví dávno, že to, co je dobré pro jednotlivce, nemusí být dobré pro společnost, a co je dobré pro společnost, nemusí být dobré pro jednotlivce. Bohužel takový rozpor existuje a je už dávno popsaný, ale samozřejmě každému se to dobře mluví, pokud se to nedotkne jeho osobně. Tak to je. ***
