Korektura
(18.20 hodin)
(pokračuje Ivana Mádlová)
Nicméně nevěřím tomu, že se z vaší strany, ze strany ministerstva to týká jenom toho, že bude akreditace vyšších odborných škol podle vysokoškolského zákona. Přece tam musí následovat nějaké další kroky. A na to já jsem se ptala: Budete nějakým způsobem zpřísňovat podmínky třeba pro vyučující? Protože o tom jste mluvil. To znamená, budete uvažovat o nějaké tvůrčí činnosti, o nějakých dalších požadavcích, nebo jakým způsobem to bude a jaká bude prostupnost z vyšších odborných škol do bakalářských studijních programů? O tom jste taky mluvil a o tom se také mluví. Čili pokud tam dáváte takto zásadní změnu, tak bych očekávala, že nás tady seznámíte s nějakou celkovou koncepcí, nebo alespoň záměrem, jakým způsobem zakomponovat ty vyšší odborné školy do dalšího vysokoškolského vzdělávání. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Rais, připraví se k faktické poznámce paní poslankyně Berkovcová.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Tak jak jsem říkal, vlastně v té zpravodajské zprávě jich bylo osm, těch pozměňovacích návrhů. K obsahu se těžko můžu vyjadřovat, když byly skutečně dané v průběhu několika hodin nebo několika minut, prostě nebyla šance se s nimi pořádně seznámit.
Je otázka, je to za léta, co tady jsem, je to jakýsi nový přístup k tomu druhému čtení. Možná bychom si měli teda, nebo spíš ti vládní poslanci, dnešní vládní poslanci, by si měli uvědomit to, že za rok, za dva to může být třeba všecko opačně. A je otázka, jestli toto je, jestli je to, já nevím, etické, nebo neznám přesně správné slovo, způsob organizace tady toho druhého čtení. Je pak otázka taky, tak jestli těm, co organizují vůbec ty schůze, tak by se neměl vytvořit prostě prostor pro to, aby tam dali nějakou ochrannou zónu časovou, aby to prostě nebylo takhle natěsno. Čili je to prostě něco, co tady zatím nebylo. Takže to si myslím, že bysme měli nějakým způsobem řešit. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí paní poslankyně Berkovcová.
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Já se ještě vrátím k tomu Národní akreditačnímu úřadu. Já si přesto myslím, že takto zásadní transformace takovéhoto úřadu si zaslouží samostatnou novelu, samostatné projednávání v řádném legislativním procesu, a ne pozměňovací návrh na poslední chvíli utajeně hodinu dvě před druhým čtením.
Jenom, myslíte si, že změnu ke zvýšení kvality vysokých škol lze zajistit vytvořením úplně nového úřadu od základů? Místo toho, abyste využili nějak zkušeností toho osmiletého fungování úřadu a upravili spíše ten stávající systém, aby plně vyhovoval požadavkům ESG, NKUA a EKVAR. (?) A vůbec po rychlém přečtení toho návrhu, protože více času jste nám nedali, si přesto myslím, že ten návrh neřeší úplně podstatné věci toho původního návrhu naplnění evropských standardů. A taky si myslím, že ta diskontinuita rady a její výměna a výměna předsednictva mně přijde zbytečná a trošku z toho čouhá účelovost.
A teď tady, ať se na mě nezlobí pan ministr, ale já se musím zeptat, protože je veřejným tajemstvím, že pan ministr má nějaký osobní problém s předsedou rady, který jako bývalý ministr školství považoval školství za svou prioritu, jestli skutečně tam ta účelovost je, nebo není. A i zeptám se, zda členové Rady a předseda Rady jim bude umožněno dokončit svůj mandát, anebo, jak jsem zaslechla, jim bude ten mandát ukončen už v červnu 2025. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Berki.
Poslanec Jan Berki: Děkuji a vaším prostřednictvím, pane předsedající, budu reagovat na kolegyni Berkovcovou. Nerad to dělám, ale byl teda vložen v 11.31, jo, jakože ten pozměňovací návrh v systému, je to vidět v tom systému. Ale to na tom nic nemění. Já jsem tohle jako neobhajoval, že to je dostatek času, jenom prosím, aby to nebylo omlacováno, že to byla jedna hodina. I o tom utajení, já nebudu zabíhat do podrobností, to není tak úplně - ale já znovu říkám, jsem připraven na to, že jak na podvýboru a dokonce i do něj budeme o té věci vést věcnou diskuzi. Protože druhé čtení v tuhle chvíli, a tady já souhlasím s kolegou Raisem, ale tak je teď v tuhle chvíli postaveno druhé čtení, až do jeho ukončení lze načítat pozměňovací návrhy. To znamená, v tuhle chvíli ten systém nepočítá s tím, že tam je nějaká ochranná lhůta, což se shodneme na tom, že zřejmě není úplně šťastné. Ale právě proto, aby se ta věc potom věcně dala projednat, tak je tam ještě to jednání ve výboru a v našem případě i v podvýboru, kde ten čas na to bude.
