Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

A proč tomu tak je? Tam byla podle mě jedna drobná nepřesnost, že jste počítal s koeficientem 1,5 %, což je ale jiná situace. To je situace, když má nárok na vstup do starobního důchodu, ale nepracuje, odloží si ten důchod, rok vlastně pracuje, aniž by čerpal důchod, a tak je tam 1,5 % za 90 dní. V té právní úpravě je 0,4 %, a tím pádem to zvýšení důchodů je u 30 000 88 korun měsíčně. Já rád předám ten svůj výpočet a můžeme to společně zkontrolovat. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Na vaše vystoupení bude reagovat s faktickou poznámkou pan poslanec Kubíček.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuju. Já budu jenom velmi stručný. Já jsem říkal, že by se podával návrh na 1,5 %, to by se muselo změnit v zákoně. Já jsem to tady říkal. Já jsem říkal, že by muselo k tomu 1,5procentnímu motivačnímu bonusu dojít touto formou. Já jsem neříkal, že to tak je v současné chvíli. Jo? Takhle to bylo. V tuhletu chvíli.

A teď jenom otázka. Vy jste tam počítal s 6,5 %, já 6, že jo? Je to tak? No, tak to je ono. Já jsem to dal do kalkulačky s šesti, tak to je ten rozdíl. Ale jinak ten princip je jednoduchý, ten je v pohodě. To klidně přepočítám.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Tak výborně. Děkuji. Nyní to byly všechny faktické poznámky. A ještě než vám, pane poslanče, dám slovo, omlouvám se, přečtu omluvy, které se tu nahromadily. Omlouvá se Andrej Babiš od 17.30 z pracovních důvodů, Babišová Andrea od 15 do 18 z pracovních důvodů, Berkovcová Jana od 16 do 18 hodin z pracovních důvodů, Dostálová Klára od 17.15 z pracovních důvodů, Štefanová Iveta od 17.30 do 20.30 z pracovních důvodů, Válková Helena od 15.30 do 20 hodin bez udání důvodu, Wenzl Milan od 16 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády se omlouvá Marian Jurečka od 15 do... (Reakce ministra Jurečky, který sedí u zpravodajského stolku.) Už je tady, takže ruší svoji omluvu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuju za slovo, paní předsedající. Tak se na mě konečně dostalo. Čísla, čísla, čísla. Vyslechli jsme tady mraky čísel. Ale, dámy a pánové, za těmi čísly jsou lidé, jo? Mě to čeká za 2,5 roku. Čas se naplnil a budu starobní důchodce. (Poslanci Kohajda a Kubíček se nahlas dohadují nad výpočtem.) Kdyby si to pánové šli říct ven, bylo by to příjemnější, paní předsedající.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, pane poslanče, máte pravdu. Paní poslankyně Adámková už je srovnala. Takže děkuji za toto. Prosím, pokračujte.

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuju. Takže všichni, co tady vystupují a cyklí argumenty z jedné i druhé strany. Já jsem to řekl, zopakuju to panu ministrovi, nezávidím mu, protože obhajovat neobhajitelné je velmi obtížné, protože to je v podstatě z mého pohledu, samozřejmě já se nezabývám čísly, ale spíš lidmi, tak je potřeba za tím vidět člověka. Všichni, co tady argumentujete, zkuste si za ten důchod žít. Máme poměrně velmi nadstandardní příjmy všichni. A všichni, co tady defilují jak svatí na orloji, tak zkuste opravdu žít za to, že pobíráte důchod. Já to, protože na rozdíl od vás opravdu pořád pracuju, ordinuju, poslouchám zejména ženy, protože samozřejmě demografie je neúprosná a ve věku nad 70 je to samá vdova a v podstatě jsou to starobní důchodkyně, které jsou odkázány samy na svůj jediný důchod. A zkuste to. Zkuste a uvidíte. A ono byste argumentovali a dívali se na to možná trošku jinak.

Tady ty, a fakt musím říct, ty lži, jako že nebude a kdesi cosi a všecko se to zřítí a bude konec světa, protože nebude na důchody. A strašíte lidi. Usvědčuje vás jednoduchý příměr. Když přijedu, jako že to mám 1 200 metrů, přijedu do Rakouska, nejspokojenější, nejvděčnější, nejlepší klientela v Rakousku jsou starobní důchodci. Jsou to velmi dobře vypadající lidé, kteří mají poměrně hodně peněz a mají relativně málo času na to, aby je utratili. Takže je to velmi vítaná klientela. A když se zeptám starobního důchodce, říkám, ale vy máte dluh HDP dvakrát vyšší jako k poměru, tedy dvakrát vyšší než Česká republika, tak oni odpovídají "ich nicht", já ne, já žádné dluhy nemám. Čili chtělo by to možná, pánové v exekutivě, se poučit, jak to tedy dělají v jiných státech, kde jsou ty důchody výrazně - výrazně - vyšší než u nás, i v poměru tedy k platům a ke všemu možnému. Ti důchodci tam žijí, jak se praví v našem nálezu Ústavního soudu, že důchod má zajistit důstojný a slušný život. Ne jenom aby přežíval od důchodu k důchodu a klepal se, jestli zas neroztočíte inflaci a nezdražíte elektriku. Takže to vás usvědčuje ze lží, že to je prostě nějak špatně.

