(13.30 hodin)
(pokračuje Ondřej Babka)
K dalšímu bodu novely v rámci audiovizuálních poplatků - a myslím, že to tady nebylo úplně zmíněno a že to vlastně z té novely není až tak zřetelné, ale pokládám to za krok správným směrem, který narovná tržní prostředí, a to je rozšíření okruhu plátců parafiskálních audiovizuálních poplatků i na firmy, které v současné době nesídlí v České republice, standardně je to například Netflix či HBO nebo Disney a podobné další platformy, které ale jsou zaměřeny právě na uživatele v České republice, tak to pokládám za rozumné a odstraňuje to samozřejmě dosavadní diskriminaci právě vůči českým platformám, které nějaký poplatek odvádějí už dnes. Ty české VOD platformy jsou například Voyo či Prima Plus a další. Tato část novely samozřejmě reaguje primárně na postpandemický vývoj a tohle si myslím, že je správné.
Bohužel z důvodové zprávy není zřejmé, či (zda) se rozšíření okruhu plátců parafiskálního audiovizuálního poplatku bude týkat i provozovatelů platforem AVOD, tedy advertising video on demand. Takže to je můj dotaz na pana ministra, protože standardně například u platforem jako YouTube, jestli i tito budou za reklamu vysílanou v České republice odvádět poplatky? Jestli kýváte, že nebudou, tak tohle je věc, na kterou bychom se ještě mohli zaměřit, protože pokud se nepletu, tak právě je to diskriminační vůči českým AVOD platformám, jako je například Nova.cz a další. Takže tohle je věc, na kterou bychom se ještě mohli v dalších čteních zaměřit, jestli by nějakým způsobem nešlo přispět k tomu, aby rovnováha na tom trhu byla i tady v tom případě. Vzhledem k tomu, že se poplatek právě počítá z výnosů za poskytování služeb, ale současně i z reklam zobrazených uživatelům v České republice, tak by mi dávalo logiku, že i ty platformy, které (spadají?) pod model AVOD, měly být plátci těchto poplatků.
Za částečně problematické - a já už jsem (to) tady zmínil - považuji, že provozovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání musí odvádět 3,5 % z výnosů na území České republiky a z toho minimálně 1 % jde právě do Fondu a zbytek - tedy těch 2,5 %, je tam stanovené rozmezí - musí investovat do nákupu nebo výroby audiovizuálních děl, přičemž polovina těchto investic musí být realizována s českými výrobci, kteří nejsou majetkově propojeni s provozovatelem. Takto to v tom zákoně stojí, a pokud tedy provozovatel nechce investovat, ta částka, těch 2,5 % se navýší plus 1 %, a musí tedy odvádět celou částku, tedy 3,5 % odvést do Fondu. A tady mám zase otázku: jakým způsobem bude kontrolováno, zda právě polovina těchto investic bude realizována s českými výrobci? Kdo je považován za českého výrobce? A tak trochu zde vidím až značný prostor pro budoucí optimalizace právě zahraničních investorů, jestli jsme tady nebyli až příliš vstřícní v tom, že podíl nebo ta procenta, která musí jít do přímých investic, jestli není až příliš vysoký. Ale chápu, že je to v rámci nějakého vyjednávání, v rámci nějakého kompromisu se dospělo k těmto číslům.
Jednou ze základních myšlenek novely má být předvídatelnost státní podpory. Vy jste o tom, pane ministře, hovořil, že v této chvíli bylo každoročně nepředvídatelné, jak velká částka půjde na filmové pobídky. Nicméně si myslím, že právě možnost pohybu poplatků v rámci škály mezi 1 a 3,5 % tak výrazným způsobem snižuje právě onu již zmiňovatelnou (zmiňovanou?) předvídatelnost státní podpory, a budeme se možná divit, jakým způsobem každoročně bude rozdíl mezi filmovými pobídkami rozdílný, nebo tedy jiný. Výnosy z audiovizuálních poplatků přímo vstupují do výpočtu dotace na filmové pobídky a tady se tato nepředvídatelnost umocňuje. Za mě to jde zcela proti deklarovanému duchu zákona, a jak říkám, budu sledovat, jakým způsobem vlastně se to bude do budoucna vyvíjet.
