Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Tím bude zajištěno zachování poměru mezi odměnou poskytovanou znalcům a osobám podávajícím odborné vyjádření. Totéž se vlastně činí ve vztahu k odborným konzultantům. Já si myslím, že toto je opravdu dobrý krok dobrým směrem, ale také nejde jenom o technickou novelu, nicméně tady to je pozitivní vyjádření. (Poslanci se příliš nevěnují projevu.) A teď bych, pane místopředsedo, přece jenom poprosila. Já vím, že to nezajímá zřejmě ani po mé pravici, ale myslím si, že je to dosti důležité. Tak děkuji za uklidnění.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím diskutující tedy o klid v sále. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. To je vlastně dlouhodobý nedostatek a zkušenost z praxe, kterou se podařilo promítnout do toho návrhu novely, takže za to jsem ráda. Novelizován je občanský soudní řád, navrhuje se rozšířit možnost podat odborného vyjádření i pro soukromé subjekty. Také velmi vítám, když tam byly tři varianty, tak jak jsem se dočetla, tak tahle ta varianta byla zvolena správně. Novelizuje se samozřejmě i zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.

V podstatě musím říci, že doporučila jsem i na klubu našem poslaneckém, abychom s touto novelou vyslovili souhlas, ale současně jsem řekla, že budu kritická a že to, co na první pohled jsem četla, říkala jsem ano, technická novela, pak jsem četla a už jsem nevěřila svým očím, kolik je tam těch zmírňujících ustanovení, takže to tady nazvu správným jménem. Takže to moje kritické vystoupení, je vlastně kritika špatného organizačního zajištění nového zákona. Nový zákon jsme přijali, myslím, dobrý, který teď vlastně demontujeme částečně, a dokonce se v některých směrech, které jsem jenom velmi stručně naznačila, vracíme k právní úpravě zákona číslo 36 z roku 1967. A to samozřejmě není nic příjemného si to přiznat. Já možná jako ministryně bych to taky takhle otevřeně nepřiznala. Ale jako poslankyně opozice, která naopak má upozorňovat i občany, kteří nám dali mandát všem, jak panu ministrovi, tak mně, na to, že se nepovedlo zajistit. A že ten zákon je dobrý nebo byl dobrý, ale že ho teď musíme nastavit trošku jinak.

Příště zřejmě musíme být pokornější a přijímat zákony, na které takzvaně máme, a ne zákony, které bychom sice chtěli, ale které v praxi potom selhávají. Říká se tomu v právu a je o tom hodně konferencí vymahatelnost práva, vykonatelnost práva, problémy aplikační praxe, nejednotnost. Tak tohle je tady v této novele zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech úplně klasický případ toho, že se nám to prostě, milé kolegyně a kolegové, nepovedlo.

Takže za mě - velmi nerada pro to zvednu ruku. Doporučuju to i kolegyním a kolegům od nás z poslaneckého klubu, ale nesouhlasím s tím, že jde jenom o technickou novelu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Než udělím slovo paní poslankyně Ivetě Štefanové, jsou zde dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Karel Rais a připraví se pan poslanec Aleš Dufek. Prosím.

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Já jsem se přihlásil na začátku, ještě než paní profesorka to tak obšírně objasnila, čili nerad bych opakoval. Za prvé, samozřejmě si myslím taky, že se nejedná o technickou novelu. Já bych chtěl zdůraznit, nebo byl bych rád, kdyby příslušný výbor řešil problém, se kterým se setkávám ve výuce soudních znalců velmi často, a to je v podstatě ta obrovská zodpovědnost na jednu stranu a ten finanční dopad v podstatě toho znaleckého posudku na straně druhé. Tam ten rozpor je obrovský. Někdy za špatný posudek se pomalu člověk dostane do kriminálu, za dobrý posudek pak dostanu pár set korun stěží. Ale to je věc, kterou při jakékoliv diskusi v podstatě s Asociací soudních znalců a nebo u nás třeba na Ústavu soudního inženýrství pravidelně zažívám. Čili jenom bych docela kladl jakýsi důraz na to, abyste to taky řešili, byť vím, že rozpočet je poměrně napnutý. A potom v podstatě ta reakce je taková, že lidi prostě položí karty a ty posudky nedělají, a vůbec se jim tedy osobně nedivím. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Aleš Dufek s faktickou poznámkou a připraví se pan ministr Pavel Blažek. Prosím.

