Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

A teď já se ptám: nestřílíme se my tady v Evropě do hlavy? Do břicha? Do nohou? Honíme se tady za čím? Za nějakými 7 % se honíme? Není to směšné? A jestli jste poslouchal von der Leyen, tak ta řekla ve svém projevu, že v roce 2040 chce, aby bylo minus 90 % emisí. Minus 90 %. Takže to je konec, konec průmyslu, konec všeho, protože 90 % nedáme, ani kdybychom se zbláznili, ani kdybysme se zbláznili. My se tady honíme za nějakou chimérou a ostatní průmysl nám odchází do zahraničí, protože už není konkurenceschopný. Vždyť se na to podívejte, vy to nevidíte? Vždyť nám odchází průmysl. Ale nejenom nám, v tom Německu odchází. Vždyť se - podívejte se, automobilky, co hlásí? Vždyť ony přestávají s výrobou elektromobilů, protože to nikdo nekupuje. Není čas se zamyslet nad tím a udělat revize všech směrnic? (Předsedající: Čas, děkuji.) Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A než dojde k pultíku pan poslanec Vlček, tak se táži pana ministra, jestli se chce přihlásit s přednostním právem, nebo s faktickou do debaty. (Ministr Hladík mimo mikrofon: Já nemůžu...) Můžete s faktickou, protože (je?) tady zvykově takto už roky. Může. (Poslanec Vlček od pultíku k ministrovi Blažkovi mimo mikrofon: Můžeš.) (Ministr Blažek mimo mikrofon: Až na konci...) Prosím, pan poslanec Vlček.

Poslanec Lukáš Vlček: Dobře, já děkuji panu ministrovi Hladíkovi. Dámy a pánové, krásné odpoledne. Já se pokusím být stručný. Nebudu tak emotivní, pokusím se být smířlivý, s některými věcmi budu souhlasit, s některými ne. Já souhlasím s tím, že bude nutné a bude to stát před námi všemi, před celým politickým spektrem, abychom provedli určité revize, ale zároveň abychom tedy nerezignovali na naše klimatické cíle, ale abychom patřičné zdroje, které z určitých politik vyplývají, abychom opravdu maximálně využili pro zvýšení konkurenceschopnosti, modernizaci průmyslu a tak dále. Opravdu nás čeká mnoho výzev a já zde budu se snažit být smířlivý, abychom hledali společnou cestu, jak tuto příležitost obecně pro české hospodářství a pro český průmysl určitě využít.

Já bych byl osobně velmi nerad, kdybychom celou tu debatu pouze a jenom vztáhli k cenám benzínu. Já věřím, že to tak není, že si všichni dokážeme představit, jaké další příležitosti, jaké věci můžeme využít. Každopádně zároveň všichni víme, že každá vláda, včetně této a vlád budoucích, má určitou hospodářskou politiku a cenotvorba pohonných hmot funguje úplně jinak. Zítra se zasekne tanker v Suezu a bude všechno jinak a ceny benzínu prostě budou trojnásobné - a reálně se to může stát.

Každopádně ale vidíme a věřím, že většina z nás z praxe v našich regionech, že využití - a já tomu (budu?) říkat záměrně příležitosti - není jenom v průmyslu, ale vidíme to i v současné době v takových tématech jako je třeba modernizace odpadového hospodářství, úsporné opatření anebo třeba zadržování vody v krajině a prevence proti povodním. Děkuji za slovo.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní tedy s faktickými pan poslanec Kobza, Kučera a poté je do této řady faktických přihlášen pan ministr. Prosím.

Poslanec Jiří Kobza: Vážené dámy, vážení pánové, ještě jednou, dobré odpoledne. Já bych si dovolil k této debatě připomenout pár faktů. Obsah kysličníku uhličitého v celkovém objemu plynu naší atmosféry je 0,034 %. A z tohoto, 0,034 %, pouhá 4 % jdou na vrub antropogenní činnosti. Takže pakliže se bavíme o tom, když shrnu to, co tady bylo řečeno, pakliže se bavíme o tom, že vlastně musíme kvůli těmto 4 % z těch 0,034 % zničit svůj vlastní průmysl, tak já si troufnu nazvat ten proces, který probíhá, pokusem o zničení evropské civilizace, protože to nic jiného není. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Michal Kučera. Prosím.

Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou děkuju za slovo. Já bych teď možná krátce reagoval na paní kolegyni, která řekla, že nebude mluvit jmenovitě, (s pousmáním) ale celou dobu se dívala na mě. (Smích v sále.) Tak z toho odhaduji, že mluvila ke mně. Já víceméně, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, jsem jinými slovy mluvil možná o tomtéž. Já jsem mluvil o tom, že skutečně ten rychlý odchod od fosilního průmyslu, který samozřejmě je, řeknu, administrativně řízen, aniž by měl konkurenceschopnou náhradu v těch bezemisních technologiích, tak povede k problémům nejen průmyslu, ale samozřejmě problémům v celé společnosti.

