Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(16.50 hodin)
(pokračuje Andrea Babišová)
My to rozhodně za důchodovou reformu nepovažujeme. Samozřejmě nikdo neříká to, že by tady náš důchodový systém neměl dostát změn, to tedy v žádném případě ne. Samozřejmě ten systém už tady funguje roky a je třeba ho aktualizovat, ale v každém případě opravdu nesdílíme vaše doporučení, že se toto musí udělat narychlo, aktuálně, protože prostě tento stav nebo tento systém je neufinancovatelný.
Já myslím, že moji předřečníci, ať už to byla naše Alenka Schillerová a další, vám jasně řekli - vám i občanům - o tom, že tady ta možnost je, kde ty peníze vzít, jakým způsobem to uchopit, jakým způsobem financovat, takže my nevaříme z vody a nesnažíme se tady stavět vzdušné zámky. My opravdu ty finance na to v uvozovkách máme a nechceme strašit občany tím, že pokud to neuděláme v tomto volebním období nebo v příštím volebním období, tak tady všechno krachne a do roku 2050 tady budou ploužící se stíny, které nebudou mít z čeho žít. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Hanzlíková, připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo a úplně v úvodu bych chtěla říct, že jsem samozřejmě ráda, že v projednávaném návrhu jsou i pozitivní věci - ty tady vyjmenoval pan ministr, je to třeba ocenění péče anebo vdovské důchody. Pokud by se jednalo jenom o tyto změny, tak tam si myslím, že bychom vůbec neměli problém.
Ale jinak bych chtěla říct - už to tady zaznělo tedy od paní poslankyně Babišové - že my budeme načítat pozměňovací návrhy. Já určitě podporuji velmi ten pozměňovací návrh, o kterém tady hovořila ona, a to je to zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let. V podstatě ty důvody tady zazněly, je to hlavně to, že po 60 letech skutečně lidé mají více problémů, kumulují se u nich zdravotní problémy a podobně.
Já bych v úvodu chtěla přece jenom připomenout některé nedostatky v předkládaných parametrických změnách, protože tím zároveň budu odůvodňovat naše pozměňovací návrhy.
Jako první bych uvedla, že tato vláda - já už jsem o tom tady mluvila ve faktické poznámce - naprosto nesystémově rozdělila úpravy důchodového systému na několik částí, které jsme tady projednávali v různém časovém rozmezí. Tím pádem nedošlo k tomu, že by byla předložena skutečně komplexní a promyšlená důchodová reforma, protože to, co jsme tady projednávali, takto roztříštěné návrhy, nesplňují to základní kritérium tvorby důchodové reformy, což je to, že změny přece nesmí vést ke snižování životní úrovně důchodců a k nespravedlnostem mezi generacemi. Já už jsem to tady také v té faktické poznámce zmínila, že lidé, kteří asi v 80 procentech skutečně důchodovou reformu chtěli, tak si ji ale představovali tímto způsobem: že jim nebude snižovat životní úroveň, že se ty nespravedlnosti možná, které tam byly, tak že se vyrovnají. Určitě si představovali takové návrhy, které jsem uváděla v úvodu, a to ty, které mají pozitivní dopad.
Musím říct, že jakékoliv změny, a zvlášť ty, které se přímo dotýkají ohrožených skupin obyvatel, kam samozřejmě patří senioři a lidé se zdravotním postižením, se musí zpracovávat opravdu se sociální citlivostí a musí se zde brát v úvahu celá škála aspektů - mimo to ekonomické to musí být také společenská situace, ve které jsou změny realizovány. Jsem přesvědčena o tom, že je velmi nezodpovědné zhoršovat podmínky pro starší lidi a důchodce v době, kdy se stále víc lidí propadá pod hranici chudoby - připomínám, že v dnešní době je to milion lidí - a když se podíváte na rozpad té cílové skupiny, tak tam senioři tvoří velkou část. Další opravdu obrovské číslo - dva miliony lidí - je těsně někde nad hranicí chudoby. To si myslím, že je opravdu tak alarmující, že ještě v této době snižovat příjem těchto lidí je opravdu nezodpovědné.
