Korektura

Omyl, přátelé, před bitvou, tohle by byla pravda, kdybychom vás před ničím nevarovali, pak to dopadlo tímhletím průšvihem a vy byste říkali: tak prosím vás, za co nás tady kritizujete? Měli jste snad nějaký lepší návrh? Ne. My jsme vám to říkali několik měsíců před tím, to oznamená, ne po bitvě je každý generál, ale před bitvou je každý generál. A ne každý, ale ti, kteří alespoň částečně do toho měli vhled.

Takže dneska jsme v jaké situaci? Nefunguje to sedmdesátý druhý den ostrého provozu. Vy máte ještě tu drzost říkat, že vlastně od 1. 7. už to jenom zlepšujete, že předtím ten systém vlastně nefungoval. Ano, byl starý zákon, který nebyl ideální. Ale prosím pěkně běžte se zeptat těch úředníků, těch lidí na tom stavebním úřadě, jak jim to takzvaně nefungovalo. Dneska si drží hlavu v dlaních a se slzou v oku vzpomínají na ten zastaralý systém, který fungoval ještě před tím 30. 6. Nebyl ideální, víme to všichni, a chtělo to změnu, ale ta změna měl být připravená. To znamená, ne že jste něco napravovali. Napravovali byste to tehdy, kdyby to šlo lépe. Podívejte se, kolik jste udělali těch stavebních povolení od 1. 7. V sobotu jsem byl v Berouně. Jsem se jich tam ptal, to není úplně nejmenší město; jedno udělali od 1. 7., a to říkali, že ještě to bylo skutečně velmi jednoduché, myslím tím jednoduché stavební povolení, jinak by jich dělali v tuhle chvíli už samozřejmě desítky, ne-li nízké stovky. Prostě ten systém nefunguje, to je realita.

Takže ne, že jste to od 1. 7. začali zlepšovat, vy jste tomu dali takovou ťafku, že se to od 1. 7. prakticky zastavilo. A samozřejmě se vyřizují ty staré žádosti, kdy ty úřady jsou přehlcené, protože jste je na poslední chvíli vyzvali, ať to rychle nacpou ještě do starého systému. No, tím se není co chlubit. Je pravda, že to bylo lepší než neudělat nic. S tím souhlasím. Ale že to funguje od 1. 7. lépe, to přece nemůže nikdo myslet úplně vážně.

No, co mě tady fakt jaksi pobavilo, když zde paní místopředsedkyně Richterová, není zde, ona řekla svůj přednes a odešla, takže teď už tady není skoro vůbec nikdo z té koalice, tak řekla: No, vzpomeňte si, jak vám nefungoval váš elektronický systém na dálniční známky. To si z nás fakt děláte legraci? Tak já vám to připomenu. Ono je dobré si tyhlety věci říkat, protože jsem u toho byl shodou okolností. Nastoupil jsem na pozici ministra dopravy a měl jsem osm měsíců v době covidu, abychom spustili poměrně velký projekt, samozřejmě menší, než je tohleto, s tím souhlasím, ale rozhodně to nebylo úplně banální; spustit elektronickou dálniční známku. Byla doba covidová, my jsme se nemohli potkávat. No, bylo do šílené a věděl jsem, že od 1. ledna to musí fungovat. A byl únor. Den co den jsem u toho projektu byl, tvrdě jsem to řídil, řešil jsem všechny nepříjemnosti, nikoho jsem s tím neotravoval a šli jsme si tvrdě za svém. A měsíc před ostrým startem, dobře všichni slyšíte, měsíc, jsme ten systém spustili. O půlnoci to fungovalo skvěle, ráno jsme viděli, že ten systém je přehlcený, měli jsme obavu, aby to nezkolabovalo, tak jsme ho na několik hodin vypnuli, mezitím se opravili ty chyby, to uznávám, byly tam chyby, a někdy po osmi, devíti hodinách se ten systém rozjel. Od té doby šlape jako hodinky a myslím si, že to jeden z nejpohodlnějších vůbec elektronických nástrojů, které Česká republika kdy měla. Třicet dní před ostrým provozem, osm hodin to nefungovalo. Nikdo nepřišel ani o korunu, nikdo nebyl o nic ochuzen, nikoho jsme tím neomezili, prostě byl to "normální" testovací provoz.

Co jste tehdy spustili? Nejste schopni řídit ani takovéto záležitosti, vy chcete řídit stát jako firmu. Jako dneska si na to vzpomínám. Vzpomínám si, jak Česká televize tehdy co hodinu vysílala: stále nefunguje, stále nefunguje; někdy od těch osmi od rána až do těch patnácti odpoledne. Pak to naskočilo a už nikdo neřekl ani popel. Ale já jsem to chápal. Já jsem chápal, když jste nás kritizovali, prostě mělo to být úplně ideální. Jenom opakuji potřetí, že to bylo měsíc před ostrým provozem.

Vy jste to spustili v ostrém provozu bez jakéhokoliv testu a jste sedmdesátý druhý den, kdy vám to nefunguje. Jenže zatímco za nás jsme nikoho neomezili a nikoho to nestálo ani korunu, tak vy jste dneska de facto zastavili stavební řízení. Můžeme se potom podívat na to, koho všeho jste ovlivnili. Stojí to miliardy korun a můžeme si vyčíslovat, kde ty miliardy korun jsou, respektive kdo za to bude zodpovídat, a omezili jste zásadním způsobem obrovské množství odborné obce. To je totiž ten rozdíl mezi námi. Protože když říkám, že to nefunguje, nefunguje vám portál stavebníka, který logicky je pro ty stavebníky, nefunguje vám informační systém stavebního řízení ISSŘ, který je pro úřady, to jenom podotýkám, to je pro ty, kteří se v tom tak neorientují a dívají se na nás, no a nefunguje ani geoportál. Mimo jiné dnes proběhlo školení. Naprosté fiasko. Naprosté. Mám tady celou řadu zpráv od účastníků tohoto řízení, kdy tak jako lapidárně zkonstatuju u jednoho z nich: proběhla prezentace nefunkčního systému. Nic více, nic méně.

