Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !


(17.50 hodin)
(pokračuje Martin Baxa)

Pan poslanec Nacher se zabýval detailněji poplatky právnických osob. Konstatoval jsem tedy, že je to danou změnou definice přístroje. Ani v minulosti, to znamená, v současné době nejsou placeny koncesionářské poplatky podle využití, platí princip - kdo vlastní, ten platí, tak zjednodušeně řečeno.

Ano, obdržel jsem dopis podnikatelských svazů, ze kterého zde Patrik Nacher citoval. Je vlastně trošku paradoxní, že signatáři tohoto dopisu jsou i ti, jejichž členů se poplatky budou týkat tak, že od nich budou osvobozeni. Když tady třeba pod tím dopisem je třeba Asociace cestovního ruchu, tak velká většina těchto zařízení bude bezpochyby osvobozena. Já samozřejmě tu kritiku vnímám, zejména tu velkou, od Svazu průmyslu a dopravy. My jsme s nimi nějakou debatu vedli. V našem původním návrhu bylo osvobození právnických osob do pěti zaměstnanců, my jsme ho významně rozšířili. A ano, u těch největších právnických osob, které mají více než tisíc zaměstnanců, je to číslo, které tady zmiňovala paní poslankyně Schillerová, jenom připomenu to, že už tři desetiletí zde žijeme s principem sdílení toho, aby veřejnoprávní média mohla fungovat prostřednictvím poplatků. To znamená, nemáme princip, že poplatek platí ten, kdo využívá. Já si přeji, aby ten systém zůstal zachovaný takto nadále, a tím pádem se nemůžeme dobrat v některých ohledech nějakého jiného výsledku. My z toho důvodu nemůžeme zcela zásadně souhlasit s návrhem, který tady předložil pan poslanec Babiš, na osvobození všech těch, kteří mají nárok na starobní důchod, od koncesionářských poplatků. Nemůžeme sdílet ani princip takový, že by možnost takzvaného opt-outu existovala zcela dobrovolně u každého, protože tím by se vlastně úplně změnil princip médií veřejné služby. Co možné někdy v budoucnosti je, třeba na to, na ten princip, dojde, je využití té daně. To je ten severský model, mají - nemýlím-li se, Finsko a Švédsko, myslím - Finsko a Švédsko, že mají ten model, kdy je to vlastně jako forma daně, kdy platí každý, ale ten náš návrh to úplně neobsahuje.

Stanovisko Legislativní rady vlády. Několikrát se tady tímto stanoviskem operovalo. Jenom tedy připomenu, že stanovisko Legislativní rady vlády jako celku bylo stanovisko k našemu návrhu souhlasné. Patrik Nacher tady citoval části toho návrhu, kde byly výhrady, ale to stanovisko bylo souhlasné, dalo několik připomínek, které jsme zapracovali. Nezapracovali jsme tu část, která se týkala odstranění toho memoranda. A ten důvod, proč jsme to tak učinili, jsem zde vysvětlil. Já si myslím, že to memorandum je důležité a má smysl, ale věc se nemá tak, že by Legislativní rada vlády nesouhlasila s naším návrhem nebo se stavěla proti němu.

A pak už mi tady zbývá část, která se týká dezinformací. Tento návrh vlastně vznikal jako návrh na základě nějaké koaliční shody. Já to neříkám ani nějak jako kriticky, ani se k tomu nevymezuji, jsem předkladatelem toho návrhu, souhlasím s tím, je to návrh, který do toho návrhu byl vložen na základě požadavku kolegů z České pirátské strany. (Reakce a potlesk z levé části sálu.) Já si myslím, že média veřejné služby velmi důsledně plní svou roli ve snaze verifikovat informace a bojovat proti dezinformacím. Tak to je asi můj komentář k této věci.

Tím mám za to - poznamenal jsem si snad všechno, co zde bylo - že jsem vypořádal všechny připomínky Patrika Nachera, které mi vlastně posloužily k širší obhajobě tohoto návrhu, vyjma té části, která zde zazněla v úvodním proslovu pana předsedy Babiše, kterou jsem jako nějak, řekl bych, přiměřeně komentoval, tak považuji všechny připomínky za relevantní k tomu návrhu. Čísla, která popisují hodnověrnost, oblíbenost, důvěryhodnost médií veřejné služby v nezávislých průzkumech, jsou v Česku vysoká. Já považuji to, že máme taková média veřejné služby, jaká máme, Českou televizi a Český rozhlas, za velké pozitivum, za velké pozitivum. Já jsem, pokud jste si všimli, ve svém vystoupení se držel stranou toho, abych dělal porovnání s některými jinými zeměmi, nemyslím si, že je to pro naši debatu důležité. Co ale důležité je - myšleno teď v negativním slova smyslu - to, že média veřejné služby, která jsou v současné době na nějaké hraně svých finančních možností objemem svých služeb, kvalitou, pestrou strukturou, diverzifikací toho, co nabízejí, jsou plně porovnatelná s těmi opravdu velkými médii, jako je třeba BBC nebo jako je francouzská televize. Ne v tom, že jak si mohou dovolit drahé pořady a co mohou produkovat, ale tím, že strukturou svých služeb, inspirací, tím, že pokrývají zájmy nejširšího okruhu obyvatel v českých zemích, v Česku, vlastně naplňují tato kvalitativní kritéria.

