Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. A poprosím pana poslance Nachera, připraví se pan poslanec Babka, poté pan místopředseda Juchelka.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já nebudu zdržovat ostatní, protože už jsem sám tady mluvil. Já jenom na pana ministra. Chtěl bych poděkovat za ty odpovědi, on to opravdu vzal strukturovaně, tak, jak já jsem měl ten příspěvek. A vlastně já jsem to pochopil, děkuji za ty odpovědi, byť s nimi nemusím souhlasit. Já jsem pochopil, že my se opravdu jakoby možná asi ideologicky míjíme v pohledu na tu celou věc. Ano, ty firmy vy jste tam zařadili proto, že se změnila ta konstrukce a platí se vlastně ne za přístroj, ale za přijetí signálu, když to takhle řeknu, což je pěkné, protože vlastně vy vysíláte signály a teď se bude platit za přijetí signálu, tak to je docela dobré. Ale my se právě v tomhle prostě míjíme. Já si myslím, že ta konstrukce by taková být neměla a mělo by to být opravdu: kdo konzumuje službu, ten platí. Nikoliv nějak jinak.

A jinak bych chtěl poděkovat za tu upřímnost ve vztahu k bodu, který se týká dezinformací. Ano, tak ono se to nějak jako obecně vědělo, že to byla iniciativa Pirátů. Já jsem rád, že pan ministr to tady takhle otevřeně přiznal. A já si myslím, že se to může jednou otočit proti nám všem, protože jak já vždycky říkám, současná koalice je budoucí opozice a opačně. A potom vám připomenu ty texty, co se psalo, když tady měly vzniknout různé výbory v minulém volebním období, nebo rady, něco o cenzuře a podobně, když jste byli v opozici. Takže ono se to zase vždycky vrátí jako bumerang. Takže já děkuju za tu upřímnost a už nebudu zdržovat, ať se ostatní kolegové dostanou na řadu. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkujeme. Já vám přeji hezký podvečer, vystřídali jsme se v řízení schůze. S faktickou poznámkou bude pokračovat pan kolega Babka. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju. Já už jsem to nevydržel, protože opravdu nechápu některé ty argumenty pana ministra, které tady přednesl. My se jako úplně rozcházíme v té logice věci. Vy tady říkáte, že nejste schopní tím zákonem pojmout to, aby tu službu platil jenom tehdy, když ji konzumuje, že to prostě nejde. Ale dneska to tak přece funguje. Právě i u těch firem, i u těch domácností. Ten zákon, tak jak je napsaný teď, nebo proč vlastně se platila ta koncese tehdejší, protože kdo měl přijímač, tak se mohl dívat prostě jenom na tu jednu televizi nebo mohl poslouchat to jedno rádio. Pak se samozřejmě nabalily další a další a další, proto to takhle vzniklo. To znamená, že dneska se platí za ten přijímač, to znamená, že aspoň nějaká teoretická možnost, že prostě tu Českou televizi nebo ten Český rozhlas si zapnete, tam je. A vy tady ještě argumentujete tím, že tedy ti, kteří - a teď se bavím o těch firmách - že ti, kteří tu službu konzumují, a vy jste tady jmenoval ty kadeřnice a ty hotely a ty penziony, kteří dneska platí za to, že tam mají v pokoji tu televizi a že tam kadeřnice má to rádio a poslouchá ho, takže ti platit nebudou. A jaká je ta logika? Proč vlastně tímto argumentujete, když nově to zavádíte těm firmám, kterých se to ale vůbec netýká. Kterých se to vůbec netýká, ať jsou to prostě lidé, kteří dělají u toho pásu, nebo jak jste tady zmiňoval ty horníky a tak dále. Ta logika tam prostě není. Je to úplně opačně, postavené na hlavu. A pak jediný argument toho, proč by tedy měly platit ty firmy, ty velké firmy, které mají nad těch 500 zaměstnanců, tak ten argument tady představil kolega Lacina a z toho jsem tedy šel úplně do kolen. A ten říkal, že nevím, proč by to nemohly platit, vždyť ony mají přece tu společenskou zodpovědnost, protože mají ty obří zisky. Co to je za argument? Že firmy mají obří zisky, tak budou platit koncesionářské poplatky? To je úplně mimo logiku.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S další faktickou poznámkou vystoupí pan místopředseda Juchelka.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji moc. Pan ministr mě trošičku zvedl ze židle, takže proto jsem tady a asi pravděpodobně to uhraji na faktické poznámky. My totiž budeme platit ne za přístroj v tuto chvíli, ale jak říká má kolegyně Taťána Malá, vaším prostřednictvím, pane předsedající, za signál. A tato vláda vysílá celou spoustu signálů a ty poslední, které tady vyslal pan ministr Baxa, nyní shrnu.

Pane ministře, nehrajte si jako vládní koalice na nějaké superdemokraty. Rozhodně jimi nejste, co se týká vztahu k České televizi. My si tady pamatujeme, jak tady od této půlky Poslanecké sněmovny (Ukazuje na pravou část sálu.) jste volili pět radních České televize veřejnou volbou a ne tajnou právě proto, že vám to tou tajnou volbou nevyšlo. A všichni si to pamatujeme, jakým způsobem jste reagovali, když najednou někdo z vašich poslanců tajně to nedal těm, které jste si vybrali. Takže jste to volili aklamací a to je opravdu hanebné.

Za druhé. Co se týká memoranda, tak to je skutečně politika, kterou (?) i Legislativní rada vlády, a říká to ve své zprávě, bude snižovat nezávislost veřejnoprávních médií a zvyšovat závislost na moci výkonné. Konec citace.

Co se týká dalších věcí. My jsme to včera zažili. Vy se normálně jenom kvůli jednomu vulgárnímu slovíčku chcete zbavit dalšího radního jenom proto, že není po chuti vašemu názorovému spektru. Toto je ta demokracie v podání vládní koalice v rámci veřejnoprávních médií? Samozřejmě že není. A já to jenom doplním, protože se přihlásím do další faktické poznámky.

Debata. Vy tady říkáte, že byla nějaká debata. Žádná debata nebyla. Když tady byla mediální novela malá, tak jste tady sliboval na tento mikrofon snad stokrát za sebou, že nás přizvete jako opozici k debatě o velké mediální novele. Nestalo se tak, takže jste lhal, dezinformoval. Doufám, že Česká televize o vás natočí nějaký pořad.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Baxa a připraví se paní poslankyně Peštová. Prosím, pane ministře.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Jenom připomenu jednu věc, kterou jsem zapomněl zdůvodnit. Já jsem si znovu ještě nechal u našich legislativců prověřit tu stávající možnost kontroly Nejvyšším kontrolním úřadem, to je to, co tady zmiňoval ve svém projevu pan předseda Okamura. Jak vládní legislativci, tak legislativci mého ministerstva v současné době jsou si jisti tím, že současná legislativa neumožňuje to, aby Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval nakládání s vybranými televizními a rozhlasovými poplatky oběma médii veřejné služby. Tak to je věc, kterou jsem chtěl říct.

Já se obávám, že pan kolega Babka si prostě nepřečetl - pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy Skopečka, velmi se omlouvám, že vám to takhle musím říct. Ale vy jste si prostě nepřečetl poplatkový zákon v tom stávajícím znění. Protože jste tady teď veřejně na tento mikrofon řekl věc, která je prostě v rozporu s tím, jak je ta legislativa napsaná. Nikdy v době, kdy je konstruován poplatkový zákon, a tedy fungování financování médií veřejné služby nebyly poplatky placeny podle principu platí ten, kdo tu službu využívá, což vy jste tady řekl. Řekl jste to takto přesně. Vždycky byly konstruovány podle toho, že platí ten, kdo ten přístroj vlastní. Proto v tom návrhu zákona je taky, byť, jak říkal Patrik Nacher, už spíše menšinová, možnost se vyvázat z platby poplatku, když nemáte takové nařízení, to znamená, disponujete jenom tlačítkovým telefonem. A stejně tak to platí u těch firem.

Pro to, abychom tu debatu mohli vést, tak je fakt třeba jako ta čísla pevně říkat, ta fakta pevně říkat. Když vznikla televize Nova, tak ještě několik let potom panoval názor, si někteří lidé mysleli, že Nova je placena z koncesionářských poplatků. Prostě proto, že se tehdy platilo a platí se tak z toho, když člověk tu televizi vlastnil, ten přístroj, ale mohl už na ní sledovat nejenom Českou televizi, ale v té době televizi Novu. Tak to je velmi podstatný princip.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A nyní paní poslankyně Peštová a připraví se pan poslanec Hendrych. Prosím.

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Já jsem ještě v těch poznámkách měla napsáno to dvojí zdanění. Pane ministře, to je, jako kdyby... stát ukládá každému poplatníkovi, příklad třeba ze zákona o odpadech, že musí platit za odpad. Takže ten poplatník, ten občan, žije v nějakém městě, zaplatí za ten odpad, protože to město tu povinnost vezme na sebe a ještě jednou by to město mu řeklo: Ale ty zaplatíš ještě jednou. Rozumíte mi? Takže on zaplatí jako občan tam v té obci a obec, aniž by k tomu měla nějaký glejt, nějaký zákon, který by ji určoval, tak mu to vypálí ještě jednou. Prostě on zaplatí dvakrát. To je úplně to samé. Já jsem zaměstnancem v nějaké fabrice, nějaké nadnárodní společnosti, platím poplatky, že mám doma Českou televizi, přijdu do práce - a vy chcete po mém zaměstnavateli, aby zaplatil opět, znovu? To znamená, že vy vlastně dvakrát zdaníte jednu službu, což je nesmysl. To prostě nejde jako. ***