Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(10.20 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Já teď přeskočím něco, co už cituje řadu ustanovení, která by tímto škrtem byla zpochybněna, týká se to i ustanovení z trestního řádu, a kde budeme mít velké problémy, a přečtu tedy jenom to nejdůležitější, ten závěr. Ze všech shora uvedených důvodů nesouhlasíme s návrhem. Nejsme zastánci tak razantního omezení laického prvku a považujeme současný systém za vyvážený, přičemž účast laického prvku bychom, podobně jako tomu je v návrhu nového trestního řádu, omezili na projednávání věci samé, to je na meritorní rozhodování o vině a trestu v hlavním líčení, případně ochranném opatření ve veřejném zasedání. Naopak bychom vyloučili rozhodování laiků tam, kde jde o rozhodnutí založená na řešení otázek procesních.
Čili tady vidíte, že byl i záměr omezit účast laiků na některých velmi složitých procesních postupech, ale s tím se ten návrh vůbec nezdržuje, ten jenom škrtá. Nesouhlasíme s takovým razantním zásahem do stávajícího trestního řádu a jeho fungování bez jeho koncepční změny, to jest bez rekodifikace trestního procesu. To jsem vám právě nepřečetla, protože uznávám, že ti, kteří nedělají trestní právo, by tady u toho asi usnuli. Není možné setrvat na tom, že samosoudcovské rozhodování je zvláštním způsobem řízení, naproti tomu předběžné projednání obžaloby a rozhodování senátem v hlavním líčení standardním řízením. Pravý opak bude pravdou. Nedomyšlenost návrhu je kromě uvedeného možno ukázat i na tom, že autoři návrhu se vůbec nevypořádali s celým, to je právě to nejhorší, systémovým nastavením právního řádu, který doposud počítá s tím, že standardní způsob rozhodování v trestních věcech je řízení před senátem. S tím se počítá vedle trestního řádu i v řadě dalších právních předpisů. Těch se ale ten váš návrh vůbec nedotýká. Ono je to hrozně těžké vysvětlovat někomu, kdo nedělá trestní právo, jak je to razantní zásah, ale já vám všem tady tvrdím, že se takhle otřese náš justiční systém v oblasti rozhodování v trestních věcech u okresních soudů. A je to špatně, špatně, špatně!
Ani v minulosti, ani nyní spolu s omezováním rozhodování celého senátu, který namnoze rozhoduje v neveřejném zasedání, a přesunutím rozhodovací pravomoci ze senátu na předsedu senátu - samosoudce, který v takových případech rozhoduje takzvaně od stolu, a to zejména ve vykonávacím řízení, nebyla provedena komplexní revize dalších právních předpisů, v jakých otázkách může předseda senátu, respektive samosoudce, případně předseda soudu v rozvrhu práce, přesunout rozhodovací pravomoc na pomocný soudní aparát, to znamená ty, o kterých jsme teď hovořili - soudní tajemníky, vyšší soudní úředníky, justiční kandidáty, asistenty soudce. K tomu lze odkázat na znění příslušných ustanovení. Je to § 6 odst. 1, § 6b vyhlášky č. 37/1992, o jednacím řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění pozdějších předpisů. Nebudu to celé číst. Ti doktor Púry a doktor Říha si dali obrovskou práci a vy jste také tenhle jejich papír asi hodili do koše nebo založili do nejspodnějšího šuplíku.
