Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(19.10 hodin)
(pokračuje Igor Hendrych)
Ale v zásadě tam hovoří o tom, že nám po 60. roce věku... V průměru samozřejmě, nerad bych se někoho dotkl, znám spoustu lidí a v podstatě i oni konstatují, že těch lidí je většina, které to nepostihuje v tom věku nad 60 let, ale že v podstatě už dochází v průměru k tomu, že po tom 60. roce věku nám dochází k ubývání takzvaných kognitivních funkcí. A zmiňují tady dokonce jeden specifický parametr kognitivních funkcí a to je takzvaná fluidní inteligence, to znamená, že jsou narušené exekutivní funkce, psychomotorické tempo, pozornost, deklarativní, epizodická paměť na nové události a tak dál. K tomu zhoršování právě dochází přibližně po 60. roce věku.
A já si troufnu říct - a teďka trošku spekuluju - že i to mohl být podklad pro Ministerstvo zdravotnictví. Předpokládám, že je to orgán, který pracuje profesionálně, a že když tedy tu námitku, tu výhradu v rámci připomínkového řízení formuloval, tak předpokládám, že se opíral o názory vědců a možná, že konkrétně i tady těchhletěch lidí, o kterých mluvím, protože to skutečně je v jakémsi úzkém souladu, že to říkají lidé, kteří se tomu věnují na vědecké bázi, a následně to tedy říká trošku jinými slovy Ministerstvo zdravotnictví, a tím pádem je v rozporu s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Našel jsem si i názor, který je volně dostupný na internetu v několika článcích, několika rozhovorech s paní doktorkou Boženou Juraškovou, což je předsedkyně gerontologické a geriatrické společnosti, a ta v podstatě hovoří o tom, že zhoršování zdraví se netýká jenom lidí, kteří pracují v manuálních profesích, ale i v profesích, které vyžadují psychickou náročnost nebo psychickou pozornost, a prudce klesá jejich výkonnost v tomhletom konkrétním věku.
Takže já si kladu otázku - mluvil jsem o tom už v jedné z těch svých faktických poznámek - jestli je skutečně reálné očekávat od lidí nad 65 let - ale i mladších, jo, jak jsem říkal, věk odchodu do důchodu je už dneska v 64 letech a 2 měsících a věk dožití ve zdraví v průměru v 62 letech - jestli je opravdu realistické očekávat, že nám prodlužování věku odchodu do důchodu skutečně přinese do státního rozpočtu kýžené finance, které potřebujeme. Já bych si to v podstatě přál, aby to tak bylo, ale čísla, která nám tady představuje pan ministr a další, tak jsou v podstatě jakýmsi opravdu suchým konstruktérem, který počítá s nějakými matematickými, statistickými modely, ekonomickými modely, ale tak trošku zapomíná právě na to, že součástí těch modelů je člověk, lidé, kteří mají své nějaké limity výkonnostní, zdravotní, a že tyhlety modely v podstatě tady s tímto nepočítají, přestože jim to právě zdravotníci takhle poměrně explicitně říkají. To si myslím, že je celkem vážná věc, a jak už jsem říkal tady také, obávám se toho, že lidé v určitém věku budou - nebo v tom věku kolem 65 let a více - budou odcházet před starobním důchodem, budou registrováni na Úřadu práce. Momentálně pořád ještě se jim to víceméně vyplatí, být tam rok nebo dva, nebo dokonce tři, od určitého věku, aniž by se jim důchod snížil, nebo budou odcházet na dlouhodobé nemocenské.
Já si totiž jinak neumím vysvětlit ani současný stav, proč má Česká republika jednu třetinu všech důchodů, které dneska jsou, a už je to věc, která trvá dlouho, ty předčasné důchody. Tento institut byl zaveden, tuším někdy snad už v devadesátých letech, celkově se to nasbíralo na 30 procent, a já bych chtěl nějaké vysvětlení. Já jsem žádný výzkum na tohleto téma nečetl, ono to je asi možná trošku složité, ale myslím si, že by to šlo, abychom se dozvěděli skutečně příčinu toho, proč lidé odcházeli, a troufnu si říct hypotézu, že mnoho z nich skutečně odcházelo proto, že v zaměstnání, ve kterém byli, už se necítili komfortně, protože skutečně už přestávali zvládat své pracovní tempo, a to se odcházelo do starobních důchodů podstatně dříve, určitá kohorta těch lidí je... šla do předčasného důchodu možná ještě před šedesátkou.