Myslím si, že někdy dojde v budoucnu k tomu, že bude nějaká větší redefinice médií veřejné služby uskutečněna. Já si plně stojím za naším návrhem, považuji (jej) v současné době za velmi vyvážený, podstatný a přitom nějak jako dramaticky revoluční - a byť slyším to, že ani hnutí ANO, ani SPD ten návrh nemíní podpořit, tak já myslím, že (je?) poctivě třeba jej tady obhájit a vysvětlit, proč jej považujeme za správný.

Takže děkuji za pozornost. Pokud se objeví ještě nějaké dotazy a připomínky, které zodpovězeny nebyly, samozřejmě na ně rád odpovím, ale považoval jsem toto své vystoupení jako takové - z těch klíčových, věcných vystoupení - obsáhlé vysvětlení toho, co náš návrh obsahuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Máme zde několik faktických poznámek. Jako první je přihlášena paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan poslanec Karel Rais, následuje pan poslanec Nacher. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji, pane ministře. Neodpověděl jste mi na moje dotazy, ale tak to jsem očekávala. V každém případě já se vyjádřím k té politické, malé části, kterou jste zde zmínil, to znamená, že jste citoval pana Babiše, který má výhrady k České televizi. A nemůžete se mu divit. Nemůžete se mu divit, protože ty reportáže, když se - já mám takového kamaráda Googla, vy taky určitě - takže když si to tam hodíte a zjistíte, kolikrát se mluvilo o Čapím hnízdě a kolikrát se mluvilo o Dozimetru a podobných kauzách, které doprovází tuto pětikoalici, tak je to minimální množství oproti tomu, co probíhá s kauzou Čapí hnízdo - nebo probíhalo s kauzou Čapí hnízdo.

Když se podíváte na jednotlivé reportáže, kdy tam sedí proti vám reportéři a kladou sugestivní otázky, sugestivní otázky, kdy vy sedíte a oni vám položí otázku, ve své podstatě už si skoro na ni odpoví a už vás tlačí do toho, co vy máte říct, protože oni to tak chtějí, tak to pro mě není vyvážená televize. Pro mě vyvážená televize, veřejnoprávní televize, by měla být taková, aby každý ten, kdo tu televizi sleduje, si závěr udělal sám. To znamená, jestliže se koukám na nějakou reportáž - nebo respektive na nějaký pořad, kde sedí politici, dostávají - nebo dostávají, jsou jim kladeny otázky, oni na ně odpovídají - tak já si mám názor udělat sama. A ne, že mě ve své podstatě moderátor, který tam sedí, tlačí do něčeho, co já si mám myslet. Notabene potom, co jste tady řekl hezky, jestli to tam protlačili Piráti, to znamená, že (mi?) ještě bude říkat, co je a co není dezinformace - to už je vrchol jako. Já jsem v osmdesátém devátém roce na Václaváku stála. Já jsem tam řvala a bouchali jsme tam a chtěli jsme svobodu slova. (Hledí do pléna.) Tamhle pan Kučera se směje, možná, že tam stál se mnou, ale on tam nestál, on vlastně byl v Ostravě, pardon, prostřednictvím pana předsedajícího, (Předsedající: Čas, prosím.) takže nevím, jak to probíhalo v Ostravě, v každém případě my jsme chtěli svobodu slova. (Předsedající: Čas, prosím, čas.) Jo, děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan poslanec Rais. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý večer, děkuji. Já jsem rád, že pan ministr tady předložil v podstatě výroční zprávy, a je naprosto podle mě zřejmé, že mezi stanovením daně pro domácnost, těch 205 korun, a tady tou výroční zprávou je dost velká distanc a že by tam právě měla být ekonomická analýza, o které jsem mluvil. Nikdo neví, jestli 205 korun bylo moc, nebo bylo málo, podle mě to je politické rozhodnutí a vůbec není podložené ekonomickou analýzou. To jenom jako doplněk toho předcházejícího mého příspěvku. A je to, domnívám se, že je to chyba, a znovu se vracím k tomu, že by měla být televize podrobena nějaké objektivní analýze hospodaření. Jestli to bude dělat Nejvyšší kontrolní úřad nebo nějaká instituce, nějaký znalecký ústav, to je druhá záležitost, ale v každém případě evidentně to chybí. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP