Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(10.10 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Ale pozor, já jsem měla být zpravodajkou trestního řádu a nastudovala jsem si ho, ten nový trestní řád, a v Kroměříži jsme ho probírali. A tam je důležité upozornit na to, že byly připravené instituty, které by významným způsobem zajistily i - jsou v rámci novel souvisejících zákonů - i lepší kvalitu přísedících, to je ta reforma. Tam jsme hovořili o tom, jak to udělat, ale ne to zrušit tímhle brutálním způsobem.
Pokračuji ve čtení vyjádření. Podle našeho přesvědčení je obezřetnost namístě, zvláště v dnešní době, kdy se ostrakizují soudci za rozhodnutí, u nichž kritici ani netuší, jak konkrétní soudce v senátu hlasoval, přesto se mu připisuje takové rozhodnutí, jen proto, že byl předsedou senátu - je též zcela důvodná povinnost mlčenlivosti o způsobu rozhodování. Omezení laického prvku tak znamená, že každý bude vědět, že jde o rozhodnutí jediného člověka. Tady si v tom vyjádření - komentuji - uvědomme, že jsou to soudci a hájí soudce. Tady říkají - pozor, vy, soudní funkcionáři, vy budete mít sice méně práce, ale my, soudci, kteří budeme rozhodovat, my budeme rozhodovat jako my, já, Jan Novák, každý bude vědět, že to je moje rozhodnutí.
Odstraňuje se tím jedna z významných pojistek nezávislého a nestranného rozhodování, protože celý tříčlenný senát je vždy obtížnější ovlivnit než jednotlivce. Rozhodně tak nemůže jít o opatření protikorupční - mimochodem, Piráti by měli poslouchat - kterým se vždy takovéto systémové změny zaštiťují, právě naopak - píší tady kolegové z Nejvyššího soudu - jde o opatření vlastně ryze prokorupční, protože ovlivnit jedinou osobu je snazší než celý senát. Korumpovat přitom mohou strany primárně obviněné v trestní věci. Může jít ale i o korumpování systémové. Může být vytvářen i mediální nátlak, jak v poslední době mnohdy zaznamenáváme z různých komentářů k mnohdy i pravomocně neskončeným kauzám. Stejně tak mohou být vyřčeny i pohrůžky ze strany představitelů orgánů veřejné moci, a to dokonce i z pravomocí žalobce v kárném řízení, jak se to relativně nedávno v jedné velmi sledované kauze stalo, byť poznámka byla učiněna ve vztahu k odvolacímu soudu, ovšem před opětovným rozhodnutím soudu prvního stupně - asi víte, o co šlo.
Účast laického prvku je tak především ochranou pro obviněného, že půjde o proces nestranný a nezávislý, jaký lze očekávat v demokratickém právním státě, současně ale jde o ochranu samotného profesionálního soudce před možnými negativními důsledky jeho vlastního rozhodnutí, které by nemuselo být v souladu s vůlí těch reprezentantů státu, kteří mají pravomoc kárného žalobce, tedy chrání se tím jeho nezávislé a nestranné rozhodování bez obav z postihu z důvodu rozhodnutí v konkrétní věci. Vy dobře víte, že jsem se vždycky zastávala soudců - jako ministryně spravedlnosti a i v rámci našeho klubu jsem přesvědčovala, podala jsem například i návrh, a teď jsem velmi ráda, že Ústavní soud z tohoto hlediska řekl: na platy soudců se nemá sahat. Já jsem vám ho dávala, pane ministře, říkala jsem: tady to nedělejte, tady to je ústavní pojistka nezávislosti soudů, konkrétních soudců, kteří soudí. Takže nemůžu padnout v podezření, že bych nerespektovala nezávislost soudního rozhodování, ale nerespektuji zvůli a zneužívání této nezávislosti.
Vždy je možno snáze přimět k poslušnosti - v uvozovkách - profesionálního soudce závislého na příjmu od státu než laiky, kteří vykonávají soudní pravomoc příležitostně a nejsou na tom existenčně závislí, ani nemůžou být, protože to by umřeli hlady. Ostatně i předseda soudu, který v tomto směru vykonává státní správu soudu, má k dispozici nástroje, které by k takovému působení mohly dobře sloužit. Já vyzývám, aby předsedové krajských soudů - a zase vím, že polovina nemá problém, to je zajímavé. Opravdu je zajímavé, že polovina nemá problém, polovina má problém. Jak je to možné? Zákon platí pro všechny v České republice. Rozvrh práce, který je ryze v jeho dispozici, soudcovská rada má jen poradní hlas.