Takže tohle všechno mi v tom nehraje, a jakkoliv bych si i přál, aby tohle vycházelo, aby lidé byli zdraví, aby pracovali, byli šťastní i v pokročilém věku a plnili sociální účet - v uvozovkách sociální účet - tak se obávám, že právě na tyhlety limity narazíme a stejně to nakonec nebude fungovat. Mimo jiné tedy si myslím, že to nebude fungovat i proto, že jak už tady bylo několikrát řečeno mými kolegy, hnutí ANO, pokud se dostane do vlády, tak má ambici vše, co tady probíráme - no vše ne - ale tady tuhletu věc rozhodně zrušit, ale týká se to samozřejmě i jiných parametrů, ale tady tohleto je ten nejdůležitější.
Já jsem si právě v souvislosti s tím, o čem tady už nějakou dobu hovořím, připravil svůj vlastní pozměňovací návrh, ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásím. Je to návrh, který jsem ale samozřejmě zpracovával i s kolegy - takže je to návrh nejen Igora Hendrycha, ale i Aleše Juchelky, Jany Pastuchové, Lenky Dražilové, Jany Hanzlíkové, Renaty Oulehlové, Miroslava Samaše a Andrey Babišové - a ten návrh je v podstatě velmi jednoduchý, protože navrhuji vložit do § 19a písm. 2 (odst. 2?) nové písm. c), tak aby mezi 65. rokem věku a skutečným odchodem do důchodu - v době, kdy jsem ho zpracovával, jsem netušil, že to bude z popudu asi pana ministra zastropováno na 67 letech, ale to v tom nehraje roli - aby doba mezi 65. rokem věku a skutečným odchodem do důchodu byla považována za dobu náhradní, v případě že to je pro toho člověka výhodnější, podle toho, co je pro pojištěnce výhodnější, pouze tohoto časového úseku mezi 65. rokem a skutečným obchodem do důchodu.
Důvodem je to, že ano, pokud se to bude týkat nějakých dvou, možná čtyř měsíců, půl roku navíc, tak by se to nějak negativně... nemělo by se negativně projevit to, pokud člověk v tom věku už nebude schopen vykonávat svoji původní profesi, ve které pracoval já nevím nějakou dlouhou dobu a kariérně se v ní vypracoval, ale musel odejít právě z výkonnostních důvodů do nějakého méně placeného zaměstnání, tak aby ho to nepoškodilo, a to v případě nějaké delší doby, řekněme roku, dvou, už by se mohlo projevit.
Takže smyslem je v podstatě, aby se udělaly dva výpočty: jeden, který v podstatě mu to vypočítá tak, jak se to vypočítává dosud u všech, a ten druhý by zohledňovalo tuhletu dobu, a ten který byl pro člověka výhodnější, pokud by zrovna v tom konkrétním období nad 65 let měl nižší příjem, tak aby se mu počítala ta výhodnější varianta. To je smyslem mého návrhu a v podstatě vychází to z toho, o čem jsem tady mluvil, že se opravdu obávám, že lidé ani nemusí končit všichni na úřadech práce, ani nemusí všichni utíkat do nemoci, ale skutečně jim můžou zaměstnavatelé říci: Prosím vás, bohužel už tady mám náhradu za vás, už tady je někdo jiný, kdo bude tu vaši práci dělat lépe, a můžete jít pracovat někam jinam i v rámci naší firmy, máme tady jiné pozice, ale mohou být třeba mnohem hůře placené. A člověk, pokud do důchodu ještě má já nevím rok, dva, tři, tak mu nic jiného nezbyde, než aby pracoval. Je to tak, takže na to cílí můj pozměňovací návrh a vás požádám všechny potom v rámci podrobné rozpravy, až se k němu budu přihlašovat, o podporu. To je ode mě vše, děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji panu poslanci Hendrychovi. V tuto chvíli je v obecné rozpravě připraven pan poslanec Ladislav Okleštěk.
Než se ujme slova, načtu omluvy: od 18.00 hodin je omluven z pracovních důvodů pan poslanec Andrej Babiš, z pracovních důvodů od 17.00 hodin je omluven pan poslanec Josef Bělica, paní poslankyně Kamila Bláhová z pracovních důvodů od 14.00 do 15.30, ze zdravotních důvodů od 18.45 pan Jaroslav Dvořák, Věra Kovářová je omluvena od 21. hodiny z pracovních důvodů, David Pražák od 15.30 z pracovních důvodů, Helena Válková od 17.00 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Marek Výborný od 16.00 do 22.00 hodin z pracovních důvodů.
Vážený pane poslanče, prosím, máte slovo. ***
