Autorizace
(11.50 hodin)
Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych v zastoupení pana ministra školství mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka představil návrh na vyslovení souhlasu s přístupem České republiky ke Stanovám Mezinárodního centra pro registraci seriálových publikací.
Základní informace: Mezinárodní centrum pro registraci seriálových publikací bylo založeno v Paříži v roce 1974 na základě smlouvy uzavřené mezi UNESCO a Francouzskou republikou. Činnost nyní zajišťuje síť 90 národních středisek. Systém známý jako ISSN celosvětově registruje seriálové publikace, tedy především časopisy, a shromažďuje informace, které jsou nezbytné pro jejich identifikaci a bibliografickou kontrolu. Československo a následně Česko je aktivním členem od roku 1978. Roli národního střediska ISSN splnila Státní technická knihovna, dnes tedy Národní technická knihovna. Formální přístup ke stanovám však nebyl dokončen. Od roku 1993 probíhá spolupráce na základě takzvané pracovní dohody mezi Mezinárodním centrem a Státní technickou knihovnou, respektive Národní technickou knihovnou. V roce 2001 vláda schválila pravidelnou úhradu příspěvků ve prospěch systému ISSN.
Projednávání návrhu má již relativně dlouhou historii. Přístup ke stanovám vyžaduje v souladu s článkem 49 písm. c) Ústavy souhlas obou komor Parlamentu České republiky a následně podpis prezidentem republiky. S materiálem vyslovila souhlas již předchozí vláda v roce 2019. Návrh byl následně předložen oběma komorám Parlamentu. Senát vyslovil souhlas s přístupem v roce 2020 ve svém 12. volebním období. Poslanecká sněmovna však do konce předešlého volebního období návrh neprojednala, a to ani v prvním čtení. Návrh tedy znovu schválila současná vláda 27. března 2024 a opět jej předkládá oběma komorám Parlamentu České republiky. V Senátu byl zatím návrh projednán ve výborech a bylo znovu doporučeno vyslovit souhlas.
Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, věřím, že přístup Česka ke Stanovám Mezinárodního centra pro registraci seriálových publikací shledáte po všech stránkách prospěšným, a předem vám proto děkuji za podporu tohoto návrhu.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já děkuji vám, pane ministře. Nyní tedy prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Karel Rais, a prosím vás, kolegyně a kolegové, o přesunutí vašich rozhovorů do předsálí a ztišení.
Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. V podstatě předcházející příspěvek byl téměř vyčerpávající. Já bych k tomu akorát dodal, že přístup České republiky k Stanovám Mezinárodního centra, o co tady nám jde, není v rozporu s ústavním pořádkem a s ostatními součástmi právního řádu České republiky, ani se závazky vyplývající z členství České republiky v EU a nebude mít přímý dopad na státní rozpočet a nevyžádá si žádné změny v personálním, materiálním či finančním zajištění rezortu školství, mládeže a tělovýchovy, ani jiných státních orgánů, což je dneska při relativně napjatém rozpočtu dost důležité. A jinak, kdo dělá trochu vědu, výzkum, tak s tímto je samozřejmě seznámen velmi detailně. Tak jak říkal pan ministr, Národní technická knihovna je víceméně úřad, který shromažďuje všechna data. Čili doporučuji samozřejmě v souladu s názorem pana ministra pokračovat tady v tom jednání.
Děkuju.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vám také děkuji, pane zpravodaji. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které nevidím nikoho přihlášeného, ani z místa se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu proto končím. Předpokládám, že není zájem o závěrečná slova. Není, proto se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh?
Nikdo se s jiným návrhem nehlásí, proto dám hlasovat. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 75 je přihlášeno 135 přítomných, pro 111, proti nikdo. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Žádný další návrh nepadl, proto jsme se vypořádali se všemi hlasováním o bodu číslo 167. Já poděkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi a končím projednávání tohoto bodu. (Šum v jednacím sále přetrvává.)
Zahajuji projednávání bodu číslo
168.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, přijatých v Samarkandu, Uzbekistán, dne 17. února 2024
/sněmovní tisk 708/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s tímto vládním návrhem vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh za ministra životního prostředí uvede pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Prosím, aby se ujal slova, a vás prosím o ztišení.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čtrnácté zasedání konference smluvních stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, které se konalo v únoru 2024 v Samarkandu rozhodlo o zařazení 15 druhů do příloh I a II úmluvy. Příloha I uvádí stěhovavé druhy, které jsou ohroženy v celém areálu svého rozšíření nebo na jeho významné části. Státy, na jejichž území zasahuje areál těchto druhů, musí chránit, a tam, kde je to možné obnovovat ta stanoviště druhů, která jsou významná pro odvrácení nebezpečí jejich vyhynutí.
Pro druhy uvedené v příloze II se uzavírají mezinárodní dohody, které mají zaručit péči o síť stanovišť vhodně disponovaných vzhledem k tahovým cestám. Většina nově zařazených druhů se na území České republiky nevyskytuje. Jediný druh vyskytující se na našem území je rys ostrovid. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny již patří rys ostrovid mezi silně ohrožené a chráněné druhy, které nelze lovit.
Další změny příloh, které byly na 14. zasedání konference (nesrozumitelné) přijaty, se týkají nomenklaturních a taxonomických změn, kdy dochází k úpravě latinských názvů a nahrazení sloučení nebo rozdělení některých druhů.
V souladu s čl. 11 odst. 5 Úmluvy vstoupily změny v platnost pro všechny smluvní strany 90 dnů po zasedání, což znamená 17. května 2024, s výjimkou smluvních stran, které vznesly výhradu. Vzhledem k tomu, že není možné zajistit v České republice ratifikaci změn přílohy I a II Úmluvy v tomto termínu, navrhlo Ministerstvo životního prostředí jako gestor úmluvy, aby Česká republika z procedurálních návrhů vznesla výhradu ke změnám přílohy I a přílohy II Úmluvy přijatých na 14. zasedání konference smluvních stran, nicméně tato výhrada bude po ratifikaci odvolána. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vám děkuji, pane ministře, za předložení. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Michal Ratiborský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů byla sjednána 23. června 1979 v Bonnu a vstoupila v platnost 1. listopadu 1983. Základním cílem Úmluvy je ochrana stěhovavých druhů živočichů, a to nejen ptáků, ale i savců, ryb a bezobratlých, v celém areálu jejich rozšíření, to jest na hnízdištích, tahových cestách i zimovištích.
V současné době má Úmluva 116 smluvních stran včetně Evropského společenství. Sekretariát úmluvy sídlí v Bonnu. Úmluva se snaží zabezpečit ochranu stěhovavých druhů a jejich stanovišť třemi způsoby. Zajištěním přísné ochrany kriticky ohrožených druhů, podporou uzavírání dohod a memorand, které rozvíjejí úzkou spolupráci (nesrozumitelné) nových států a zabezpečují ochranu konkrétního druhu či skupiny druhů, podporou společných výzkumných projektů týkajících se stěhovavých druhů.
Nedílnou součástí textu Úmluvy jsou dvě přílohy, které zahrnují seznam druhů živočichů, na něž se bonnská úmluva vztahuje. Příloha I Úmluvy uvádí stěhovavé druhy, které jsou ohroženy v celém areálu rozšíření nebo na jeho významné části. ***
