Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(11.10 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Takže to bych chtěl ocenit, že vlastě součástí toho projednávání jsou i ty odborné kulaté stoly. Koneckonců vlastně obdobně to budeme mít u té velké mediální novely, kde příští čtvrtek máme ten kulatý stůl zaměřený čistě jenom na memorandum. Vidím tady kolegu Lacinu, který tam také bude vystupovat.
Pokud jde o ten pozměňovací návrh, ten je v systému pod číslem 4872, pak se k němu v podrobné rozpravě přihlásím. Je to pozměňovací návrh můj, Aleše Juchelky a Ondřeje Babky a týká se právě toho § 40 odst. 6, který je tam nový. Ten princip, jak o tom mluvil pan ministr, ten nový není, ale je tam nově dáno, že příjemce prostředků fondu v případě podpory podle § 31 nevím, jestli to mám celé číst, je povinen doložit fondu spolu s vyúčtováním podle odst. 2, že mu náleží práva výrobce audiovizuálního díla alespoň v rozsahu, který poskytnutá podpora audiovize představuje k výrobnímu rozpočtu audiovizuálního díla, a současně, že má ve stejné výši vztahu k tomuto audiovizuálnímu dílu podíl na výnosech. Tak.
No a v tomhletom nám to přijde trošičku absurdní a víte, že jsme se o tom bavili už na výboru, já jsem si to jako dovolil připravit i graficky, (ukazuje graf) možná detailně o tom budu hovořit, až budu čerstvější, ve třetím čtení. Ten balík to je státní fond audiovize, tady jsou ti, co do toho přispívají, takže i státní rozpočet, provozovatelé televizí, z kinematografického představení a podobně. Ty tam všichni do toho peníze dávají. Provozovatelé televizního vysílání nemohou potom ty prostředky z toho samozřejmě čerpat, z toho můžou čerpat prostředky ti nezávislí výrobci. To je ta šipka, která to pokračuje dál a pak nastává ten zajímavý moment, že vlastně oni potom budou mít práva na tom podílu a na těch výnosech vlastně u těch provozovatelů televizního vysílání za peníze provozovatelů televizního vysílání, jestli si rozumíme v zásadě.
Protože kromě státního rozpočtu tam nejvíce dávají oni. To je nějakých 150 milionů korun. (Ukazuje materiál.) To budou čerpat nezávislí výrobci, kteří budou v tom podílu mít vlastně, nebo v té částce podíl na těch výnosech, ale vlastně je to z peněz mimo jiné těch provozovatelů televizního vysílání. Což je taková jakoby absurdita, že vlastně oni si jako do budoucna, když to zkrátím, jo, pane ministře, berte to takhle, oni si tam zaplatí ty peníze, ten fond ty peníze někomu dá, ten žadatel je vezme a vlastně v této výši těch peněz bude mít podíl na tom díle a na výnosech, když to bude ve spolupráci s těmi provozovateli televizního vysílání vyrábět, ale je to vlastně z peněz buď daňových poplatníků, nebo těch provozovatelů. To mně přijde fakt jako velmi jakoby zvláštní konstrukce. Já jsem na to upozorňoval hned od začátku. Já jsem se na to zeptal Aleše Gerlocha, já nebudu to teďka číst, já mám tady jakoby rozbor, který mi přišel do sněmovního mailu.
A já přečtu jenom ten závěr, právě abych nezdržoval. Podle našeho přesvědčení je navržené ustanovení § 40 odst. 6 zákona ústavně nekomfortní pro rozpor s ústavně chráněným principem smluvní svobody, neboť zavádí smluvní přímus zejména pro výrobce audiovizuálních děl. To je to, co já vlastně říkám, protože my pak ani nevíme, jak by to potom v praxi vlastně fungovalo, jo, mimo jiné tedy. Zavedení smluvního přímusu není v rozporu s požadavky plynoucími z judikatury Ústavního soudu vyváženo žádným veřejným zájmem a není současně opřeno ani o žádné explikované, legitimní a racionální důvody, tedy důvody, proč to tam vlastně má být, jak už hovořil můj kolega Ondřej Babka. Současně lze posuzovat toto ustanovení za též kolidující s právem na podnikání. Proto ten pozměňovací návrh.
