Korektura
(19.20 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Já považuji za obrovský benefit, že konečně vlastně poprvé v historii, to je poprvé v historii, kdy máme celkové statistiky za celou Českou republiku, kdy vidíme, jak výkonné jsou naše stavební úřady, kde dochází k tomu zpožďování, protože doteďka zkrátka ty systémy byly nastaveny velmi decentralizovaně a tyto centrální statistiky nezbytné pro řízení systému jako celku jsme vůbec neměli. Takže to považuju za obrovský pokrok.
A za druhou důležitou věc, která je opravdu koncepční změnou, považuji, že existuje jednotný digitální spis. To je věc, která v podstatě nefunguje téměř nikde, možná s výjimkou Ústavního soudu, kde tedy digitalizovali tuto agendu. Ale ten elektronický spis, který zaručuje, že každý dotčený orgán státní správy, který se k dané záležitosti vyjadřuje, tak se může připojit k tomu spisu, zůstává jedna aktuální verze. A není to tak, že by jeden dotčený orgán státní správy musel čekat, než to vyřídí ty ostatní, protože existuje jenom jedna kopie dokumentace, tak to já považuji za obrovský posun kupředu, který se vrátí, byť teď na začátku pociťujeme zejména ty porodní bolesti.
Současně se domnívám, že bychom se měli, a jsem rád, že se k tomu vláda přihlásila, zaměřit i na odstranění systémových příčin zdržení veřejných zakázek, a to nejenom v sektoru informačních systémů. To je problematika Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kde jsme se jako vláda zavázali, že průtahy, které dneska komplikují práci nejenom na úrovni ústředních orgánů státní správy, ale i na úrovni starostů měst a obcí, hejtmanů na krajích, že tam dochází ke zdržení, že přezkum je nastaven příliš centralizovaně, tak je potřeba tam skutečně upravit ten model tak, aby lépe odpovídal tomu, co je standardem v evropských zemích tak, abychom dokázali aspoň v jednom volebním období realizovat změnu, veřejnou zakázku a dodat občanům ten výsledek, který od nás očekávají. Takže i v této oblasti máme připraveny systémové změny, které celkově pomůžou všem budoucím voleným zástupcům, aby realizovali volební sliby.
Z dalších čísel, která bych tady rád zmínil, tak zatímco na začátku bylo v tom systému pouze několik málo dokumentů, tak ke 3. září už to bylo 62 000 dokumentů. To znamená, systém obsahuje velké množství různých vyjadřovaček a tak dále, výzev k doplnění, pokud třeba nejsou ta podání úplná. A to je potřeba říci, že paralelně s tím se vyřizují i záležitosti, které podali stavebníci před datem nabytí účinnosti stavebního zákona, kde vznikl dojem, že je potřeba si rychle podat byť neúplné žádosti tak, aby se dostali do toho režimu předchozího stavebního zákona, pokud třeba jim vyhovovalo více to analogické podání, takže paralelně ty stavební úřady dneska jsou vystaveny velmi náročné situaci, že musí tyto dva proudy řešit souběžně.
Bylo zaznamenáno za uplynulý týden více než 2 000 vypravení jednotlivých podání nebo dokumentů zaslaných stavebníkům. Pokud jde o kolaudace, celkový počet žádostí o kolaudaci, které byly podány, je 3 696. Největší zájem byl 19. srpna 2024, kdy bylo podáno 178 žádostí. Čili to průměrně vychází asi 53 žádostí o kolaudaci každý den. Vybavenost úřadu novou technikou dosahuje sto procent, to znamená všichni dostali nadstandardní IT vybavení tak, aby každý úředník mohl posuzovat žádosti o stavební povolení na větších monitorech, mohl si to tam zobrazit v rámci pédéefka. Myslím si, že i ta architektura je dobře navržená, že to je formou prohlížeče tak, aby se nemuselo instalovat na každý počítač samostatné programové vybavení, což má celou řadu pozitivních efektů, včetně například aktualizace informačních systémů, kde není nutné přistupovat na dálku k pracovním stanicím.
