Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(9.30 hodin)
(pokračuje Marek Benda)
A píše nám František Mikloško, zase bývalý disident, dlouholetý celoživotní přítel naší rodiny a možná do budoucna kompromisní předseda Slovenské národní rady, který už jím jednou byl. Nedělejte to, nesuďte nám vy Polanského, když my jsme to datum takto zvolili a je to podle mě docela významné, že obě části republiky, které dneska už jsou samostatné státy, by se na tom shodly. Já velmi prosím o to, abychom podpořili původní návrh a nenaskočili na tenhle ten za mě úplně umělý, ten, jestli vydával nebo nevydával (nesrozumitelné) věci. To datum se vztahuje k tomu, kdo se ho zastal, ne k tomu, co on vydával. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní tedy s faktickou poznámkou na průběh debaty zareaguje paní poslankyně Helena Válková, poté paní poslankyně Nina Nováková. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Tak já na rozdíl od pana předsedy Bendy a jsem poslední, která bych chtěla toto období hodnotit a myslím si, že byť mám své zkušenosti s historikem Petrem Blažkem, tak určitě nejsem jeho favoritkou, takže tady jsem chtěla na tomto místě za prvé poděkovat paní senátorce, že a myslím, že je tam pod tím podepsaná i paní senátorka Horská, že si daly tu práci a určité informace, které jsme nevěděli, když jsme hlasovali, nám tady odhalily.
Každý z nás bude potom hlasovat podle svého vědomí a svědomí. Já tady předem říkám, že budu hlasovat pro senátní návrh, protože nemůžu nikdy spojovat to datum s někým, kdo se podílel na deportaci, s někým, kdo adoroval někoho, kdo se podílel na deportaci Židů do koncentračních táborů. A bylo to tady doložené celkem přesvědčivě a bylo navržené i jiné datum. Takže to není o tom, že bych nechtěla, aby se nestal tento den státním svátkem nebo památným dnem, pardon. Ale v každém případě toto mě zpochybnilo, ta historická analýza byla dobře prezentovaná. Takže, paní senátorko, děkuji.
A druhá věc. Chci nám všem připomenout, že my jsme skutečně nedodělali ten návrh, který tady už byl z minulého období, a ten si myslím, že ještě podstatnější, a to je pozměňovací návrh zavést 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. A zase, já mám ráda historii a tady rozhodně si myslím, že je co dohánět, že to nebyly jenom Lidice, nebyly to jenom Ležáky. V tom zdůvodnění je řada dalších, Ploština, moravská obec, Paseky, Zákřov. Kdo o tom ví teď? A tam opravdu v posledních hodinách války byli zabíjeni lidi. (Předsedající: Čas, prosím!) Čili já vítám ten pozměňovací návrh a děkuji za něj.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Připomenu, že ve faktické opravdu reagujeme. Věcné stanovisko se zaujímá v obecné rozpravě. S faktickou se ještě přihlásila paní poslankyně Nina Nováková.
Jenom zopakuju, je prostor se přihlásit do obecné rozpravy, kdo chce vystoupit déle a s tím věcným stanoviskem, prosím.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já se plně stavím za to, co tady říkal pan poslanec Bernard, a domnívám se, že bychom si vždycky měli uvědomit, o čem mluvíme a o čem hlasujeme. A znovu to, co říkal pan předseda Benda, že my tady nemluvíme o panu Polanském, a není pravda to, co tady říkala paní senátorka, že snad máme nějakou událost v Čechách. To je událost, kterou my připomínáme tím 12. říjnem, to je událost, která se týká lidí z Čech.
A to, že v Senátu někteří a některé výbory mají moc velkou chuť kohokoliv lustrovat, jsem já sama zažila, když například šlo o kulatý stůl Svoboda slova. Jestli se začneme lustrovat, teď mluvím, naznačuji i jaksi další předřečnici, tak prosím, lustrujme úplně všechny, kteří například teď jsou v nějakých vysokých veřejných funkcích. Nedělejme to! (Potlesk z lavic ODS.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je písemně přihlášen pan předseda Aleš Dufek, a proto má přednost před z místa přihlášeným Josefem Bernardem. Prosím.