Poslanec Aleš Dufek: Já bych chtěl říct jenom tolik k tomu, co říkala paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího, že vlastně ten záměr byl dobrý v roce 2021 nebo 2019 ano, on byl dobrý, ale přišel v nevhodnou dobu, to znamená, jako tady máme 15,20 let trend odlivu znalců a ten odliv znalců je z jednoho prostého důvodu, protože v podstatě systém našeho soudnictví a soudní judikatury je takový, že při všech spornějších a závažnějších záležitostech se žádá vypracování znaleckého posudku a ti znalci pak v těch soudních řízeních téměř nahrazují pak to konečné rozhodnutí soudu. To znamená, že když to vezmeme přes trestní právo, tak u závažné trestné činnosti vlastně výše trestu záleží na dobrozdání znalce a ne na úvaze trestního senátu. V nějakém složitějším jednání ohledně opatrovnictví hned se vyžaduje znalecký posudek z oboru psychologie a každá dobrá žaloba o náhradu škody je prostě podložena nějakým znaleckým posudkem. Pak samozřejmě protistrana dává druhý znalecký posudek, soud si vyžádá třetí znalecký posudek, takže ten zakopaný pes je právě v tom, kam jsme to dopracovali, že vlastně znalecký posudek je brán jako absolutně hlavní důkaz a prostě z některých soudců se téměř dostávají úředníci, kteří jenom moderují vlastně dokazování. A chybí tam pak ta vlastní úvaha. Takže trošku chci, aby se nedštila síla na Ministerstvo spravedlnosti, ale zamysleli jsme se nad tím, proč tomu tak je.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr Pavel Blažek, faktická poznámka, potom paní poslankyně Helena Válková. Prosím.

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já chci poděkovat paní poslankyni Válkové v podstatě za celkový přístup, protože já také nemám rád takové ty debaty a předchozí vláda a tamto a teďka, bavit se tímhle způsobem. Já jsem také mohl říkat některé věci tohoto politického charakteru. Neříkal jsem je. Paní kolegyně Válková mluvila podle mě objektivně.

Já jsem vás poslouchal. Já jenom jsem takový možná roztěkaný neposeda, takže občas působím, že neposlouchám. Ale i když třeba kolega zprava mně něco říká, tak levé ucho naslouchá tu druhou stranu. Takže jsem poslouchal.

Chci za celkové vyznění toho vašeho projevu poděkovat a myslím si, že by to mělo být přesně tímhle způsobem, že bychom si tady pořád nemuseli říkat, kdo udělal v minulosti to či ono dobře nebo špatně, ale bavit se o budoucnosti. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Helena Válková s faktickou poznámkou, prosím.

Poslankyně Helena Válková: To je přece apolitický zákon a děkuju panu poslanci Dufkovi, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, že na jednu oblast jsem zapomněla. My máme v České republice něco, co v Rakousku a v Německu - a to tady teda můžu doložit i odbornými řekněme dokumenty - nemají minimálně v takové míře. U nás soudy a soudci zbytečně často spoléhají na odborné posudky i v případech, kde stačí takzvaný zdravý rozum. Koho je to chyba, když máme tak nezávislé soudy? Teď budeme projednávat jejich povinné, v uvozovkách povinné, ono je to tak napůl povinné školení a specializace, a jsem strašně zvědavá, jaký boj se rozpoutá. Já tady jsem na vaší straně, byť tam třeba se dá něco změnit. Čili ano, není to jenom chyba rezortu spravedlnosti. A ano, já jsem to ale v úvodu řekla, i my jsme se na tom podíleli. Ale proč si tady říkat, že to jenom technická novela? A souhlasím s tím, přišla asi v nesprávnou dobu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jsou zde další tři faktické poznámky, nejprve pan ministr Vlastimil Válek, potom pan ministr Pavel Blažek a pan zpravodaj. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Nesmírně děkuju za tu debatu a jsem rád, že se ta otázka znalců posune. Já jsem pětadvacet let soudní znalec, jeden ze dvou soudních znalců v Československu, protože na Slovensku není žádný pro radiologii. Já si říkám, až skončím v politice a v medicíně, že napíšu knihu Zkušenosti soudního znalce, a bude to literatura faktu, ale hodně humorná.

A já jsem si teď nedávno říkal, protože některé ty soudy, kde jsem jako znalec, se táhnou už devátým rokem: Co oni by dělali, kdybych umřel? Marně nad tím přemýšlím, co ten soud udělá, když ten znalec, než se tam k tomu dostanou, umře, jestli ten soud zruší, nebo nový znalec. A když to bude poslední znalec, co umře, co ten soud vlastně udělá? Jestli všichni spáchají nějakou rituální sebevraždu, nebo co přesně?

Ale já to nechci zlehčovat. Jsem opravdu nesmírně rád, že se ta problematika řeší, a chtěl jsem jak paní profesorce, tak Pavlovi moc poděkovat za to, že to posuneme dál, a kvůli soudní znalcům si myslím, že to bude hrozně důležité. Koneckonců, víte asi oba dva, že soudní znalci založili jakousi společnost nebo nějakou takovou skupinu, já jsem taky členem, a ty debaty se tam vedou velmi intenzivně a vy z vás, kteří jste soudní znalci a je vás tady spousta, protože to vím i z té korespondence, co vedeme, tak si myslím, že víte přesně, o čem mluvím. A bude dobře, když to uděláme a posuneme pozitivním směrem. Děkuju moc. ***