Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(18.30 hodin)
(pokračuje Mikuláš Bek)
Že si od toho slibujeme do budoucna profesionálnější akreditační procesy, je nepochybně na místě, protože ten Národní akreditační úřad má větší profesionální zázemí. Z tohoto hlediska je to určitě posun k lepší kvalitě těch procesů, ale v zásadě debata o tom, co s VOŠ, jak proměnit jejich programy, nás teprve čeká, je před námi a není podmínkou pro to, abychom teď udělali organizační změnu, která je s prominutím úplně banální, minimalistická. Tady se prostě přesune z jednoho orgánu na druhý agenda, která je relevantní, ale bude se jistě v čase nějakým způsobem proměňovat. Já se na tu debatu těším napříč politickým spektrem. Budoucnost vyšších odborných škol je důležité téma.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. S faktickou poznámkou se v tuto chvíli přihlásila paní poslankyně Mádlová. Než dorazí, načtu omluvy. Omlouvá se paní předsedkyně Pekarová Adamová od 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jáč Ivan od 17 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Kaňkovský Vít celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Síla Jan z pracovních důvodů od 17 hodin. Z členů vlády se omlouvá pan ministr Válek od 17 do 18.30 hodin z pracovních důvodů. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Budu mít jenom krátkou poznámku, protože vašemu postoji úplně nerozumím. Tady bylo jasně řečeno, že prostupnosti z VOŠ na bakalářská studia brání i to, že některé vyšší odborné školy nejsou tak úplně kvalitní. To tady zaznělo. Proto se budou akreditovat podle nového vysokoškolského zákona, čili bude tam ta klauzule, že se budou akreditovat podle tohoto zákona. To tady zaznělo a pro mě to určitě není banální věc, co dál bude s vyššími odbornými školami, protože jich je poměrně hodně, a určitě i vysoké školy by si zasluhovaly vědět - a na tom kulatém stole to jasně zaznělo, že tam je celá řada otázek, které nejsou zodpovězené. To znamená, že pokud vy říkáte, že tady máte pochybnost o kvalitách některých vyšších odborných škol, tak předpokládám, že budete zpřísňovat nějaká pravidla.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Berki s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Berkovcová.
Poslanec Jan Berki: Jenom v rychlosti. Prostřednictvím vás, pane předsedající, bych chtěl reagovat. To byla možná moje zkratka v tom smyslu, že to je jeden z kroků tím směrem. Nechtěl jsem tím říct, že v tom pozměňovacím návrhu samotném se už dějí (?) i ty další kroky. Skutečně v tom návrhu je přesunutí toho, kdo akredituje a kontroluje pod NAÚ, nikoliv už pod akreditační komisí a Českou školní inspekcí.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Paní poslankyně Berkovcová.
Poslankyně Jana Berkovcová: Ještě jenom dotaz k těm vyšším odborným školám. Jak to bude tedy s kontrolou a hodnocením práce a kvality těch vyšších odborných škol? Protože doteďka vyšší odborné školy jsou součástí regionálního školství, patří nebo jsou zřizovány pod školským zákonem, učitelé spadají pod zákon o pedagogických pracovnících a doteďka je kontrolovala Česká školní inspekce. Co vím, tak i v tom původním návrhu tady toho zákona bylo, že i nadále bude kontrolovat vyšší odborné školy jak Česká školní inspekce, tak akreditační úřad. Nyní tam tedy zůstává pouze akreditační úřad a myslíte si, že tedy akreditační úřad bude stíhat a zvládat kontrolovat, jak ty vyšší odborné školy takhle nově fungují? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní se dostáváme zpátky do obecné rozpravy. Přihlášen je pan poslanec Kohajda.
