Korektura
(12.20 hodin)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu poslanci a dostáváme se zpět do obecné rozpravy, do které je přihlášen pan poslanec Pavel Růžička. Prosím.
Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážení páni ministři. Já jsem si dovolil ve spolupráci s paní ministryní Černochovou, Jirkou Maškem a Hubertem Langem připravit dva pozměňovací návrhy, které jsou zavedeny pod sněmovním tiskem 4832. To je ten první. Cílem navrhované změny je jednoznačně stanovit povinnosti držitele zbrojní licence ve vztahu k navrhovanému novému pojmu důvodně podezřelé jednání. Navrhovaná změna je v souladu s důvodovou zprávou a předkládaným návrhem a záměrem navrhovatele, přičemž lze změnu považovat za zpřesnění původního návrhu. Tím se jednak zvyšuje míra právní jistoty držitele zbrojní licence a současně umožňuje lepší vymahatelnost daného ustanovení příslušným orgánem policie. V praxi se objevují problémy při výkladu takzvané červené dlaždice v centrálním registru zbraní.
Mezi držiteli zbrojních licencí panuje extrémní míra nejistoty ohledně hranic jednání, které by mělo být považováno za důvodně podezřelé, a podléhat povinnosti nahlášení ze strany držitele zbrojní licence. Tato výkladová nejasnost může ve svém důsledku vést k praktické neúčinnosti ustanovení, a jelikož nelze očekávat plnění povinnosti, které není dostatečně definováno a jejíž obsah je předmětem pochybností. Pozměňovací návrh proto cílí na zavedení několika alternativ důvodně podezřelého jednání, jejichž gramatický výklad je poměrně jasný a neměl by v praxi způsobovat nejasnosti.
Písmena A a B míří v zásadě na skutečnosti, které by se v případě nahlášení držitele zbrojní licence měly rovnou stát předmětem prověřování ze strany Policie České republiky, neboť základní podezření z možného páchání trestného činu. Písmena C a D míří na skutečnosti, které by v případě nahlášení držitelem zbrojní licence měly vést přinejmenším k jejich prověření ze strany policie, a to z hlediska zachování v případě budoucího posuzování spolehlivosti anebo zdravotní způsobilosti dle zákona o zbraních. Přitom lze také subsidiárně pro výklad návykové látky použít ustanovení zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který v § 2 písm. a) uvádí, že návykovou látkou se rozumí alkohol, tabák, nikotin, omamné a psychotropní látky a jiné látky s psychoaktivními účinky, jejich užívání může vést nebo se podílet na vzniku a rozvoji duševních poruch a poruch chování. Písmeno E míří na zbývající skutečnosti, které nejsou dostatečně upraveny předchozím ustanovením.
Kromě toho ustanovení mimo jiné podporuje možnost podání oznámení držitele zbrojní licence, který s ohledem na okolnosti může své oznámení považovat za žádoucí, avšak může mít zároveň pochybnosti o jeho zařazení mezi ostatní skutkové podstaty uvedené v předešlých písmenech.
Navrhované doplnění a zpřesnění ustanovení je zároveň žádoucí z těchto následujících důvodů: to znamená důvodně podezřelé jednání, přesto naprosto ojedinělé, statisticky zcela zanedbatelné excesy v rámci jinak plně legitimní legální činnosti držitelů zbrojních licencí. Příliš široká opatření by vedla nejen k právní nejistotě držitelů zbrojních licencí, ale také k faktické nemožnosti tuto zákonnou povinnost plnit. Navíc požadované posouzení provádí přímo daný odborník na místě, respektive jeho(?) zaměstnanci.
