Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(11.10 hodin)
(pokračuje Iveta Štefanová)
Protože si myslím, že ten laický prvek je nutné zachovat a zachovat v podstatě i kontrolu veřejnosti u soudního jednání, tak jsem se připojila k tomu, že jsem ve druhém čtení řádně načetla pozměňovací návrh, který se ve své jedné části, která byla v hlasovací proceduře označena jako B2, v podstatě shoduje s tím, co navrhují i další kolegové - navrhují, aby se v podstatě ten koncept nerušil. Ale můj pozměňovací návrh je obsáhlejší a věnuje se v části, která je v proceduře označená jako B1... (Hlasitý hovor v sále.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím ještě jednou, kolegové a kolegyně.
Poslankyně Iveta Štefanová: Omlouvám se, ale neslyším ani sama sebe.
V té části, která je označená v proceduře jako B1, je věcně odlišná a nesouvisí v podstatě s tím, zda přísedící zachovávat, nebo ne, ale přináší možnost pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání s vědomím předsedy senátu nebo soudce ve všech případech, kdy to charakter jednání dovoluje, tedy ve všech těch případech, kdy je připuštěná k jednání veřejnost a kdy samozřejmě i pozměňovací návrh zachovává možnost zamítnutí ze strany senátu, předsedy nebo soudce, kdy ale toto zamítnutí musí být řádně odůvodněné. A protože věcně vlastně ta část označená jako B1 mého pozměňovacího návrhu se neshoduje s tou další částí a nekoliduje věcně s návrhy A1 a A2, tak bych byla velice ráda, aby i o tomto, o té části B1 bylo hlasováno. Nicméně se mi stala technická chyba v rámci psaní pozměňovacího návrhu, kdy je část B2 i B1 ve stejné části toho pozměňovacího návrhu, a tudíž by se stal při projednávání předchozích pozměňovacích návrhů nehlasovatelný. Proto využiju své možnosti v obecné rozpravě načíst legislativně technickou úpravu, kdy navrhuji k mému pozměňovacímu návrhu B1 legislativně technickou úpravu podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, tuto legislativně technickou úpravu však hlasovat společně s pozměňovacím návrhem B1 pouze v případě, že pozměňovací návrhy A1 a A2 budou přijaty. Takže úvodní věta mého pozměňovací návrhu B1 zní: "Vkládá se nová část první, která zní: Část první. Změna zákona o soudech a soudcích. Čl. I. V § 6 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, zákon o soudech a soudcích, odst. 3 zní: ..." A dále pokračuje navržené znění odst. 3 obsažené v mém pozměňovacím návrhu B1 tak, jak je uveden v souhrnu pozměňovacích návrhů v tisku 598/2. Ostatní části přečíslovat. Pokud pozměňovací návrhy A1 nebo A2 nebudou přijaty, hlasovat můj pozměňovací návrh B1 bez této legislativně technické úpravy.
Zní to složitě, ale není to až tak složité. Při projednávání těchto legislativně technických změn jsem bohužel trochu vyděsila pana zpravodaje, čímž se mu omlouvám, prostřednictvím pana předsedajícího, nicméně jedná se o velmi jednoduchou technickou změnu tak, aby obě dvě části mého pozměňovacího návrhu mohly být hlasovatelné zvlášť. A prosím o podporu těchto technických změn, které se následně promítnou i do hlasovací procedury, kterou budu navrhovat. Ty změny se budou týkat pouze bodu 1 a 2, které se tím prohodí. Já to ve svém návrhu na hlasovací proceduru vysvětlím a načtu.
Tímto děkuji. Prosím o podporu mých pozměňovacích návrhů a přihlásím se ještě ke změně hlasovací procedury. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně, a zatím poslední přihlášený do rozpravy je pan poslanec Karel Haas.
Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, možná jste si všimli, že jsem se přihlásil až v průběhu rozpravy. Ten důvod je jednoduchý. Já s ohromným respektem ke slovům všech, všech předřečníků a předřečnic, se stejně silným, věcným, nikoliv osobním, nesouhlasem s řadou argumentů, které tady zazněly, jsem měl pocit, a to byl ten důvod, proč jsem se přihlásil do rozpravy řádně, nikoliv s nějakou krátkou faktickou, jako kdyby dnes projednávaný sněmovní tisk znamenal konec demokracie v českých zemích a jako kdyby pan ministr spravedlnosti páchal pomalu vlastizradu. Už mě znáte, já jsem suchopárný faktograf, takže se na sedmi nebo osmi věcných argumentech pokusím vyvrátit, že žádný konec demokracie s tímto sněmovním tiskem Českou republiku nečeká, že nezávislost, odbornost, kompetentnost rozhodování českého soudnictví bude pokračovat.
Argument první - tím navazuji - ve faktické tady zaznělo, kolik té soudní agendy s laickým prvkem přísedících v České republice vlastně máme. Jak už jsem řekl, mám rád fakta, takže pro vás, koho to zajímá. Céčkové civilní agendy na okresních soudech, a jsou to data zprůměrovaná za pět let, je té agendy s laickým prvkem 0,9 až 1,1 %, to znamená, opravdu se bavíme o marginálii. Téčkové, to znamená trestní agendy na okresních soudech, je zase na tom pětiletém průměru 7,2 až 8,7 %, méně než 10 %. A té téčkové agendy s laickým prvkem na krajských soudech, té je skutečně hodně, ta je dominantní. Ale já hned na to navážu argumentem dva, to je na tom pětiletém průměru zhruba 85 až 89 %. Tolik argument první, abychom si nedělali iluzi, v kolika procentech české soudní agendy je laický prvek zapojen.
Druhý silný argument - já jsem vnímal, že to byla pravděpodobně zkratkovitá vyjádření. Laický prvek v českém soudnictví nekončí. U jaké kategorie trestných činů laický prvek zůstává? U zvlášť závažných zločinů. Abyste si to dokázali konkrétně představit, jsou to úmyslné trestné činy, u kterých je horní hranice trestní sazby rovna nebo větší deseti letům, a u trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou. To znamená u těch nejzávažnějších trestných činů laický prvek nadále zůstává. Argument dva.
Argument tři - to je můj osobní názor, ale snad názor 23 let praktikujícího právníka - já vždycky říkám: dělník okresního formátu, který těch soudních jednání má opravdu na okresních krajských soudech za sebou celou řadu. V céčkové civilní agendě, která je postavena na rovnosti zbraní dvou stran - strany žalující, strany žalované, nebo strany uplatňující nějaký civilní nárok a strany bránící se tomu nároku - není žádný důvod, aby třetí laická osoba vstupovala do tohoto souboje dvou rovných účastníků civilního sporu.
Argument číslo čtyři - kdo jste a působíte v roli zastupitelů obecních nebo krajských v sídlech soudu, tak víte, jaký je kapacitní problém se sehnáním kvalitních kandidátů, které by zastupitelstva do role přísedících jmenovala. Já myslím, že si to každý promítnete, kdo v těch zastupitelstvech působíte.
Argument pátý - třetí už od konce - s tím souvisí věk. Není to, abych nebyl brán za slovo, žádná neúcta k věku. Já už jsem taky padesát plus čili dinosaurus. Ale prosím vás, průměrný věk, a to jsou zase tvrdá objektivní data, přísedících u okresních soudů je takový, že 63 % přísedících na okresních soudech je starších 60 let, u krajů je to procento jenom o málo nižší, 58 % přísedících na krajích, na krajských soudech je starších 60 let. Co tím vyjadřuju? To není neúcta ke starším lidem, ale jenom tím vyjadřuju, že se dominantně do toho laického prvku v soudnictví promítá názor v zásadě jedné věkové nebo demografické skupiny, dominantně jedné věkové skupiny obyvatelstva. ***