Poslanec Michael Kohajda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý podvečer. Já jsem se určitě chtěl vyjádřit k návrhu novely vysokoškolského zákona. Začnu tím, co tato novela dosud měla řešit. To znamená zejména doktorské studium. Já si myslím, že s doktorským studiem mám bohaté zkušenosti z pozice školitele doktorandů, i z pozice toho, jak proděkan pro doktorské studium funguje. Musím říct, že situace v doktorském studiu ve společenskovědních oborech je skutečně tristní. Jestliže si dnes vezmeme, že to průměrné měsíční stipendium je nějakých 11 400 korun, které je z toho standardního příspěvku. K tomu ti doktorandi samozřejmě mají možnost se zapojovat do různých grantů. Myslím, že když je ten doktorand úspěšný, tak si dokáže takto přivydělat pět, sedm, tisíc korun a možná trošičku více.
Když to vezmu na příkladu třeba pražské Právnické fakulty, tak ten opravdu úspěšný doktorand může mít třeba 20 000 korun čistého. To samozřejmě v Praze je extrémně málo peněz a je to ten důvod, proč se doktorandi nemohou věnovat svému studiu, nemohou se věnovat svému výzkumu. Protože aby se tady vůbec uživili, aby tady mohli bydlet, a samozřejmě nejlépe mít i rodinu - protože jsou to velmi dospělí lidé, jsou to lidé, kteří samozřejmě jsou v ideálním věku na zakládání rodinného života - tak nemají reálnou šanci. Musí bydlet v rámci různých spolubydlení, nebo dokonce na nějaké vysokoškolské koleji. Nedej bože, pokud je to celý pár dvou doktorandů, kteří spolu žijí, tak samozřejmě ty příjmy jsou extrémně nízké. To je realita posledních mnoha let a je to realita v těch společenskovědních oborech úplně standardní.
Já jsem se pokoušel hledat průměrné stipendium, které se mi úplně nepodařilo z těch oficiálních zdrojů najít. Nicméně z neoficiálních zdrojů by v roce 2021 mělo činit cirka 22 000 korun, ale to je stipendium průměrné. Samozřejmě tam zásadně zasahují přírodovědné a technické obory, protože v těch v rámci daleko větší podpory projektové, grantové v oborech technických a přírodovědných je možné, aby se ten student zapojil do těchto projektů a tam samozřejmě mohl mít vyšší příjem. To znamená, neměli bychom se nechat takovým průměrem ukolébat a určitě by bylo dobré, kdybychom se podrobněji seznámili s průměrnými stipendii podle jednotlivých oborů.
Dnešní stav, který máme tady v tom návrhu, je takový, že vlastně minimální příjem studenta by měl být na úrovni 1,2 násobku minimální mzdy. To, když vezmu pro předpokládaný příští rok, je cirka necelých 25 000 korun. Tady je otázka, nakolik vlastně tahle změna reálně změní situaci studentů. Jestli v příštím roce tady v Praze, když student doktorand bude mít 25 000 korun... Samozřejmě nemůžeme být naivní v tom, že touto prostou změnou se navýší stipendium, to základní, a všechna ostatní stipendia zůstanou zachována. To znamená, že těmi dalšími stipendii bude možné si navýšit celkové stipendium.
Realita zřejmě bude taková, že z těch bývalých složek, o které se dalo vlastní aktivitou navyšovat, se stane součást toho základního stipendia a na ty další složky již se nedostane. Takže je otázkou, zda tato reforma je dostatečně ambiciózní, protože za 25 000 korun tady v Praze přežít prostě nelze. Zase to bude vést k tomu jedinému, že ti studenti budou muset tady pracovat při svém studiu. Pokud to doktorské studium má být kvalitní, tak je to věc, které by se ideálně ten student měl věnovat pět dní v týdnu. Pokud bude vedle toho muset pracovat, tak samozřejmě tento prostor mít nebude.
Další věc, která zatím nebyla vyřešena - já jsem čekal, že právě bude vyřešena nějakým z pozměňovací návrhů - je otázka rozdílu mezi tím, na koho vlastně tato nová pravidla vůbec budou dopadat. V rámci studia samozřejmě student nastupuje v nějaké realitě a teď v této chvíli mu říkáme, že jeho kolega, který bude přijat třeba pro příští akademický rok, bude mít jiné podmínky stipendia, bude mít lepší podmínky. ***