Dnes máme tendenci zapomínat na dobu takzvané nesvobody, respektive si ji - v uvozovkách - idealizovat. Zamýšlený systém s odstraněním uvedené pojistky v podobě laického prvku by takovému možnému zneužívání soudní moci velmi snadno nahrával. Z uvedených důvodů nesouhlasíme s takto razantním omezením účasti laického prvku, spíše by měla být posilována ochota lidu zapojit se do soudního rozhodování, a to zejména navýšením odměn, které se od roku 1996 nezměnily - to je mimochodem jedna z mála připomínek v důvodové zprávě k návrhu zákona. Zpochybňován je též politický výběr přísedících samosprávným orgánem. Byť jde o námitky převážně akademické, nejsou nám známa zjištění o zneužití voleb přísedících k prosazování politických zájmů.
A teď přijde ten nejdůležitější odstavec, pane ministře. Především nesouhlasíme s tím - a já bych poprosila i kolegyně a kolegy, aby poslouchali - aby byla zcela zrušena účast laického prvku ve věcech projednávaných v trestních řízeních u okresních soudů. Toto nebylo navrhováno ani v poměrně revolučním pojetí v návrhu nového trestního řádu, který vy jste potom stáhl. Takové zrušení by znamenalo, že i o velmi závažné násilné a jiné trestné činnosti bude rozhodovat samosoudce, například: v případech loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 trestního zákoníku - ten je platný až do konce tohoto roku v té nezměněné podobě, těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku a dalších násilných trestných činů, třeba z oblasti domácího násilí. Máme za to, že jde o případy, v nichž by laický prvek neměl být vylučován, ostatně mezi těžkým ublížením na zdraví a pokusem vraždy - a to říkají odborníci na tuto problematiku - je někdy - a to můžu potvrdit jako bývalá advokátka a vy to víte taky - jen velmi tenká hranice závislá na vůli pachatele. O tom bude rozhodovat u okresního soudu samosoudce profesionál. Výborně.
Máme ale za to, že i koncept vyloučení laického prvku zvlášť závažných zločinů podle Hlavy páté a šesté zvláštní části trestního zákoníku, jak byl převzat z návrhu rekodifikace trestního řádu, by měl být ještě jednou důkladně zvážen, a to především s ohledem na vývoj medializace soudního rozhodování v posledních letech a vyvozování různých neblahých důsledků pro předsedy senátu, zpracovatele rozhodnutí při nejrůznějších příležitostech. To jsou ti řadoví pěšáci, to jsou ti soudci, kterých my se zastáváme. To jsou ti, kteří rozhodují v prvním stupni, mají toho nejvíce a pracují nejvíce. Velmi často jde právě ve věcech trestných činů podle těchto uvedených hlav o medializované případy. Často jsou i stíhány osoby politicky exponované, což vytváří mnohem větší prostor pro různé spekulace o nestrannosti a nezávislosti rozhodování.
Hospodářská motivace, píší kolegové, ani snaha o zjednodušení práce soudů by zde podle našeho názoru neměly zvítězit nad ochranou nestrannosti práce soudů a nezávislosti výkonu trestní justice. Kromě toho uvažovaná úspora - slyšíte dobře, to není 80 milionů, ale 8 milionů korun je z hlediska státního rozpočtu tak naprosto nepatrnou částkou, že jí snad ani nemůže být vážně odůvodňován takový razantní zásah do systému, který má zřetelný potenciál ohrozit nezávislost a nestrannost rozhodování v trestních věcech. Takže za 8 milionů ohrozíme tento institut jenom proto, že jsme neschopni udělat reformu, připravit, za tři roky? Tak to tedy opravdu, to jsem nečekala. Důvodová zpráva k předloženému návrhu se přitom v tomto ohledu vůbec nevypořádává s mezinárodními dokumenty, které doporučují účast laického prvku na soudním rozhodování. Nejde zde o stěžejní rozhodování o vině, mnohdy jde o posuzování otázek výlučně právních, je třeba zajistit rychlost rozhodování. To samozřejmě často slýcháme. To ale samozřejmě nezdůvodňuje v žádném případě, jak jsme už částečně i slyšeli, ten škrt bez náhrady. ***
