Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(13.30 hodin)
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, projednáváme tady vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, takzvaný zákon o rozpočtovém určení daní. V předložené úpravě vidím dva zásadní problémy. Ten, který je zásadní pro mě, že nejenom kraje u nového návrhu vykazují zřejmé disproporce, ale hlavně města a obce. Chci se zastavit u té technické změny, kterou tady prezentoval pan ministr a o které se tady už bavíme. Obracím se na obce, protože byly osloveny a odpověď je zřejmá. Přepočet na obyvatele velmi výrazně se mění a nejvíce středně velkým obcím.
Změna dopadá až na 5 500 obcí, které díky změně ztratí mnohdy až 10 % příjmů z rozpočtového určení daní. Stanovení rozdílu příjmů z RUD pro rok 2025 vlivem změny zdrojových dat počtu obyvatel v mém domovském okrese Brno-venkov znamená: Tišnov minus 3 600 000, Kuřim minus 5 200 000, Pohořelice minus 3 200 000, Rosice minus 3 100 000, Ivančice minus 3 800 000 a Šlapanice minus 3 miliony. Chci upozornit, že starostové obcí dělají rozpočty a střednědobé výhledy, vstupují jim do této záležitosti mnohé další faktory, takže to není vůbec jednoduchá disciplína sestavit tyhlety zákonem stanovené věci. V součtu potom se jedná o miliardy korun.
Ministerstvo financí za mě ne úplně dobře projednalo se samosprávami tyhlety dopady. Nejde tedy jenom o novelu tohoto zákona, ale o to, jakým způsobem to dopadá na rozpočty jednotlivých obcí, kdy se nově vychází z registru obyvatel a ne z bilance, která je zpracovaná Českým statistickým úřadem a byla používána dosud. Rozdíl celkového počtu obyvatel mezi těmi zdroji už tady byl také uveden, a je to 450 000 obyvatel. Aktuálně obce řeší dopady loňského konsolidačního balíčku. Vládou provedené zásahy do rozpočtového určení daní se negativně dotkly obcí jak v oblasti zrušení jejich podílu na výtěžku hazardní daně, tak zvýšením byrokratické zátěže při úpravách místních koeficientů údajně z nemovitostí. Myslím si, že našim úkolem jako politiků a poslanců je si uvědomit, že vede-li se dobře kraji, daří se i jeho obyvatelům. S prosperitou regionů roste cena nemovitostí a s ním i bohatství místních obyvatel. Mladí ho neopouštějí, ale zakládají v něm rodiny.
Místní školy se stávají žádanějšími, nemocnice fungují a lidé jsou spokojení. S tímto pravidlem musí počítat každý ministr, když rozděluje a řeší peníze mezi stát, obce a kraje. Prosím vás tedy, abychom o této záležitosti ještě debatovali a hledali řešení, které by nevytlačilo obce na okraj. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Hezké odpoledne. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Carbol, který je přihlášený další v obecné rozpravě. A následuje paní poslankyně Dražilová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Carbol: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás požádal o chvilku pozornosti k tomuto tématu. Tento návrh zákona, který je předložený, se jeví jako politické rozhodnutí, které nerespektuje současné ekonomické souvislosti a další efektivní směřování rozvoje krajů. Nový návrh rozpočtového určení poskytuje zdroje v menší míře některým krajům a nůžky rozdílu zdrojů v přepočtu na obyvatele se tak mezi kraji více rozevírají. Co je zásadní? Že důvodová zpráva k návrhu zákona o rozpočtovém určení daní neobsahuje ekonomické zdůvodnění použitých kritérií a jejich vah.
