Korektura
(11.40 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane místopředsedo. Další řádně přihlášená je v tuto chvíli paní Lenka Knechtová, dostala přednost od pana poslance. Máte slovo.
Poslankyně Lenka Knechtová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já bych, vážené kolegyně, vážení kolegové, představila pozměňovací návrh a současně bych se ráda vyjádřila k sněmovnímu tisku 630, který tady právě projednáváme.
Náš pozměňovací návrh je návrh poslanců Aleny Schillerové, Jany Hanzlíkové, Lenky Knechtové, Aleše Juchelky a Andrey Babišové k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálními zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je to sněmovní tisk číslo 630. Náš pozměňovací návrh usiluje o obnovení právní úpravy problematiky pojistného na sociální zabezpečení ve vztahu k osobám samostatně výdělečně činným, a to do stavu před přijetím takzvaného konsolidačního balíčku, což je sněmovní tisk číslo 488 v 9. volebním období Poslanecké sněmovny.
Současná právní úprava po konsolidačním balíčku přinesla pro všechny osoby samostatně výdělečně činné navýšení jak sociálního, tak zdravotního pojištění. Ve sněmovním tisku 630 zvýhodňujeme pouze začínající podnikatele, osoby samostatně výdělečně činné a poukazujeme na soubor povinností, které bohužel zohledňují skutečnost, že příjmy po zahájení činnosti OSVČ mohou být malé a dosažení adekvátních příjmů nastává až s odstupem několika měsíců. Je zde ale potřeba říct, že na startu podnikání si OSVČ zpracovávají podnikatelský plán a hlavní problém je výška jak sociálního, tak zdravotního pojištění a odklad nebo rozvolnění záloh je proto podle nás nedostatečné. Začínající osoba samostatně výdělečně činná, která prozatím příjmů nedosáhla, je v určité řeknu finanční situaci, ale následně je pak otázka, jaký bude vývoj příjmů, a v případě nenaplnění toho podnikatelského plánu a nezaplacení, případně nedoplacení sociálního pojištění jak jsme na tuto situaci připraveni, jaký máme postup, když nebudou odvedeny zálohy, až při řádném zúčtování popsaných záloh.
Vznik následného dluhu na sociálním pojištění je problém jak z hlediska vymáhání, tak z hlediska celého systému sociálního pojištění. Jistě jste si všimli argumentace napjatosti výdajů ve zdravotnictví, a proto nenabízíme OSVČ rozložení plateb na zdravotní pojištění, tím se sněmovní tisk 630 nezabývá a netýká se zdravotního pojistného. Ale pokud je takováto argumentace ve zdravotnictví, tak já se ptám, zda výdaje v sociální oblasti nemáme také napjaté.
A z tohoto důvodu předkládáme pozměňovací návrh, který, co se týká § 14, odst. 2 se text 55 % nahrazuje textem 50 %, v § 14 odst. 3 písm. b) se částka 28 050 korun nahrazuje částkou 25 500 korun a v § 14 odst. 3 písm. c) se částka 42 900 nahrazuje částkou 39 000 korun.
Já bych se potom, pane předsedající, v podrobné rozpravě přihlásila k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. A v tuto chvíli nevidím nikoho dalšího. Měl jste, pane navrhovateli, ještě zájem? (Poslanec Munzar chce až později.) Dobře. V tom případě tedy končím obecnou rozpravu. Máte zájem vystoupit, pane navrhovateli, jakožto závěrečné slovo? Tak prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Odpovím na nějaké otázky. Já se tady nechci teď dostávat do sporu, jak třeba vypadal přístup k živnostníkům v předchozím období. Jenom když jste se ptali na smysl a filozofii, tak já si nemůžu odpustit jednu poznámku. Na jednu stranu tady pan místopředseda Juchelka ten návrh kritizuje z toho úhlu, že je to útok, jak jste tady řekl, útok na systém - příjmy sociálního zabezpečení, na druhou stranu tady ostatní zástupci hodnotí nebo dokonce předkládají návrh, kde to chtějí vlastně vrátit před konsolidační balíček, což by také znamenalo snížení příjmů. Ten můj návrh pouze odkládá výpadek do státního rozpočtu, do toho systému, pouze v prvním a druhém roce, protože předpokládáme, že kdo to využije, tak si to odloží a zaplatí to po tom roce vyúčtování, takže ty dopady nepředpokládáme dlouhodobé, jenom to odložení znamená krátkodobý dopad v prvním a druhém roce náběhu tohohle návrhu. Takže já nerozumím, že tady je ta kritika z jedné strany, ale ze dvou úhlů pohledu, které jdou proti sobě.
