Korektura
(19.30 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
No a ta třetí výtka, to je taková výtka obecná, že digitalizace neběží, což se taky občas objevuje od některých kolegů. Tak tady bych chtěl upozornit na to, že máme tady velmi úspěšný projekt Portál občana, taky věc, kterou jsme převzali od předchozí vlády, která se zasadila o spuštění tohoto portálu, ale až teprve teď v posledních několika letech se podařilo navýšit počet uživatelů Portálu občana na šestinásobek. Lidé to skutečně používají, je tam více užitečných služeb. Zase není to úplně dotažené k dokonalosti, řada věcí je tam řešena formou rozcestníku, a nikoliv nativními integrovanými službami ve stejném rozhraní, ve stejné logice služby, ale ten nárůst je tam prokazatelný.
Když říkají někteří, že digitalizace neběží, tak máme tady eDoklady, kdy díky eDokladům už dneska každý řidič u sebe nemusí nosit řidičák, protože místo řidičáku může použít občanku a jako občanku mu uznají eDoklad, takže může ukázat policistovi eDoklady a eDoklady používá více jak 500 tisíc lidí.
Podařilo se nám zdigitalizovat díky kolegům ze STANu a z rezortu školství z Cermatu přijímací přihlášky na střední školy. Daří se náběh digitalizace spisů, což je v podstatě záležitost, která se týká vnitřního oběhu dokumentů v rámci úřadu, kde má naběhnout atestace, a připravuje se standard, podle kterého se ty spisové služby budou atestovat. Takže i tento argument nebo vytváření dojmu, že digitalizace neběží, si myslím, že je poměrně přesvědčivě vyvrácen tím, že počet uživatelů služeb narostl o nějakých 500 nebo 600 procent, takže dneska každý minimálně třetí, možná i druhý člověk má funkční identitu díky tomu, že má přístup k bankovnímu účtu a že jeho banka mu poskytuje možnost činit elektronické úkony i vůči státu prostřednictvím bankovní identity.
Takže tolik můj projev. Já jsem to chtěl uvést do kontextu, abychom nezapomínali, abychom nevytrhávali jeden informační systém a nekladli požadavky, které jsou nepřiměřené, abychom to viděli v kontextu. A já věřím, že během několika týdnů i během několika maximálně měsíců se podaří doplnit ty funkce, které v tom systému dnes ještě nejsou tak, aby i úředníci měli co nejlepší podmínky pro výkon práce v oblasti stavebního řízení. A myslím si, že i ten navržený postup, že dokončují záležitosti, které jsou podány k 1. 7. v papírové podobě, tak vytváří určitý časový prostor pro to, aby byly tyto funkcionality doprogramovány v době, kdy úředníci dovyřizují ty žádosti, které byly podány v papírové podobě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Karel Havlíček, ale ten není přítomen. Jenom, kolegyně, kolegové, pro pořádek, jsou zde dvě faktické poznámky, ale my se ocitáme před otevřením rozpravy, to znamená, k faktické poznámce není možné udělit slovo. Až se otevře rozprava. Před otevřením rozpravy eviduji ještě dvě přihlášky. Jako další vystoupí paní místopředsedkyně Olga Richterová a potom pan předseda Tomio Okamura. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Kolegyně, kolegové, já budu stručnější. Co chci připomenout? Chci připomenout, abychom viděli celé souvislosti a to, jak se tady roky pouze debatovalo. Chci připomenout i souvislosti k ostatním systémům, a to zejména k tomu zmíněnému ADISu, který je prostě systém finanční správy, před chvílí ho zmínil můj kolega, předseda našeho poslaneckého klubu Jakub Michálek. ADIS je systém, kde se evidují všechny daně, je zhruba 30 let starý. A proč to zmiňuju? Protože už v roce 2016 byla podmínka odboru Hlavního architekta. Aby se tehdy mohlo schválit EET, tak tam byla podmínka, aby se ADIS nahradil moderním systémem. Já to připomínám, protože to byl rok 2016. Nyní máme rok 2024. Ten novější systém, říká se mu nDIS, měl být spuštěn 2022. Teprve letos se to nějak rozjíždí. Já jenom chci ukázat na to, jak to u nás všechno strašně dlouho trvá. Podobně CRAB, to možná znáte, protože to stálo přes 1,2 miliardy korun a odborníci to hodnotili jako takový lepší Excel. Byl to projekt pro správu pozemků. Já jenom abychom měli ten kontext, jak zoufalé to u nás už vlastně desetiletí drhne.
Když se podívám na to, jak se v minulosti mluvilo o stavebním řízení, tak na tom byla jednoznačná shoda. Jaký průšvih je vození někdy i vozíků, prostě obrovského množství papírů na stavební úřady. A našla jsem k tomu zajímavé shrnutí, které mi přijde opravdu vhodné za připomenutí. Je to rozhovor paní tehdejší ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Bylo to pro Developerské projekty a novostavby, je to na webu, a bylo to 23. dubna 2020. Já bych ráda z toho připomněla pár čísel, jak tehdejší paní ministryně pro místní rozvoj hodnotila tu situaci, abychom si uvědomili, že je prostě zásadní to změnit. Nebudu dlouhá, jenom chci, abychom znali tenhle kontext.
A ten kontext začíná už třeba v roce 2018. Tehdy se na iDNESu psalo v roce 2018: "Úředníci jsou zavaleni lejstry, stavební povolení nestíhají vyřizovat." Bylo to 3. dubna 2018, tedy za paní ministryně Kláry Dostálové (ukazuje papír) a bylo to tři měsíce po novele stavebního zákona. Co zase je potřeba vědět, že se nějaké potíže s jakýmikoliv změnami v Česku dějí, pokud se nepletu, vždycky. Vzpomínat by se dalo i na takový e-shop na dálniční známky, který vlastně vůbec nefungoval.
A teďka v kontextu toho stavebního řízení, kdy opravdu je dobré nezapomínat, že prostě za ministryně paní Dostálové na iDNESu, což jistě nebyl nepřátelský portál, vyšel ten titulek Úředníci jsou zavaleni lejstry, nestíhají vyřizovat, tak v tomto kontextu je podle mě potřeba vnímat, co pak řekla o dva roky později, v tom dubnu 2020. A já mám připravených pár informací z toho, nebudu to samozřejmě číst celé, kdo má zájem, tak jsou to Developerské projekty a novostavby, je to na webu k nalezení. A dá se to shrnout tak, že právě paní tehdejší ministryně zdůrazňovala: Za prvé, že je ostuda, že investoři vozí i v 21. století dokumentaci na stavební úřady dodávkou a úřady spolu komunikují prostřednictvím papíru. Toto kritizovala před těmi čtyřmi lety paní Klára Dostálová. A k tomu dodávala: Proto na elektronizaci stavebního řízení intenzivně pracujeme. Ostatně koronavirová krize ukázala, že digitalizace všeho je jednoznačně budoucnost.
Co dál v tom rozhovoru říkala? Že se stavební zákon dotýká každého, protože dnes máme ve velkých městech krizi bydlení a stát je paralyzovaný při výstavbě strategických staveb. A upozorňovala na ty dlouhé doby povolování. Příklad, který dávala - že příprava jednoho kilometru dálnice se v České republice v důsledku dlouhého povolovacího procesu protáhne o 8,4, čili téměř 8,5 roku. A teď ta čísla, která si myslím, že máme mít na paměti, zejména že běžný bytový dům, říkala v tom rozhovoru, se v Praze povoluje v průměru déle než pět let a dálnice dokonce třináct. ***
