Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(10.30 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Neboli domníváme se, že ona novela je součástí snah o postupné docílení úplného zapouzdření české justice a zejména české trestní justice před dohledem veřejnosti, alias chcete docílit toho, abychom my občané takříkajíc nemohli koukat či vidět soudcům pod prsty. Nebudu to číst dál, tohle myslím stačí, byť se se všemi argumenty a rozhodně ne formou vyjádření neztotožňuji. Vy vlastně přijímáte novelu, která se obrací proti soudcům, protože vidíte, to je jeden z hlasů veřejnosti. Já jsem se tedy v mezidobí rozhodla, že ty další nebudu číst, protože bychom tady byli a jsou ještě další tisky, ale neodpustím si říct, že poslední last, but not least byla možnost zúčastnit se kulatého stolu, který pořádal pod záštitou ústavně-právního výboru, jsme pořádali pod záštitou ústavně-právního výboru 6. června, čili před čtrnácti dny zhruba od 12 hodin tady v budově Poslanecké sněmovny na téma role přísedících v české justici v současné době a v budoucnosti.
Kdo tam hovořil? Za Nejvyšší soud tam hovořil doktor Říha a pozvali jsme tam pro i proti, soudce Vrchního soudu v Praze magister Kadlec tam mluvil za Soudcovskou unii, soudce okresního soudu, řadový soudce, který říkal, já mluvím za řadové soudce, pan doktor Jäger, který také publikoval k tomu příspěvky a který je také zásadně proti zrušení. Pan docent Bohuslav, advokát, člen katedry trestního práva Právnické fakulty, pan magister Dvořák, váš náměstek. Byla tam diskuse. S výjimkou pana - a zase - funkcionář, místopředseda, pan magister Kadlec, ten byl jediný, který upozorňoval na problémy s organizací a proč a zastával tento návrh je lepší to zrušit a usnadnit tedy funkcionářům soudním jejich roli. Jinak všichni se vyjadřovali buď velmi zdrženlivě, anebo zdrženlivě v tom smyslu nerušte to, anebo velmi expresivně.
Třeba pan doktor Jäger, který říkal, řekněte to, prosím, paní poslankyně, až budete u mikrofonu ještě jednou před tím třetím čtením, je to chyba. Takže to opakuji, pane doktore, je to chyba. A říká to řadový soudce z Okresního soudu v Kolíně. Je to chyba, pane ministře. Ty argumenty, které tam zazněly, se nejvíce týkaly korupční potenciál, nedůvěra v justici, snížení respektu vůči soudcům, minimální úspora, žádná náhrada, zástupný problém 8 milionů úspora, to všichni označují za směšné, ten argument. Absolutní ignorance stanoviska vašich odborných komisí, to tam také zaznívalo. Já se ještě dívám, co tady je. Kabinetní justice, korupční potenciál, to už jsem říkala. Doporučuje se zvážit. Já jsem potom ještě udělala jeden pokus, že jsme ten pozměňovací návrh, který původně rušil to, co vy předkládáte, to znamená znovu zaváděl přísedící jak u okresních soudů, tak jak v oblasti pracovních, tak trestních věcech, tak jsem ho ještě zredukovala s paní kolegyní, poslankyní Ožanovou, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, a vložily jsme tam ještě jeden pozměňovací návrh pod číslem 4359, v rámci kterého tedy to necháváme takovou bych řekla Sophiinou volbou - s nadsázkou. Sice se tam ponechává zrušení v těch pracovních věcech, přestože sdílím a soucítím s panem doktorem, již emeritním předsedou Krajského soudu v Praze, výborným pracovněprávním právníkem, autorem velmi prestižních komentářů k zákoníku práce, doktorem Drápalem.