A druhý argument, nebo takových může být milion, ale druhý argument. Mě se zeptá, dáma pětasedmdesátiletá říká, jak to, že tedy když nemáme na důchody, jak to, že si kupujeme stíhačky za 200, 300 nebo 400 miliard? Jak je to možné? Tak jako co je tedy důležitější? To jsou ty priority. A na to nemůžete najít argument. Na to není co říct jako. A ta dáma mně řekne, protože žila podstatnou část života v minulém režimu, řekne, vždyť to se vůbec neliší. Ti komunisti taky jenom zbrojili a pro nás pro lidi neměli peníze. Dneska to úplně to stejné. Na tenhle argument, na to není co říct. Takže znovu říkám, usvědčuje vás to z toho, že neříkáte pravdu.

Další věc. Znovu řeknu, co jsem tady řekl dopoledne ve faktické poznámce. Situace je taková, já jsem rostl, nebo půl života jsem prožil v minulém režimu. A všichni věděli, kdy půjdou do důchodu, včetně žen podle toho, kolik porodily dětí. A všichni zhruba věděli, jaký ten důchod bude. Nebylo to nic moc, ale všichni to zhruba věděli. A dneska? Jako vy vlastně říkáte, že nikdo neví, kdy půjde do důchodu, to prostě nikdo neví, a nikdo si ho není schopen spočítat. Vždyť ona to v podstatě není schopná pořádně spočítat ani ta správa sociálního zabezpečení. Protože prostě tu složitost, kterou jste do toho vnesli a vnášíte... A zapleveluje se to čím dál víc, místo aby se to zjednodušilo. Aby prostě každý, kdo pracuje, byl schopný říct... Jasně. A těch úprav...

Jakoby reforma v podstatě žádná neproběhla. To tady říkal dobře kolega Vondráček, že jediné důchodové pojištění jsou ty děti. To o tom fatálním poklesu porodnosti, který je fakt jako úplně dramatický. A ten průšvih se povleče desítky let, protože demografie je neúprosná. A imigranti nás nevytrhnou. Rozhodně tedy ne ti, kteří zaplavují Evropu, ti z úplně jiných sociokulturních oblastí. Tak to nás opravdu nevytrhne.

Tak já nevím, jestli tohle jako má být tedy to správné, když sami přiznáváte, máte tam nasekaných tolik chyb, že vlastně ono to pro záchranu systému až tak tolik jako znamenat nebude. Ale jako z jistého úhlu pohledu jsem strašně rád, že už to mám tak jako za dveřmi, ten starobní důchod. Protože být ročník třeba 1980 nebo 1990, tak dneska se mi tedy moc dobře nespí. Protože vy vlastně lidem říkáte, aby s tím jako moc nepočítali, že to nebude nic moc. Takže si je demotivujete. Prostě kdo může, tak se vyhne placení sociálního pojištění. Protože proč by to dělal? Takže si ty peníze radši nechá. Takže všecko vám uteče do šedé ekonomiky. Každý si ty prachy radši nechá a řekne, proč já to tam mám posílat, když oni za to stejně koupí náboje a pošlou to na Ukrajinu, a pro nás jako peníze nemají?

A tady poslouchám tu argumentaci. A vidím ten pokles porodnosti. A ptám se samozřejmě budoucích maminek nebo těch, kteří to mateřství odkládají. Vy jste je tak vyděsili. Já to dělám skoro 40 roků. A vy jste ty lidi tak vyděsili, že prostě oni nechtějí mít děti. Protože jim pořád vykládáte... pan premiér řekne, my jsme ve válce. Pak samozřejmě drahota. Samozřejmě. To je všecko v pořádku. Tak premiér říká, jak je to všecko OK. A když ta paní jde do obchodu a vezme si peníze, to, co si před pár lety, ještě to šlo, tak najednou to prostě nejde. A lidi vidí, že to prostě nikam nesměřuje. A to resumé je takové, že oni to prostě vyhodnotí, vyhodnocují tak, jak to vyhodnocují. A to vás usvědčuje opět jako z těch nesmyslů, že prostě rodičovství nechtějí. Takže začínáme vymírat. (Reakce v sále.) Že to dofoukli Ukrajinci vloni? Ale to si myslím, že to je krátkodobá záležitost, že tak jak v jiných státech, že ono to prostě k tomu směřuje. Premiér říkal, to se týká všech států. A je to problém civilizace. Je vidět, že jsme zbohatli a kdesi cosi a tak. No, to je sice pěkné.

Ale tady bych uvedl příklad Maďarska, kterým vy tak opovrhujete, že tam je sice také pokles, ale zdaleka ne tak dramatický, protože se tam dělá aktivní prorodinná politika. ***