Vy jste vůbec nepochopili, co všechno jste způsobili. Vy jste zásadním způsobem omezili stavebníky, projektanty, architekty, developery, investory, vy jste paralyzovali dotčené obce. Zpátky k tomu Berounu, protože jsem tam byl na akci, předvolebním mítinku v sobotu, tak vedení města mně tvrdilo, že nemůžou zprovoznit jednu ulici, protože nejsou schopni zkolaudovat to, co se už zkolaudovat mělo, protože to tím systémem neprotlačí. To se vám zdá normální? Destabilizovali jste zcela dotčené úřady. Já tady nebudu jmenovat ty úřady, které navštěvuji, protože by to bylo nefér, a nechci ty lidi vystavit nějakému tlaku nebo tomu, aby prostě potom měli nějaké problémy, opletačky. Nezapomeňme, že tady na nás dohlíží vrchní cenzor, plukovník Foltýn, tak aby náhodou z nich taky neudělal nějaké kolaboranty. (Potlesk v levé části sálu.) Ale jsou to města, která vy musíte znát. Oni vám píšou, mají desítky tisíc obyvatel. Když mi říkají ty příběhy, které tam jsou, a vím, že se na to dívají v tuhletu chvíli, je mi jich fakt líto. Fakt je mi jich líto, a ti lidi si to nezasloužili. A to ještě jste měl tu drzost ze začátku všechno házet na ně. Dneska už jste opatrnější, protože taky nic jiného nezbývá, ale přesto bych vám nepřál dneska vidět tu jejich síť, nějakou tu platformu, kde komunikují, což nepochybně velmi dobře víte, že ji mají. Nepřál bych vám vidět, co tam píšou poté, co jste, pane ministře, vystoupil. Ale samozřejmě nebudu to zde číst.

Vznikají miliardové škody. Já vím, že jste argumentoval tím, že to jsou báchorky, a nějakých 700, 800 milionů korun denně, že je úplný nesmysl. Já neumím potvrdit, jestli to 760 milionů korun denně. Já jenom říkám, že si někdo dal tu práci, byl to ten Dataran(?), o kterém jsme se spolu už bavili, pane ministře, který to vyčíslil. A ano, můžete argumentovat, co je na tom špatně, co se vám nelíbí, ale když se podíváte na tu logiku, no, tak ta nebyla úplně, úplně, úplně mimo. Ta logika vycházela z hrubého domácího produktu, z podílu stavebnictví a poté se to férově překlopilo do jednotlivých dní, kdy ten systém nefunguje, nikoliv tedy vzít to samozřejmě v tom ročním vyjádření, a samozřejmě klíčový parametr byla takzvaná propustnost toho systému. A ano, ti, kteří to tvořili, odhadli, že ta propustnost toho systému je 50procentní a můžete argumentovat, že je 30procentní, pak to bude o něco méně, nebo že je dokonce ještě horší v tu dobu, anebo že to vylepšuje a dá se s tím nějakým způsobem pracovat. Ale férové by bylo, kdyby vy jste udělali tu analýzu, nikoliv marketingovou, a řekli jste: ano, tak to není 760 milionů, je to jenom 100 milionů, je to 200 milionů. Vy jenom tvrdíte, co všechno nejde, že to tak není. Ale já jsem vaši analýzu žádnou férovou neviděl. V každém případě, na tom se musíme shodnout, ty škody nejsou rozhodně dneska v řádu stamilionů. Ty škody jsou v řádu miliard a bavme se jenom o tom, kolik těch miliard dneska je.

Další průšvih, který je neuvěřitelný, je to, že poté, co jste zrušili ty naše soutěžní dialogy, tak jste netransparentně, ano, Piráti netransparentně vysoutěžili dodavatele digitálního řešení. To je ta společnost, jestli to tady najdu (poslanec Havlíček hledá ve svých materiálech), jak se jmenuje, ale to není teď podstatné, jak se ta firma jmenuje. Podstatné je to, že vy místo, abyste tohleto přiznali, abyste řekli: no, dobře, tak jsme to prostě neudělali chytře, JŘBU a tak dále, tak vlastně řeknete, že ta chyba je na Úřadu pro hospodářskou soutěž. To přece nemůžete myslet vážně. Vždyť velmi dobře víte, jak to probíhalo. Vy jste začali lakovat všechny, že zatímco my jsme měli systém, který by stál, já nevím, přes miliardu korun, tak vám se to podaří za 30 milionů korun. Chodili za vámi ajťáci a říkali vám: prosím vás, neříkejte tyhle nesmysly, protože za prvé nikdo nevěděl, kolik by stále ty naše soutěžní dialogy, když je to soutěž, no tak jsme čekali, že někdo přijde s nějakou nabídkou, třeba by to byla miliarda, třeba 800 milionů, třeba 1,5 miliardy, to nikdy nevíte, jak by to dopadlo. Ale to, co je podstatné, je to, že my jsme měli v tom zakomponovaný komplexní systém.***