A mluvil jsem o tom, že pokud chceme skutečně dodržet ty cíle nebo respektive se k nim aspoň přiblížit, tak musíme ty dva procesy prostě sladit. Musí být ty bezemisní technologie konkurenceschopné, musí průmysl ochotně k nim přecházet, protože se jim to vyplatí, je to pro ně zajímavé, přináší jim to nějaké bonusy, benefity. A stejně tak to se jedná i o domácnostech a o dalších uživatelích právě těch technologií, protože skutečně ty dopady nebudou pouze na cenu energií jako takových, ty dopady budou ve všech aspektech, řeknu, české spotřeby, české výroby, českého průmyslu. To se projeví úplně všude. A to, že teď je nějaký čas k tomu - a to tak vnímám - že vláda si vzala nějaký čas k tomu, aby skutečně některé aspekty byly vyhodnoceny a přehodnoceny, a možná otevřela i nějaká další jednání v Evropském parlamentu či Evropské komisi, já budu jedině rád, když to takhle bude. Ale souhlasím s tím, že nástup, rychlý nástup, řeknu, odchod od fosilních technologií (Předsedající: Čas.) povede k problémům.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní s faktickou pan ministr Petr Hladík. Prosím, vaše dvě minuty.

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Jenom velmi krátce. Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, my jsme tu debatu vedli poměrně odborně jak na semináři, u paní poslankyně na výboru - a samozřejmě povedeme (?) dál. Proto ji nechci dnes příliš akcentovat. Chci jenom říct, že prostě klimatická změna je faktem. Česká republika nepotřebuje jenom dělat zelenou modernizaci, ale potřebuje taky adaptovat, adaptovat (volnou?) přírodu, krajinu. A musím říct, že jako ministr životního prostředí, tak mně jde velmi o konkurenceschopnost. Ty dvě věci jsou prostě provázány. A my jsme zemí technologickou, zemí průmyslovou a takovou zemí musíme zůstat. A je to o nějaké modernizaci. Je to modernizaci průmyslu, dopravy, energetiky, teplárenství, bydlení. A na to ty finanční prostředky jsou využívány.

Chci tady trošku uvést na pravou míru dvě věci. Ona Čína je třikrát větší - nebo třikrát lidnatější, dvakrát větší než Evropská unie a ty rozdíly mezi Německem, Rumunskem jsou tady taky, tak rozdíly v Číně jsou asi třikrát větší než mezi Německem a Rumunskem, tudíž prostě jsou tam i rozdíly v jejich ekonomice, hospodářství. Ano, Čína staví uhelky stejně tak jako je na druhé straně zavírají, jiné zdroje, staví větrníky výrazně rychleji než celá Evropa, loni (byl?) největší přírůstek v obnovitelných zdrojích na světě. Jenom pro váš příklad: loňské investice do zelených technologií, 150 miliard dolarů v EU, 500 v Číně, 600 v Americe.

Jestli jsme si vybrali správnou cestu jako Evropa emisními povolenkami, je na velkou diskusi, ale tu asi nemusíme vést tady. Ale že jdeme cestou zelené modernizace, je za mě naprosto správně, otázka je, jestli to neděláme trochu jako přes hlavu - ale to je asi širší diskuse. Princip emisních povolenek byl zvolen už dávno, dávno před nástupem naší vlády, už při nejenom schválení Green Dealu, ale dávno předtím. Možná poslední (Předsedající: Čas.) poslední... (Předsedající: Čas, prosím.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, je to velmi krátké, jsou to přesně dvě minuty. A já nyní poprosím paní poslankyni Bereniku Peštovou a jenom konstatuji, že se dá přihlásit znova, to není vůbec žádný problém. Prosím.

Poslankyně Berenika Peštová: Prosím. Děkuji za slovo, paní předsedající. Já samozřejmě - diskusi jsme měli, jak na hospodářském výboru, tam byla krátká, řekli mi, že si to mám nechat na druhé čtení, tak si to tady nechávám na druhé čtení, ale v každém případě já si myslím, že už máme tolik cílů, že ty cíle ani nejdou splnit, protože my bychom si měli říct, co je vlastně pro nás priorita. Který z nich je prioritní? A když máte nějaké priority, tak (nesrozumitelné) máte ty priority dvě, tři. Ale nemůžete honit 25 cílů v odpadech, 20 cílů v ovzduší, 20 cílů zase někde jinde. Těch cílů je tolik, že když chcete splnit nějaký, tak ty ostatní nejste schopný splnit, protože jdete proti sobě, jo? To je za cenu toho, že jeden cíl splním, druhý už splnit nemůžu, protože už mi ta hmota - hmoty mám sto, jo? ***