A velmi důležité je také zdůraznit, že vláda ví, že ta situace do budoucích let nebude lepší, ale naopak že se zhorší. Například jenom emisní povolenky pro domácnosti zdraží všem domácnostem základní životní potřeby, dopravu, vytápění a další věci - a to se zdraží všem, takže samozřejmě i těm seniorům.
A co je důležité taky, že senioři mají opravdu naprosto minimální možnost generovat nějaké dodatečné příjmy, aby byli schopni si zaplatit své životní potřeby. Já o tom tady stále mluvím, protože každé pondělí za mnou chodí několik lidí, kteří když mi popíšou svoji životní situaci, tak je to opravdu šílené.
Zásadní nedostatek u všech těch změn v důchodovém systému, které vláda udělala nebo je nyní navrhuje, je absence relevantních analýz sociálních dopadů. Je to pouze zaměření na ekonomické hledisko a absence toho sociálního aspektu. Už jsem tady o tom hovořila, ale my jsme tady nikdy neviděli žádné propočty nebo žádnou analýzu toho, kolik lidí se bude přesouvat do oblasti nemocenské, invalidity nebo nezaměstnanosti, a děkuju tady velmi kolegovi, panu poslanci Maškovi, že tady našel ta čísla, protože samozřejmě, že v současné době je spousta lidí nad 60 let už v důchodu, takže nepobírají nemocenskou, tak logicky se přece nemůžou objevit v té tabulce.
Také mně tady velmi chybí analýzy rozvoje trhu práce v souvislosti s moderními technologiemi a návaznost na ekonomiku. To vlastně souvisí s tím, že se tady stále bavíme o tom, že je potřeba se dívat na tu příjmovou stránku důchodového systému.
Další chyba je, že za mě opravdu ty změny nebyly pořádně prodiskutované před. Vidíme to i u tohoto projednávaného tisku, kdy máme teďka poměrně závažné změny u výpočtu věku odchodu do důchodu, který je sice tedy o něco málo pozitivnější, než byl ten původní návrh, ale i tak trváme na tom, že chceme zastropovat na věku 65 let.
Už to tady říkala paní předsedkyně naše, Alenka Schillerová, že opravdu je to o prioritách, takže já vidím, že ta priorita vlády skutečně není oblast seniorů a jejich podpory, protože od začátku - vlastně celé ty tři roky - tady projednáváme už několikátý návrh, který má negativní dopady na seniory, ale vůbec jsme tady doteď neviděli nějakou snahu řešit šedou ekonomiku nebo zdanění mezinárodních korporací, které odvádějí své zisky a dividendy do zahraničí - a víme, že jsou to obrovské částky, které by velké finanční problémy vyřešily. Vláda mnohokrát garantovala, že negativní změny, které budou souviset s konsolidací státního rozpočtu, budou spravedlivě rozloženy tak, aby významněji nezasáhly jednu skupinu obyvatel, ale u seniorů skutečně, když se podíváme na dopady již přijatých změn a na změny, které projednáváme dneska, tak to rozhodně neplatí.
Další z problémů je to, že u všech změn se to dotýká lidí, kteří jsou krátce před odchodem do důchodu. O tom jsem tady již mluvila. Přijde mi to opravdu hodně nefér vůči lidem, kteří v tom věku 58 let - to se vlastně týká této konkrétní změny, co projednáváme dnes - tak mají opravdu naprosto minimální možnost se nějak na změny připravit, reagovat na ně a zařídit se podle nich.
Největší chybou tohoto tisku - a to už tady bylo řečeno mnohokrát - je tedy věk odchodu do důchodu. Já jsem to tady říkala již v prvním čtení, že chyba je, že se stále bere v potaz pouze věk dožití - kdy ten průměrný věk je u mužů zhruba 75 let a u žen 81 - ale pro to správné nastavení věku odchodu do důchodu je naprosto zásadní brát v potaz také věk dožití ve zdraví a to je podle dat Ministerstva zdravotnictví i Českého statistického úřadu v průměru u mužů 61 let a u žen 62,5 let. ***