Berme to věcně, nemusíte s tím souhlasit, ale je to, je to tak. Já se pak v obecné podrobné k tomu přihlásím. To číslo jsem tady nahlásil, a jak jsem řekl, jsme tam v tom napsáni kolegové ještě Aleš Juchelka a Ondřej Babka. Já děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem se přihlásil pan ministr Baxa, poté pan zpravodaj Jan Lacina. Prosím, máte slovo.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo, paní první místopředsedkyně. Já teď vlastně jako trošku nahlas přemýšlím, jestli ještě neudělat nějakou diskusi, protože ten zákon postupuje poměrně rychle, dnes, předpokládám, zdárně završíme druhé čtení, nemýlím-li, se výbor je naplánovaný snad, nebo se uvažuje o výboru 25. září, pak někdy třetí čtení, ještě předtím se k tomu tématu nějak potkat.
Já už jsem o tom vedl včera velkou diskusi, nebo předevčírem s panem kolegou Babkou. Já určitě mohu potvrdit, že ta právní konstrukce, která je obsažena v tom odstavci ČEZ § 40 je právně zcela konformní. To není nic, co by konformní, aby to slovo zaznělo přesně. Já neznám to stanovisko pana profesora Gerlocha. Bude-li nám poskytnuto, budeme rádi. Rozhodně my máme jistotu v tom, že se jedná o konstrukci, která je právně konformní a je to vlastně obhajoba jednoho druhu veřejného zájmu, v tomto případě ekosystému českého filmového prostředí nebo audiovizuálního prostředí. Takto ta věc stojí, tak to ta věc stojí. A my jsme připraveni vést, bych řekl, i odbornou debatu o tom, abychom tento náš postoj, návrh hájili, je to, myslím, důležitá záležitost.
My jsme o tom návrhu uvažovali už před dvěma lety v souvislosti s novelou autorského zákona. Úspěšní jsme tehdy nebyli, nebo ta diskuze, nebyli jsme na tu diskuzi natolik, bych řekl, v kontextu toho projednávaného autorského zákona soustředěni, abychom ji dovedli ke konkrétnímu cíli. Takže já nabízím to, abychom se ještě k tomu potkali, já to budu určitě veřejně hájit, tu konstrukci. Také je obsažena v návrhu pozměňovacích návrhů pana poslance Laciny a je to určitě věc, která si diskusi zaslouží.
Dlužím odpovědi na dva dotazy pana poslance Babky. Ve chvíli, kdy byl zveřejněn návrh vládního zákona nebo kdy byla zveřejněna verze, která byla odsouhlasena vládou, návrh novely audiovizuálního zákona, tak se na mě obrátili fakticky všichni aktéři audiovizuálního prostoru, pro které je důležitá výše filmových pobídek, a vyzvali ministerstvo k tomu, abychom udělali opravdu ten posun z 20 na 25 % i přesto, že to předtím opravdu bylo mnohokrát prodiskutováno, ale ta situace v audiovizuálním prostoru v celé Evropě se prostě dramaticky mění a já jsem se rozhodl tomu podnětu producentského prostředí nebo těch, kteří přijímají filmové pobídky, v tomto ohledu vyhovět. Ale bylo to určitě na základě konkrétního dotazu. Co se týká podnětu na zvýšení toho takzvaného KEPu, jak se tomu pracovně říká, to je maximální výše pobídky, my jsme vlastně přesvědčeni o tom, že ta hranice 450 milionů je horním stropem toho, co je únosné pro výši té konkrétní podpory.
Jenom připomenu, že v té vládní verzi byla stanovená výše 350 milionů korun, to znamená významně vyšší, než byla ta 150milionová, která byla tehdy přijata přechodně. Je pravda, že při tom mechanismu, který zajišťuje stabilní financování Státního fondu audiovize, tak znamená vyšší hranice, méně projektů. Já jsem na to také upozorňoval, když jsme vedli odbornou debatu s těmi potenciálními příjemci. Myslím si, že ale současně ta výše 450 milionů korun není tak vysoká na to, aby z toho fondu vlastně odčerpala veškeré peníze a znemožnila získávání podpory pro projekty small screen, které jsou významně menší. O tomhle jsme tu odbornou debatu vedli. Filmové pobídky slouží primárně k podpoře filmového byznysu.
To znamená, ti aktéři, kteří natáčejí v Česku ty veliké seriály, by si samozřejmě přáli, aby ta horní hranice ten KEP byla určitě vyšší než 450 milionů korun. Jenom připomenu, že dneska v Česku se natáčí jeden z klíčových projektů tohoto druhu v současné době Blade Runner. Ale pořád si myslím, že těch 450 milionů je na té horní hranici, byť já jsem, pane poslanče Babko, prostřednictvím paní první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, vlastně na tohle ne upozorňoval, říkal jsem ano, my zvýšíme ten KEP, dává to smysl z hlediska těch větších filmových produkcí, pak to může znamenat nějaké dílčí omezení těch menších. Ale to prostředí se shodlo na tom, že tohle je ještě hranice, která je únosná. Děkuju. ***