Dneska evidujeme pouze sedm stavebních úřadů, které nejsou přihlášeny do systému, to je asi 0,02 %, takže i tam, když se na začátku varovalo, že to úředníci vůbec nepoužívají, tak se ukazuje, že to pochopitelně není pravda. Samozřejmě byly tam na začátku porodní bolesti zejména spojené se specifickým členěním některých územních samosprávných celků, které měly rozděleny působnost například po obvodech, čili šlo zejména tedy o statutární města. Aktuálně je počet přihlášených dotčených orgánů stavební správy 513, 76 %. Takže i tady dochází k postupnému plnění, i když je tam určitá rezerva.
Pokud jde o konkrétní funkce, tak Ivan Bartoš už tady o tom mluvil. Za sebe bych jenom rád vyzdvihl, že je potřeba skutečně lépe zapracovat na problematice zobrazování šablon, která ještě není plně automatizovaná, a to říkám tedy s plným vědomím toho, že v jiných informačních systémech ta funkcionalita automatizace tvorby dokumentů není vůbec, ale v tomto případě je to potřeba zvlášť podtrhnout, protože ten předchozí systém, zejména který používala většina stavebních úřadů, Vita, tento způsob automatizace obsahoval. Ale není pravda, že by všechny stavební úřady pracovaly s Vitou. Byly i stavební úřady, které nepoužívaly tento software, nepoužívaly tento druh automatizace. A samozřejmě každý úředník Stavebního úřadu je schopen připravit to rozhodnutí i bez těchto pomůcek, které mu usnadňují jeho práci.
Takže já jsem chtěl poděkovat panu vicepremiérovi, že měl odvahu pustit se do takto náročného projektu, a i celé vládě, že ho v tom podpořila, že dokonce tedy dedikovala nejenom ministry, kteří v rámci té přikrývající se působnosti přislíbili svoji pomoc a podporu v tomto důležitém projektu, ale že byli dedikováni i experti na úrovni odborné tak, aby se seznámili třeba se zdrojovým kódem nebo s funkcionalitami systému. A zatím tak, jak máme tu zpětnou vazbu i od těchto odborníků z jiných rezortů, tak se přiklánějí k tomu, že ten projekt je správné dotáhnout do konce a rozvíjet další funkce, že to je projekt, který je životaschopný, který je užitečný a který má smysl dotáhnout do konce. Naopak si myslím, že jsou poněkud přehnaná vyjádření stylu, že to vůbec nefunguje. A teď se vždycky vyvalí nějaká další funkce, kterou to nemá, že to nemá zautomatizovanou tvorbu dokumentů, že to nemá zautomatizované nahlížení do spisu na dálku a tak dále.
Já si myslím, že kdo si zobrazí ty informační systémy, se kterými musí dneska dennodenně úředníci různých rezortů pracovat, ať už jde o ISAK na justici, případně ISAS, to záleží podle typu soudu, ať už jde o ADIS na Ministerstvu financí, ať už jde o ELPIS, tak to jsou všechno takové dědečkovské systémy, kde by ti úředníci byli rádi, kdyby se podařilo časem přejít na nějaký nový systém, protože v tom se zorientovat a řádně vykonávat tu agendu je velmi těžké. A současně, když vidíme i ty další snahy o digitalizaci v jiných odvětvích, kde naopak došlo k odkladu na základě projednání tady a dohody v Poslanecké sněmovně, jako je eLegislativa, kterou jsme odložili, nebo když vidí ty porodní bolesti, které jsou spojeny třeba s náběhem spisových služeb, kde jsme schválili novou úpravu atestace spisových služeb, už jsem tady mluvil o příkladech, jako je DiPSy, nebo z historického pohledu třeba NEN, tak to jsou, řekněme, zpožděná odezva, to znamená, pomalejší fungování systému, to jsou věci, které při tom náběhu a ladění, zejména při propojení s účastí více dodavatelů, jsou věci, které se s tím nevyhnutelně vážou, a věřím, které se podaří velmi rychle zoptimalizovat.
Ta druhá výtka mířila k tomu, že by se ten systém měl raději odložit, že by se neměl spouštět v této podobě, že by se měl ladit na kraji, tak k tomu už jsem uvedl, že to by skutečně nepomohlo, protože pokud by došlo k odkladu, tak by pominuly důvody pro JŘBU a bylo by nutné vypsat celý tendr znovu a vůbec by se ta aktualizace nestihla. ***