Tam, kde dříve rozhodoval senát v neveřejném zasedání, popřípadě před provedením změn dokonce i ve veřejném zasedání, dnes mnohdy rozhoduje předseda senátu, nebo se tato pravomoc má navrhovanou novelou ještě rozšířit, čímž se automaticky rozšiřuje i okruh možných případů, které mohou být svěřeny pomocnému soudnímu aparátu, a nebude o nich rozhodovat soudce s povinným právním vzděláním. Já to řeknu lidštěji. Prostě vy dáváte možnost tomu samosoudci, aby podle jednacího řádu ještě dál některé věci dal ne soudci jinému, to ani nemůže, ale aby to rozhodoval vyšší soudní úředník nebo asistent. Také tedy asi nechtěný následek, nebo vám to nedošlo na ministerstvu. Tyto důsledky, máme za to, vůbec nejsou předmětem úvah spojených se zamýšlenými změnami. I to ve spojitosti s dalšími právními předpisy může být další argument pro ty kritiky změny, nebo tím skrytě může dojít k razantnímu snížení úrovně ochrany osoby, proti níž se trestní řízení vede. Může to ovšem být i naopak. Například mohl by justiční kandidát či vyšší soudní úředník rozhodnout místo předsedy Senátu mimo veřejné zasedání o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody k návrhu ředitele věznice podle § 331 odst. 3 trestního řádu? Já se vás zeptám, pane ministře spravedlnosti. Mohl, nebo nemohl, když to schválíte? Může potom vyšší soudní úředník rozhodnout o podmíněném propuštění? O tom není samozřejmě ani zmínka v tom předpisu. Zřejmě tomu ustanovení § 6b jednacího řádu soudního ani § 12 zákona o vyšších soudních úřednících v žádné z variant nebrání, nebude-li argumentováno smyslem, obdobou, jinou analogií. Rozhodnutí v případné stížnosti pak může předseda senátu napravit jen za splnění podmínek autoremedury, to znamená sám, že to opraví. Jinak to může učinit až nadřízený soud, čili se to prodraží. Naopak se to prodraží, protože advokáti nejsou hloupí a tyhle vaše slabiny samozřejmě odkryjí. A budou za své klienty využívat všech v úvahu přicházejících možností. To vyjádření končí tím, že kolegové píší, že si nejsou jisti, že se s těmito důsledky počítá, či zda to naopak není třeba i skrytý záměr, ale důvodová zpráva se tomu nevěnuje. Takže to je druhé.
Já jsem si řekla, že si ten čas vezmu, a i když tedy nejsem zrovna dneska nejlépe disponovaná hlasově, za což se omlouvám, ale na mikrofon to snad zaznamenáno bude, tak vám třeba přečtu ještě další připomínky. Apel k nepřijetí vládního návrhu zákona o soudech a soudcích co do návrhu zrušit v soudních senátech většinu přísedících z lidu. Ten byl adresován předsedovi ústavně-právního výboru Radku Vondráčkovi a také jsme ho samozřejmě citovali, a mně jako předsedkyni podvýboru pro justici. Já mám na starosti na mikrofon vlastně všechny problematické věci, které se týkají justice, otevírat kriticky bez ohledu na to, jestli to bude rozhodnutí, které bude vítat, nebo nevítat ta či ona politická strana. Dělám to myslím spravedlivě bez ohledu na to, jestli jsem členkou hnutí ANO, nebo ne.
Takže jsem tam otevřela i některá neatraktivní témata a v podstatě vždycky to dopadlo tak, že vy jste na tom ústavně-právním výboru nebyl, a vaši náměstci vám sdělovali asi něco neúplně, protože tenhle dopis je také zajímavý. Vážená paní Válková, vážený pane Vondráčku, v reakci na program 35. schůze ústavně-právního výboru, která se konala 24. dubna 2024, kde jste bohužel nebyl, a v rámci které bude mimo jiné projednáván vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 6/2022 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a tak dále, ve znění pozdějších předpisů, se na vás obracíme s výzvou nepřijmout a nepodpořit návrh tohoto zákona, zrušit v soudních senátech většinu přísedících z lidu. On říká ještě přísedících z lidu. Předmětný vládní návrh považujeme za snahu Ministerstva spravedlnosti jít na ruku české justici v jejím zapouzdřování se před kontrolou stran občanské veřejnosti, a máme tak za to, že jeho případné schválení nepřinese občanské veřejnosti nic dobrého, právě naopak. V kontextu mnoha a mnoha konkrétních kauz máme za to, že česká justice již tak dlouhodobě připomíná spíš prohnilé jablko, uvnitř již značně napadené tlustými a vypasenými červy než institut produkující spravedlnost. S tím se tedy neztotožňuji, aby mně to nebylo dáváno. Ale čtu to tady všechno.
O to více se proto domníváme, že cílem navrhované novely není čirý a férový zájem na odstranění problémů spočívajících v administrativní zátěži soudů, nedostatečné účasti přísedících na projednávání a rozhodování, komplikacích spojených se sestavováním soudního senátu a často delší - nebo oni tady píšou dlouhé - soudní řízení, jak mluvčí Ministerstva spravedlnosti návrh rezortu skrze mainstreamová média veřejnosti předestřel, ale že skutečným a současně latentním cílem navrhované novely je v soudním rozhodování co nejvíce omezit a do budoucna možná zcela zlikvidovat, to vám můžu potvrdit, to je první krok, účast laických přísedících jakožto de facto kontrolní prvek stran občanské veřejnosti. To je ústavou garantované právo. ***