Musí tak vycházet ze skutečností daných prodejců, respektive zaměstnanců, vnímavosti, ale i korektnosti okolností dané transakce. Legální držitelé zbraní jsou stejně rozmanití jako zbytek české společnosti jak co do svého demografického profilu, tak i co do konkrétních nákupních zvyklostí. Například pro závodní sportovní střelce je běžné spotřebovat desítky tisíc nábojů ročně, zatímco jiným postačí nižší stovky nábojů, anebo někomu 10 nábojů na několik let. V neposlední řadě bude navrhovaná změna ustanovení převážně dopadat na důvodně podezřelá jednání legálních držitelů zbraní, respektive zbrojních průkazů. Jedná se tedy o osoby, které již prošly procesem prověření a ze strany policie včetně prověření zdravotní způsobilosti, která zahrnuje eventuální prověření duševního stavu. Jde tedy osoby, u nichž držitel zbrojní licence důvodně presumuje obecný soulad s právním pořádkem jako celkem, a tedy v případě prostých pochybností má důvod se klonit spíše k závěru, že vládní definovaná definice není naplněna.
Ustanovení představuje zavedení doplňkové pojistky nad rámec stanovených pojistek vynucovaných příslušným útvarem policie. I proto je potřeba, aby definice povinnosti držitelů zbrojních licencí byla co nejpřesnější. V bodu 2 a 3 se navrhuje překlenout zřejmě zamýšlené rozšíření daného ustanovení převzatého z obdobné úpravy zákona č. 19/2024 Sb., o zbraních a střelivu na zbraně kategorie D a s tím související obavy z ústavní konformity ve vztahu k čl. 12 listiny zaručující nedotknutelnost obydlí. Proto se navrhuje vypuštění zbraní kategorie D, a to skrz zavedení zcela nového odstavce namísto návrhu na rozdělení a doplnění současného odst. 2. Tím bude návrh také v souladu s úpravou dle nového zákona o zbraních č. 90/2024 Sb., tak, jak pan ministr říkal, že tady byl schválen většinou.
Dále se upravuje precizace návrhu co do okruhu orgánů veřejné moci a navazujícího postupu řízení. V první řadě se navrhuje taxativně omezit výčet orgánů oprávněných incident, daný daný postup, na orgány, které typicky pracují s relevantními informacemi a jsou schopny také důsledně analyzovat. Zhodnocení relevance zjištěných informací bude tedy na vyjmenovaných orgánech, a nikoliv na policistech odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, kteří jinak zpravidla rozhodují na základě objektivních podkladů a nejsou k této analytické činnosti personálně ani odborně vybaveni. Taxativní výčet orgánů veřejné moci nebude pouze předávat informaci, nýbrž stanovisko. To na jednu stranu lépe zapadá do rámce ostatních v zásadě objektivních důvodů pro zjišťování, na druhou stranu to jasně vymezuje způsoby a procesy institutu obrany proti zjištění, respektive rozděluje role jednotlivých správních orgánů, a to jak z hlediska správního řízení samotného, tak i v případě následné odpovědnosti za škody způsobené nezákonným rozhodnutím.
Dále je navrhována lhůta 30 dní trvání zajištění dle tohoto ustanovení. To odpovídá skutečnosti, že dané ustanovení by mělo být využíváno naprosto výjimečně a v zásadě by mělo představovat překlenovací období pro zhodnocení postupu dle ostatních standardních zajišťovacích institutů, případně jiných institutů právního řádu, například zákona č. 114/1961 Sb., trestní řád. Zavedení lhůty je navrhováno také s ohledem na požadavek proporciality zásahu do ústavních práv. Co do okruhu orgánů, které mohou vydávat stanovisko, návrh vychází z důvodové zprávy k zákonu č. 90/2024 Sb., podle níž zajištění je nově možné také na základě indikativního stanoviska příslušného orgánu veřejné moci, typicky v praxi může jít o zpravodajskou službu nebo Policii České republiky. Vedle toho jsou doplněny také Generální inspekce bezpečnostních sborů, vojenská policie, tedy orgány, které zpravidla disponují relevantními informacemi vztahujícími se k příslušníkům bezpečnostních sborů a armády. Takže to je jeden pozměňovací návrh.
Druhý pozměňovací návrh, ten vychází de facto z toho, co postupně se dozvídáme z té nešťastné události na Univerzitě Karlově. A my jako hnutí ANO jsme cítili potřebu zdravotní způsobilost jako takovou nějakým způsobem již vtěsnat do novely tohoto zákona. Zase tento pozměňovací návrh jsem podal společně s Janou Černochovou, Jiřím Maškem a Hubertem Langem, je to sněmovní dokument 4835.***