Poslanec Aleš Dufek: No, já jsem chtěl mluvit trochu jinak, ale vzhledem k tomu, že cítím, jak stoupají emoce, tak se pokusím ty emoce dát trochu dolů a dát to do trochu věcné roviny. Jednak teda mi ten přesun vlastně toho Dne samizdatu na Den, kdy byl založený Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, přijde poměrně nelogický, protože to jsou dvě zcela rozdílné věci - VONS a český samizdat. To znamená, mně to přijde, jak kdybychom třeba u nás ve Zlínském kraji se rozhodli, že budeme pravidelně slavit Den Zlínského kraje třeba v Brně nebo v Ostravě. To prostě fakt je samizdat. A druhá věc je prostě VONS. To znamená, toto je první faktická připomínka.
Druhá faktická připomínka je ta, že já jsem samozřejmě s Františkem Mikloškem, který je členem naší spřátelené politické strany Kresťanskodemokratické hnutie taky osobně hovoril, už mluvím slovensky tady o tom jako, a on mi prostě říkal, že v roce 1988 ten slabší, početně slabší slovenský disent proti tomu českému disentu byl ohromen tímto gestem těch Čechů, kteří vlastně jako jeden muž byli ochotni se nechat zavřít právě na podporu jednoho slovenského disidenta a moc jich tam zas tak, nebo nebylo jich tam tolik jako u nás v České republice. Takže vzbudilo to velký obdiv mezi slovenskými disidenty, tato akce Čechů v říjnu 1988. A poslední věc, tady budu citovat dopis Františka Mikloška a pouze tu poslední větu. V tom sa ukázali český disidenti jako nadčasoví, ktorý zanechali do budúcnosti pro slovenskú a českú kultúru obrovský odkaz. A my teď vlastně jako si to chceme sami pošlapat, což mi přijde naprosto nelogické.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní vystoupí zatím poslední přihlášený Josef Bernard a poté paní senátorka.
Poslanec Josef Bernard: Velice krátce. Děkuju za předřečníky. Jenom doplním: Ivan Polanský, dva miliony stránek samizdatu, desítky titulů, které vydával. Mezi nimi historické zápisníky, které by přirovnal k historizující disputaci na téma třeba bývalý prezident Hácha. Jaká byla jeho role v době protektorátu? Opravdu si přečtete ty historické zápisníky. Já bych z nich mohl citovat, jak říká, že dal 9 000 výjimek na Židy jako prezident tehdejší Tiso. On se snaží na tu věc nahlížet jako historik. , nijak nezpochybňuju, že ta role Tisa byla horší. Ale on se snaží vyzvednout i některé kladné stránky, například Dánové říkají 8 000 Židů, Finové 2 000 Židů, že bylo zachráněno na výjimky. On v tomto historickém zápisníku říká, že na jeho výjimku to bylo 9 000 .
Chci faktickou poznámku. Zazněl tady výbor pana Růžičky v Senátu, který neschválil ten návrh Senátu. Školský a kulturní výbor Senátu neschválil ten návrh, který vy dneska překládáte.
A poslední moje poznámka. Vy jste to opakovala, já jsem na to reagoval už jednou, paní senátorko, že jste nevěděli, o co se jedná, a k tomu se právě ohrazuje pan Jiří Grunturád a říká: My jsme to velmi dobře věděli. Mohu mluvit za zemřelého Václava Bendu i za žijícího Heřmana Chromého a Jána Čarnogurského, tedy všichni čtyři tehdejší kontaktní osoby, výbory. Sborníky o Hlinkovi a Tisovi nebyly žádným tajemstvím. Takže oni to velmi dobře věděli, o co jde.
A děkuju za ty připomínky, že tu chceme dát 12. říjen jako den, kdy 92 vydavatelů slovenského a českého samizdatu napsalo otevřený dopis tehdejšímu komunistickému prezidentovi Husákovi. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nejprve vystoupí s přednostním právem pan ministr Marek Výborný a poté je přihlášena paní senátorka. Prosím.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážená paní senátorko, kolegyně, kolegové, já jenom velmi krátce, protože jsem jeden ze spolupředkladatelů tohoto zákona a cítím se povinován tedy říct, že jednoznačně stojím za tou původní verzí, tak jak jsme ji tady přijali v Poslanecké sněmovně. A teď to říkám možná i z pozice člověka, který řadu let vyučoval dějepis, historii na gymnáziu a má osobní zkušenost i s prací vzdělávání mladé generace. ***