Zmínil jste to tady jak vy, tak pan zpravodaj, já to určitě hodnotím také pozitivně, že v rámci předložené novely zákona je rozšíření podpory o videoherní průmysl. Český videoherní průmysl samozřejmě, jak víme, dosahuje výrazných úspěchů na mezinárodní scéně a ze své podstaty je vysoce konkurenceschopný, právě proto, jaké tady máme firmy a lidi, kteří se v tomto oboru pohybují, a navíc je dle mého názoru i na rozhraní kreativních průmyslů a informačních technologií - nebo informačních technologií, což je samozřejmě směr, kterým by se určitě Česká republika měla do budoucna - a nejen Česká republika jako taková, ale i česká ekonomika, protože videoherní průmysl je v tomto velice významný - tak určitě je to směr, kterým bychom se měli v dalších, příštích dekádách, ubírat. Na druhou stranu si opět kladu otázku, zdali je toto odvětví, které je na mezinárodní scéně vysoce konkurenceschopné, jestli je odkázáno na státní podporu. A zase bude zajímavé sledovat, jakým způsobem nově vzniklá rada, která se bude zabývat přímo pobídkami pro videoherní průmysl, jakým způsobem bude postupovat.
Vážené kolegyně, vaši kolegové, já jsem tady hovořil o vizi prosperujícího, dynamického a kulturního prostředí, prostředí audiovize, kde každý investovaný prostředek přináší skutečný, kýžený pozitivní efekt. Mým cílem určitě nebylo zde být nějak přehnaně kritický, ale promítnout do novely, kterou jako hnutí ANO kvitujeme, pár faktických poznámek, které určitě v rámci konstruktivní debaty v dalších čteních budeme moci nějakým způsobem prodiskutovávat dál.
Já se budu těšit na další projednávání ve druhém čtení a v tuto chvíli vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to pana poslance Pavla Svobody.
A než se ujme mikrofonu, přečtu ještě jednu omluvu, a to, že pan Michael Kohajda se z pracovních důvodů omlouvá od 13 do 13.05.
Máte slovo.
Poslanec Pavel Svoboda: Děkuju, pane předsedající. Já si dovolím jenom stručně přednést stanovisko klubu TOP 09. My samozřejmě podporujeme Státní fond audiovize a děkujeme panu ministru kultury za tento návrh zákona.
Dovolím si dvě stručné poznámky. Jednoznačně Státní fond kinematografie tuto novelu potřebuje. Domnívám se sám osobně, že stejnou pozornost by si určitě zasloužil i Státní fond kultury, a budu se těšit na další debatu o tom, kam směřovat i s tímto druhým fondem Ministerstva kultury.)
A poslední poznámka: dovolte mi poděkovat svému předřečníkovi, panu poslanci Ondřeji Babkovi, vaším prostřednictvím, za konstruktivní kritiku a otázky a budu se těšit na debatu v dalších čteních a na výborech. Díky.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji a dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Lubomír Brož. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu opravdu stručný, protože kolegové přede mnou tu novelu popsali poměrně přesně. Podporuji a připojuji se k tomu, co kolega Ondřej Babka, vaším prostřednictvím, přednesl, i k jeho dotazům. Přidám jenom pár takových svých postřehů.
My od samého počátku potřebu novely tohoto zákona podporujeme. Osobně jsem tady stál na tom místě - možná si to pan ministr pamatuje - hřímal jsem, že je potřeba filmové pobídky zvednout. On mě vyslyšel, když to řeknu v uvozovkách, do měsíce filmové pobídky ministerstvo zvedlo a i ve výboru nebo v podvýborech, kde jsme o tomhletom diskutovali, z naší strana byla podpora, a chce se mi nyní říci: Kéž by všechny novely nebo zákony, materiály jdoucí z Ministerstva kultury byly takhle kvalitní a komplexní jako tahleta novela. Tím samozřejmě nechci říct (S pousmáním.), že to je skvělé, kolega vyjádřil některé věci. ***