Ještě chci vysvětlit to zdravotní pojištění. Ano, tam jsme narazili na jeden z největších problémů. Nejedná se jenom o to, že sociální pojištění je příjmem státního rozpočtu a zdravotní pojištění je příjmem pojišťoven, ale zároveň podle platné právní úpravy je to tak, že ten, kdo neplatí zdravotní pojištění, tak není pojištěn a musí být samoplátce. A do této situace jsme ty osoby samostatně výdělečné činné nechtěli dát, i když jsme to zvažovali a prověřovali jsme s Ministerstvem zdravotnictví i tuto možnost, jak to případně udělat. Tento návrh, ještě zmíním, nevznikl náhodou, i když vím, že nespasí začátek podnikání, ale může aspoň drobně pomoct těm začínajícím podnikatelům. Tento návrh jsme nevymýšleli teď nějak na poslední chvíli, v březnu minulého roku jsme si nechali tady od Parlamentního institutu udělat přehled, jak to mají v ostatních státech, a přiznám se, že jsme se inspirovali.
A možná k těm připomínkám posledním, že je to potom velká finanční zátěž, je nutné připomenout, že v kontextu nového výpočtu sociálního pojištění, tak pro začínající podnikatele už platí snížená sazba sociálního pojištění, to znamená v řeči čísel, kdyby někdo platil pouze minimální zálohy v tomto roce a platilo to tento rok, tak je to 3 210 korun buď záloha na měsíc, nebo 38 000 něco, teď to nechci dopočítávat, za celý rok. A ten systém samozřejmě už je dneska. Když dneska někdo nezaplatí konečné vyúčtování, tak s ním se dá dohodnout splátkový režim přes finanční úřady. Takže já si myslím, že ten systém máme. Snad jsem vyčerpal odpovědi na vaše otázky. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji a táži se paní zpravodajky, jestli má zájem vystoupit? Paní zpravodajko? Zřejmě nikoliv. (Zpravodajka nemá zájem vystoupit.) Tak děkuji. V tom případě můžeme jít k podrobné rozpravě a jenom připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené musí být zdůvodněny. A hlásí se paní poslankyně Knechtová. Máte slovo.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já se chci přihlásit ke svému písemnému pozměňovacímu návrhu pod číslem 4924, který jsem odůvodnila v rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nikoho dalšího nevidím, že by se hlásil, v tom případě končím podrobnou rozpravu. Máte zájem, pane navrhovateli, vystoupit ještě? Nikoliv. Paní zpravodajka? Rovněž ne. Děkuji za spolupráci.
A končím druhé čtení tohoto návrhu.
A jsme u bodu číslo
18.
Vládní návrh zákona o implementaci předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu (zákon o digitalizaci finančního trhu)
/sněmovní tisk 692/ - druhé čtení
A já poprosím pana ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby se ujal slova.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem ten zákon docela podrobně představil v prvém čtení, takže jenom rychlá rekapitulace. My tady implementujeme nařízení Evropské unie o digitální provozní odolnosti finančního sektoru - takzvané nařízení DORA, a nařízení o trzích kryptoaktiv - nařízení MiCA. Cílem nařízení DORA je sjednocení a posílení požadavku na odolnost informačních systémů finančních institucí a cílem nařízení MiCA je pak nastavení jednotných pravidel pro nabízení kryptoaaktiv veřejnosti a dále pravidel pro poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy.
Účinnost zákona je navržena v souladu s požadavky obou implementovaných nařízení a současně s návrhem zákona je předložen doprovodný změnový zákon, což je vlastně následující bod našeho programu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, pane ministře. A poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pan poslanec Jiří Havránek. Předtím jenom zkonstatuji, že jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jakožto výboru garančnímu a usnesení tohoto výboru, vám byla doručena jakožto sněmovní tisky 692/1 a 2. Máte slovo, pane poslanče. ***
