Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(9.40 hodin)
(pokračuje Marek Výborný)
Znovu si řekněme, o co tady jde. Tím návrhem tohoto datumu nesměřujeme na Ivana Polanského, ale na čin, krok 92 vydavatelů samizdatu v Československu, kteří se zastali svého kolegy a nehodnotili nějak to, co Ivan Polanský kde napsal, vydal a podobně. Jde o ten princip. Takže hovořit dneska o tom, že nebudeme moci umět toto vysvětlit veřejnosti, studentům, je opravdu liché.
Mluvím z vlastní zkušenosti, je to úplně jednoznačné. My se zde bavíme o vyjádření úcty a respektu těch, kteří vydávali samizdat za bývalého totalitního režimu, a 92 z nich se za ten princip, ne za věci, které někde byly vydávány, ale za ten princip samotný, nedokázali postavit tímto úctyhodným krokem, dopisem z 12. října. Tak moc prosím, pojďme podpořit skutečně to, co je obsahem té novely, a nikoliv to, co k tomu někteří kolegové v Senátu se rozhodli připojovat. Já s tím bytostně nesouhlasím. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní je na řadě paní senátorka, vystoupí Hana Kordová Marvanová. Prosím.
Senátorka Hana Kordová Marvanová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, tady se odehrává neuvěřitelný paradox. Já, která se mezi těmi 92 úctyhodnými osobnostmi, vy jste říkali muži, ale oni tam byly i ženy, kteří jsme se tehdy statečně postavili v říjnu 1988 a riskovali jsme vězení tím, že jsme podepsali petici. Já teda si nesmírně vážím aktivity všech lidí, kteří nasazovali svoji kariéru, kolikrát život v boji proti komunistickému režimu. Ale toto nebyl průlomový čin, průlomové činy tehdy byly jiné. A abych zmínila za všechny, tak to byl Palachův týden, zatčení lidé včetně Václava Havla, podepsáni jedné petice v roce 2088 tak, jak vy to tady líčíte, že to bylo prostě hrdinské, a že proto to musíte schválit, abyste ocenili hrdinství nás, kteří jsme to podepsali. Vždyť to je prostě úplně fraška. Nezlobte se, já si to dovolím říct, protože jsem v tom disentu působila, samizdat jsem pomáhala přepisovat, takže tahleta historizující debata lidí, kteří jako vyzdvihují hlavní čin, něco, co ten hlavní čin vůbec nebyl. A od toho budeme teda odvíjet den samizdatu na další roky podle zákona.
Nic. Je to vaše rozhodnutí. Já jsem chtěla jenom říct na adresu pana poslance Bendy. Já si naopak od něj myslím, že on se za posledních mnoho let mýlil téměř ve všem, co dělal. Já mám úplně opačný názor. On takhle mě hodnotil, takže my máme na sebe vlastně shodný názor, já s ním prostě hluboce nesouhlasím, s řadou jeho kroků. A tady bych chtěla polemizovat s tím, že je v tom zápisníku, a myslím si, že nikdo z vás ty texty, kromě pana Bernarda, to věřím, že je četl, ale další je nečetli. Takže kdybyste se chtěli podívat, mám to tady, je to strašné čtení, já jsem pro svobodu slova a vždycky jsem to snad dokazovala svými činy. A ani tady bych Ivana Polanského nezavírala za toto, že byl odsouzen na čtyři roky, bylo naprosto nepřijatelné. Nicméně, aby vydával texty, já jsem tady, jestli to uvidíte, tady, je v tom zápisníku (ukazuje materiál) obrázek slovenského mučedníka, doktora Jozefa Tisa - modli se za nás a za slovenský národ, a je tady nazván jako oběť justiční vraždy popravený v Bratislavě 18. dubna 1947. Já si myslím, že ve jméno svobody slova se nemá relativizovat úplně všechno, jakože třeba deportace Židů byly nepřijatelné a bylo nepřijatelné, že se slovenský národ chtěl Židů zbavit. To prostě by se publikovat takhle nemělo.
Stejně jako by se nemělo tvrdit, že poprava někoho, kdo byl zatčen americkou armádou a popraven v rámci tedy tehdy ještě demokratického Československa, takže budeme tvrdit, že to je justiční, justiční vražda a že by měl být blahořečený? To je tam další text, modlitba za blahořečení slovenského mučedníka, doktora Jozefa Tisu a za svobodu slovenského národa. Mně se totiž těžko četlo, já mám teda... jsem z poloviny ze slovenské rodiny, já naprosto ctím veškerou sounáležitost, ale tohleto ne.
Jestli to schválíte, asi ano, podle toho potlesku. Já jako bývalý disident a dělník samizdatu vám říkám, že já ten den slavit nebudu, protože mě to hrozně mrzí, že jsme schopni jenom proto, abychom jako udělali nějaké PR, tak prostě zapírat nějaká historická fakta a asi historie, o historii by měli diskutovat historici, že měli o tom diskutovat. Protože když politici diskutují o historii, možná to nedopadne úplně dobře v žádném režimu. Takže tolik za mě.
A já bych vás poprosila, tedy ty, kteří nad tím přemýšlíte, abyste podpořili návrh ze Senátu, který obsahuje ještě druhý významný den, a to je ten den památky obcí vypálených za nacistické okupace. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně. A táži se, zda už není zájem o vystoupení v této rozpravě? Není, a já proto rozpravu končím.
Ještě se omlouvá pan poslanec Roman Bělor, a sice od 10 do 11.30 hodin z pracovních důvodů. A nyní je místo pro případná závěrečná slova. Táži se pana zástupce navrhovatele? Nikoliv. Zájem o závěrečná slova, paní senátorko? Zájem o závěrečné slovo už bylo. Pan poslanec také ne.
A my nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. A já přednesu návrh usnesení: Poslanecká sněmovna, ještě přivolám kolegy a kolegy z předsálí.
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 354/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 354/7."
Vnímám žádost o odhlášení, všechny odhlásím, prosím, přihlaste se opět svými identifikačními kartami.
A nyní hlasujeme o předneseném návrhu usnesení ve znění schváleném Senátem.
Já jsem zahájila hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
A v hlasování číslo 49 se účastnilo 163 hlasujících, pro 20, proti 17. A konstatuji, že tento návrh nebyl přijat.
My tedy budeme nyní hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, takže jde o souhlas 101 poslanců a poslankyň. Už máme nastaveno kvórum 101.
Já přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 354/6."
A já jsem zahájila hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
A v hlasování číslo 50 se účastnilo 163 hlasujících, pro 135, proti 0. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.
A děkuji jak paní senátorce, tak panu zástupci navrhovatele a zpravodaji výboru a ukončuji projednávání tohoto bodu. ***
