Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(18.40 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Čili tam ještě měla být zakomponována skupina lidí, kteří byli odsouzeni k ochrannému dohledu z politických důvodů. Nikoliv kriminální recidivisté, to je úplně jiná skupina. Takže tady to je vada toho zákona, jinak že to neobsahuje. Takže jsme o tom diskutovali, ale kvůli tomu ten režim podle § 90 zpochybňovat by nebylo dobré pro okruh těch osob, které teď, pokud to schválíme, budou oprávněné podat žádost o vydání osvědčení dokonce i za osobu, která žije, pouze s jejím souhlasem. To je asi, myslím, úplně klíčové, že je tam zachování souhlasu účastníka odboje a odporu proti komunismu jako nezbytná podmínka k tomu, aby žádost o vydání osvědčení Ministerstva obrany jeho jménem, za jeho života, ze strany třetích osob mohl být například manžel a podobně. Také vítám to - jsem zvědavá, kolik lidí toho využije - že dokonce bude oprávněný za stejných podmínek podat takovou žádost i ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
Takže z tohoto pohledu za klub ANO, za mě osobně samozřejmě také, to podpoříme. S panem ministrem Šalomounem se mně spolupracuje dobře, nejen na dětském ombudsmanovi. O to více mě mrzí, že ti, kteří měli ochranný dohled, tak budeme muset ještě zkusit v rámci zbytku toho volebního období - tady to hnutí ANO určitě podpoří - nějaký návrh připravit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Hlásí se pan ministr s přednostním právem.
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Jenom v reakci k tomu ochrannému dohledu. Vlastně už z té analýzy, kterou vypracoval Úřad vlády, jak by se dalo ještě pokračovat dál v rámci tohoto odškodňování, tak tam ochranný dohled je a vlastně na spravedlnosti už se to chystá. Ale není to vlastně tak, řekl bych, jednoduché jako tato úprava, kde vlastně substanciálně je to stejné, akorát se rozšiřuje možnost účastníků, kteří iniciují tu proceduru. Ale víme o tom a pracuje se na tom, paní profesorko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy, jestli je někdo v sále? Pokud nikoliv, tak končím obecnou rozpravu. Dotaz, zda je zájem o závěrečná slova? (Ministr: Ne. Zpravodaj: Ne.) Není tomu tak. Nebyla ani podána námitka na projednání podle § 90 odst. 3. Čili nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Přednesu návrh usnesení. Nejdřív vás ale odhlásím, jak byl požadavek, a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. Přivolávám zároveň poslance z předsálí.
Než kolegové dojdou, přednesu návrh usnesení. Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 719 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení. Počkáme, než se počet přihlášených poslanců ustálí. Počet poslanců se pomalu ustálil.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 333, bylo přihlášeno 142 poslanců, pro hlasovalo 141, proti nebyl nikdo. Tento návrh usnesení byl schválen.
Můžeme tedy pokračovat. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Ptám se, zda je někdo v sále, kdo by se hlásil do podrobné rozpravy? Pokud tomu tak není, končím i podrobnou rozpravu.
Předpokládám, že zájem o závěrečná slova není ani v tuto chvíli. (Ministr: Ne. Zpravodaj: Ne.)
Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje, odporu proti komunismu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 719.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 334, bylo přihlášeno 145 poslanců, pro hlasovalo 145, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Končím projednávání bodu číslo 20. Budeme pokračovat ve schváleném pořadu schůze, dalším bodem je bod
21.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, a další zákony v souvislosti
s potíráním domácího násilí
/sněmovní tisk 721/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede opětovně pan ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády, pan Michal Šalomoun. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh zákona reaguje na programové prohlášení vlády, ve kterém se vláda zavázala zajistit lepší ochranu obětí sexuálního a domácího násilí. Návrh zákona reaguje na přetrvávající vysokou míru výskytu domácího násilí v české společnosti. Policie České republiky každoročně eviduje přibližně 500 případů trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, přes 70 vražd motivovaných osobními vztahy a více než 700 případů znásilnění. Orgány sociálněprávní ochrany dětí každoročně řeší přibližně 2 500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti. Každý rok je z důvodu domácího násilí ze svého domu vykázáno přes 1 200 násilných osob.
Tato data ovšem představují jen špičku ledovce, neboť domácí násilí je charakteristické vysokou mírou latence. Odborné studie ukazují, že na policii se obrátí přibližně jen každá pátá oběť vážnějších forem domácího násilí. Data z roku 2022 ukazují, že téměř 30 % žen a 12 % mužů má zkušenost s domácím násilím. Ve většině případů se jednalo o násilí ze strany partnera, u 17 % se však jednalo o týrání ze strany jiných členů rodiny.
Návrh zákona také reaguje na některé přetrvávající nedostatky systému pomoci obětem domácího násilí. Stávající právní řád České republiky pojem domácí násilí obsahuje v 10 různých právních předpisech, nikde jej však nedefinuje. To vede k tomu, že prvotní incidenty domácího násilí nejsou jako domácí násilí ze strany obětí i ze strany pomáhajících institucí často vyhodnoceny jako domácí násilí a dochází k postupné eskalaci násilí. Přetrvávajícím problémem je také nízký stupeň ochrany obětí v občanskoprávním a přestupkovém řízení a některé nedostatky v rámci institutu vykázání dle zákona o policii.
Návrh zákona směřuje k zavedení jednotné definice domácího násilí do občanského zákoníku, posílení práv obětí v občanskoprávním a přestupkovém řízení a zlepšení ochrany obětí v rámci využití institutu vykázání. Návrh zákona nesměřuje do trestněprávní roviny řešení domácího násilí, žádným způsobem tedy nemění související trestné činy. Konkrétně návrh definuje domácí násilí v § 3021 občanského zákoníku. Definice vychází z mezinárodních standardů, reflektuje definice domácího násilí v právních řádech v jiných evropských zemích i dosavadních judikaturách českých soudů. Návrh definice pokrývá fyzické, psychické, sexuální i takzvané ekonomické násilí.
Co se týče dalších změn, tak návrh zákona směřuje k zavedení povinností soudů přihlédnout ke skutečnosti, že se jeden z manželů dopouštěl domácího násilí v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů a v rámci řízení o svěření dítěte do péče. Obě tyto změny prakticky pouze kodifikují stávající judikaturu českých soudů.
Návrh zákona dále obsahuje zákaz povinné mediace, tedy nařízeného setkání s mediátorem v rámci občanskoprávního řízení v případě, že je vedeno trestní řízení či řízení o přestupku z důvodu domácího násilí. Odborná veřejnost se shoduje, že v těchto případech postrádá mediace smysl.
Návrh zákona rovněž zakotvuje do zákona o sociálněprávní ochraně dětí povinnost OSPOD informovat dítě o právu na náhradu škody a na majetkové újmy v případech domácího násilí, neboť tohoto práva není v mnoha případech ze strany dítěte zasaženého domácím násilím, respektive jeho zmocněncem, využíváno. ***