A co se týká toho Národního akreditačního úřadu, tak teď já za sebe jako za předkladatele, co se týká té jeho nezávislosti, tak to je ale jedna z těch podstatných prvků té proměny, kdy ta nezávislost spočívá v tom, kdo vlastně nominuje členy Rady a jak se vybírá předseda té instituce. To je poměrně podstatná věc. A právě když budeme s tímto krokem poměrně otálet, tak tam budeme mít poměrně dlouho někoho, kdo byl nominován a vybrán politicky. To vůbec neznamená, že to současné vedení nemůže být těmi reprezentacemi nominováno, protože ty nominace v tuto chvíli jsou v zásadě v rukách reprezentací a tripartity.
Stejně tak neznamená, že předseda Národního akreditačního úřadu nemůže být ve výběrovém řízení vybrán tentýž, ale jeho legitimita nebude odvozena od vůle ministerstva a od výběrového řízení a od nominace reprezentace.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak to byla zatím poslední faktická poznámka a nyní s přednostním právem pan ministr Bek.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já začnu možná od konce. Já vlastně vůbec nechápu, z čeho vychází paní poslankyně, když usuzuje, že mám nějaké problémy s předsedou Národního akreditačního úřadu. Vůbec nechápu, kde by takové indicie bylo možné vzít. Tady nejde o žádné personálie, tady jde o to, že v tuto chvíli máme bohužel rozhodnutím z roku 2016 špatně nastavený institucionální kontext fungování akreditací. V roce 2021 Ministerstvo školství pod vedením Roberta Plagy přijalo plán, který předpokládá, že do roku 2025 se napraví ta chyba a ta chyba se týká prostě neexistence samostatné právnické osoby národní akreditační úřad. Bez toho nesplníme ty standardy. Tedy musí vzniknout nová instituce, tím pádem musí také podle nových pravidel, která jsou v souladu s těmi standardy, být nominován ten orgán, který vede takovou instituci.
A ta dosavadní praxe zase, která je v souladu s platným zákonem, neodpovídá těm standardům, protože je to vláda, kdo rozhoduje o jmenování předsedy Národního akreditačního úřadu a těch členů. Což je model, který není v souladu s těmi standardy, a ve většině zemí se proto sahá k výběrovému řízení. To znamená, dokud nebudeme mít těmito procesy ustanovený ten úřad, tak nebude odpovídat standardům a my nebudeme moci vstoupit do toho evropského registru a nebudeme moci tedy vstupovat i do těch bilaterálních jednání o uznávání kvalifikací.
To je důvod té změny. Vychází z dlouhodobého postoje ministerstva za posledních čtyři nebo pět let. Je zcela věcně v pořádku. A já musím kategoricky odmítnout, že by tady šlo o personálie. Tady nejde o personálie, jde o to, jak je institucionálně zakotveno to těleso.
Pokud jde o předložení nějaké koncepce rozvoje VOŠek, to je jistě něco, o čem máme debatovat. Máme to možná na straně ministerstva časem předložit. Tahle ale změna, která tady byla představena, jenom říká, že místo akreditační komise pro vyšší odborné školy vykonává ty pravomoci Národní akreditační úřad. To je vše. Nemění se nic. Nemění se žádné požadavky na kvalitu tímto krokem, nemění se tím ani požadavky na personální zajištění. Pokud by se v budoucnu měly měnit, tak musíme změnit příslušné vyhlášky, legislativu, a to je něco, co nepochybně bude projednáváno s parlamentem.
Veďme o tom debatu na školském výboru, o budoucnosti VOŠek. Já jsem pro, myslím si, že to důležité relevantní téma, ale ta navržená změna vlastně jenom říká, že místo jednoho orgánu, který si Ministerstvo školství zřizuje, to bude dělat pro stát jiný orgán. Ale zůstávají zachována pravidla, standardy, nic se nemění. ***