Takže ten náš návrh pod tím číslem 4359, tak ten ponechává to zrušení v pracovních věcech, ale ruší to vaše škrtnutí těch přísedících u okresních soudů v trestních věcech. Já to prostě opravdu nezvládnu to pomyšlení, aspoň to řeknu tady do telefonu, že bude samosoudce rozhodovat o znásilnění a potom to tedy samozřejmě ten tříčlenný senát složený z profesionálů posoudí. Já tam chci mít ten laický prvek. A minimálně - a to jsme slyšeli opakovaně - u poloviny soudů ti přísedící jsou pomocí, minimálně. Já si spíš myslím o těch dvou třetin. A pak jsou prostě předsedové a předsedkyně soudů, kteří si s tím neví rady. A ti vám zatleskají. Ale já se vsadím, že jich bude menšina, pane ministře spravedlnosti. A jde to za vámi. Vy jste, pokud to uděláte, vy jste ten, který zrušil v České republice laický prvek přísedících, kontrolu občanské veřejnosti u okresních soudů v trestních i pracovních věcech a nechal jste to jenom u zanedbatelného počtu případů u krajských soudů.
Já nechci být ještě kritičtější, mě to mrzí, že to došlo až do třetího čtení. Já samozřejmě budu hlasovat o procesním návrhu, který paní poslankyně Ožanová vrátit to do druhého čtení. A rozhodně, pokud by se to nepodařilo, tak doufám, že potom, co jsem vám přečetla, názory odborníků, kde jsem vynechala občany, kteří se ne vždycky uctivě vyjadřují, co si myslí o naší justici, abych nesnižovala její prestiž a vzala jsem jenom jeden, který se tady dal přečíst, takže snad aspoň nějakému tomu pozměňovacímu návrhu dáte možnost a v mezidobí určitě jsme ochotni pracovat na reformě toho systému tak, aby přísedící byl skutečně jako u té poloviny až dvou třetin českých soudů pomocníkem toho soudce profesionála a současně zástupcem občanů, kteří nechtějí mít jenom právo podle zákona, ale chtějí, aby to právo odpovídalo i určitému lidskému rozměru, aby měl ten prvek, já tomu říkám taková ta optika lidskosti. A tu vám tam daleko lépe dodá právě laický přísedící, než super profesionál, který sice bude perfektně umět jak hmotně právní, tak procesní ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu, ale bude vám tam chybět ten prvek té zkušenosti, například když bude rozhodovat třeba mladý soudce o nějakém násilném trestném činu z oblasti domácího násilí, tak bych si dovedla představit, že by mu ta přísedící žena třeba zralého věku mohla, když bude potom ukládat nějaké opatření nebo bude se diskutovat o druhu sankce, říct svoje mínění, a možná by ho mohla v tomto ohledu pozitivně ovlivnit, aniž by ho ovlivňovala ve výroku o vině, aniž by samozřejmě zpochybňovala parametry a limity, mantinely, které dává pro takové rozhodování, které probíhá logicky tajně, trestní zákoník.
Děkuji vám za pozornost, omlouvám se, že jsem to trošku, ale to je moje poslední možnost, jak tady zabojovat za zachování institutu, který vlastně tady máme od roku 1931. A myslím si, že budeme možná za chvíli závidět, že ho mají v zahraničí, v Rakousku, v Německu, v dalších zemích, ve Francii, a my už ho nemáme. Ale možná, že jsem jenom pesimistka a že ho aspoň v určité míře budeme mít i po tom našem dnešním jednání. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk několika poslanců hnutí ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Jako první pan poslanec Bureš, připraví se pan poslanec Mašek a poté paní poslankyně Ožanová.
Poslanec Jan Bureš: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, projev paní profesorky Válkové, která nám tu četla a komentovala dopisy, mi svým způsobem ukázal, jak funguje soudce, právník a jeho přísedící. Ona právník, a podotýkám, že špičkový, se nás tu snažila ovlivnit a dostat tam, kam chtěla. Říkám si, jestli to taky není příklad porad u soudce právníka se svými přísedícími laiky. A tak vlastně i soudce může své laické přísedící snadno ovlivnit emocemi a osobními předsudky. Soudci jsou školeni v tom, aby své rozhodování zakládali na objektivních faktech a právních zásadách. Na rozdíl od nich laičtí přísedící nemusí mít vzdělání v takové disciplíně a jejich rozhodování může být ovlivněno subjektivními názory, což může vést k nespravedlivým rozsudkům a mnohdy se může soudce za takové v uvozovkách hlasování Senátu i schovat. ***