Odůvodnění principu je provedeno označením dohodou většiny krajů. To už jsme tady slyšeli, pan ministr říkal, že se dohodlo jedenáct krajů, tři byly proti, posléze Praha změnila názor. Není tak provedeno srovnání s reálnými podmínkami hospodaření krajů. Tato analýza by ukázala na nevhodné druhy použitých kritérií a jejich vah, kdy je nutno spojit navrhovaná kritéria a jejich váhy s konkrétními podmínkami hospodaření krajů a s objektivními rozdíly mezi kraji, které existují. Podle nového návrhu bude náš kraj Moravskoslezský dostávat na občana v roce 2027 jen 9 851 korun, kdežto například na obyvatele Vysočiny, kde ten rozdíl je největší, bude podíl ve výši 18 744 korun, což je skoro dvojnásobek, respektive přesně 1,9násobek. Takový rozdíl je podle mne nevysvětlitelný a neobhajitelný. Dohoda jedenácti krajů je postavena na kritériích, které považuji za nesystémová a například kritérium podíl počtu obcí v kraji k rozloze území kraje.
To kritérium je v rozporu s trendem slučovat malé obce, toto kritérium naopak zvýhodňuje kraje s velkým počtem obcí jakékoliv velikosti. Proto zcela nelogicky dosahuje stejných hodnot v případě zcela rozdílných krajů, kdy je rozlehlý kraj s množstvím obcí shodně jako malý kraj s minimem obcí, poměrově získávají obdobnou částku z RUD, přestože kraje jsou strukturálně zcela odlišné. Zcela nevhodně je zvoleno kritérium počet kilometrů silnic v kraji, který vůbec nereflektuje silnice čtyřproudové, které jsou v gesci některých krajů. Všechny připomínky jsme uplatnili jako Moravskoslezský kraj v průběhu připomínkového řízení, bohužel byly Ministerstvem financí odmítnuty. Přesto takto diskriminační zákon máme nyní schválit.
Jako poslanec volený v Moravskoslezském kraji nemohu pro takový zákon hlasovat, protože občané Moravskoslezského kraje budou po schválení tohoto zákona druhořadými občany České republiky. To je fakt, který vyplývá z návrhu novely, která nám byla předložena. Rád bych věděl, jak se toto dá obhájit. Jestliže někteří zástupci jiných krajů tady říkají, že byli dosud diskriminováni, tak já říkám, že pokud bude tento zákon přijat, tak bude do budoucna docházet k diskriminaci občanů některých jiných krajů. Znovu zopakuji, že původní požadavek Ministerstva financí na shodu všech krajů byl nahrazen požadavkem na shodu většiny, kdy ty změny jsou intuitivní, bez analýzy a účelové, aby to vyšlo.
Závěrem chci říct, že předložený návrh je nespravedlivý, diskriminační a bez případných úprav si nezaslouží naší podporu. Jsem ale přesvědčen, že je možné najít lepší řešení a v rámci druhého čtení projednat pozměňovací návrhy, které tento návrh vylepší a odstraní diskriminaci občanů u některých krajů. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk několika poslanců hnutí ANO.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Oklešťka, kterého poprosím teď, aby se ujal slova. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já snad ani nebudu potřebovat dvě minuty. Já bych chtěl kolegovi Carbolovi, místopředsedovi výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poděkovat, že vystoupil s tím, co má na srdci, a ne co mu říká stranická legitimace. Protože to je přesně to, co nás trápí, nejenom na výboru, ale i v těch krajích. Ta kritéria jsou nastavena podle mě narychlo a když neřeknu hloupě, tak řeknu minimálně nespravedlivě. Protože ano, zohledníme počet kilometrů silnic, ale už nezohledňujeme jaké jsou to silnice, jestli tam máme mostky, zohledňujeme zdravotnictví, ale už nezohledňujeme jestli jsou tam fakultní nemocnice nebo jenom krajské nemocnice či městské nemocnice a tak dále a tak dále. Takže já za tento příspěvek moc děkuju.
Ale mám obavu, že v druhém čtení takto detailní rozebrání situace nedokážeme udělat, protože tady si to musíme říct na rovinu, ona nepanuje shoda ani mezi těmi kraji. To, že dneska mají hodně podobné stranické legitimace neznamená, že jsou ve shodě, prostě musí takzvaně držet ústa, aby to nějak prošlo. ***
