Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

Já současně pracuju s tou délkou dožití, která byla stanovena na 21,5, a tím každý rok vlastně odpočítávám ten jeden rok dolů, jo, odpočítávám ten jeden rok dolů. Takže ti, co by pracovali těch pět let po důchodu, tak by to dožití bylo jenom 16,5 roku. No a pak jsem tedy vypočítal, kdybyste každý rok dostávali 1,5 % a zase jedu na tu dobu dožití, tak ten první rok, kdybyste vlastně měli připočítáno 1,5 %, tak byste se měli aktivně dožít 20,5 roku, a už by to byla otázka 36 900. To znamená, že těch 7 200 by bylo jednorázové a těch 36 900 je vlastně to, kdybyste to dostávali celých těch dvacet let. A pochopitelně mě napadá, že minimálně by bylo dobré nechat těm důchodcům vybrat, protože pak by to tedy fungovalo, pokud pan ministr říkal, že všichni důchodci chtěli tu jednorázovou částku, že té době dožití jednoznačně nevěří. Jinak by to asi nebylo možné, protože tohleto se dá poměrně rychle spočítat.

Já skočím tedy teď na částku, která už je v hodnotě 30 000, kde vlastně ten přínos odpuštění sociálního pojištění by první rok byl 21 600, pak 43 200, 64 800, 86 400 a 108 000. A v případě toho navýšení té výměry o 1,5 % v té době dožití, těch 20,5, 19,5, 18,5, 17,5 roku a 16,5 roku by to bylo 81 426, 155 142, 220 890, 278 670 a 328 284. Pochopitelně pracuji se zjednodušenými daty, protože já tam nedávám valorizace, nedávám tam inflační vzorce, které se vztahují na ten důchod, který se bude v čase pochopitelně měnit. Já tedy teď skočím až do toho řekněme průměrného důchodu, tam je vlastně vyměřovací základ 50 000, kde by k tomu odpuštění jste dostali první rok 36 000, druhý rok 36 000, bylo by to celkem 72, pak 108, 144 a 180 000, tak ten přínos, kdybychom o 1,5 % ročně dávali a navyšovali (nesrozumitelné) ten základ, tak by to bylo jednom roku 100 614, po dvou letech 201 228, po třech letech 301 842, po čtyřech letech 402 456 a po pěti letech 503 070. Pochopitelně ty částky nejsou přesné, to bychom museli dávat nějakou výpočtovou tabulku na jednotlivé platy. Myslím, že něco podobného existuje na Správě sociálního zabezpečení při výpočtu důchodu, že tam je možné myslím strkat do toho svá data, které si ten člověk pamatuje a ta tabulka dokáže vypočítat ten průměrný důchod.

To je ta záležitost, kterou bych byl ochoten připustit v případě, že stojíme na tom věku 65 let. Protože to rozhodnutí pracovat těch dalších pět let, není úplně jednoduché. A dělal se výzkum, který oslovoval muže v České republice ve věku 55 let a ptal se ve věku 55 let, zda po dosažení důchodového věku budou ochotni pracovat dál. Zajímavé je, že u těch mužů v těch 55 letech bylo až 70 % těch lidí, kteří byli dotazováni, ochotni přiznat, že budou pracovat dál. A pak právě se stala ta věc, že stejné muže a stejné ženy, které v té době dovršili toho věku a dotazovali je, tak už to ve věku 63 let klesalo rapidně na nějakých 22 %, no a nakonec tu máme tu částku kolem těch šesti procent. Ona se tedy hýbe. Nevím, jestli takové ty DPP, DPČ jsou brány jako nějaké pracovní poměry relevantní, takže to nedokážu úplně zodpovědět, jak je to přesně v těch procentech. Ale skutečně ta motivace tam není.

Ta další věc je, včera jsem to tady už říkal, kolik lidí vlastně je po pětapadesátém roce bez práce nebo se pohybuje na hranici nějakých sociálních dávek. A potom další záležitost je, že vlastně v tom novém valorizačním mechanismu dochází v té první redukční hranici k jejich snižování ze sto procent postupně po jednotlivých letech na devadesát procent a potom ten koeficient se pohybuje 1,45, jestli si to pamatuju zpátky. Také klesá nějakým způsobem postupně, takže jednoznačně vám to snižuje v průběhu let výpočet té základny, která tam je a dostáváte se do té situace, ono to nevypadá třeba dramaticky, ono je to jako v jednom roce relativně malé, ale když to pak dopočítáte na těch čtyřicet let a vynásobíte si to, tak už to tak malé nebude pro ty, na které to dopadne v tom plném znění. Takže to je věc, nad kterou bychom se měli zamyslet. A v každém případě i ta záležitost té motivace, jestli odpuštění sociálního nebo navýšení o jedno procento je něco, o čem bychom měli velmi důrazně diskutovat.

Já jsem rád, že jsme vrátili k nějaké věcnosti, protože mně se víc líbí ta věcnost. A v každém případě je to velmi důležité téma. Vlastně dnes a v dalších dnech budeme ovlivňovat životy lidí na strašně dlouhou dobu, anebo budeme připravovat neřešitelné situace pro budoucí vlády, to také není úplně přijatelné, aby každá vláda měnila při svém příchodu ty základní atributy, které mají být jistotné a stabilní. A znovu upozorňuju, že vlastně k věku 65 let dojedeme až v roce 2065 u mužů a bezdětných žen. Ale hned po této důchodové reformě další ročník už bude mít 65 let a dva měsíce, další rok 65 let a čtyři měsíce a tak dále a tak dále, až to půjde donekonečna.

Já bych tedy opravdu řekl, že může dojít ještě k dalšímu multiplikačnímu efektu. Ono bude záležet, jaká bude stanovena, já nevím dávková politika, různé příspěvky na bydlení a tak dále a tak dále. Ono se to špatně predikuje. A v každém případě větší množství lidí při tom nižším důchodu může vlastně spadat do té záchranné sociální sítě. Tak možná to, co ušetříme na důchodech, dáme z té sociální sítě a vlastně nula od nuly pojde, naopak to může být docela horší. A pak bude ta záležitost velmi těžká. Já bych tedy upozornil ještě na jednu věc, kde hledat peníze. Já si vážím OSVČ, ale nevážím si falešných OSVČ. Ti falešní OSVČ to jsou ti, co vlastně dělají pro nějakou firmu a tváří se jenom tak, aby za ně ta firma neodváděla zdravotní a sociální, tak se tváří jakoby samostatní řemeslníci a je to průřezem. Já pochopitelně naprosto respektuju OSVČ, který se živí vlastníma rukama, má vlastní výrobní prostředky, tomu rozumím. Ale je to například příběh těch různých Uberů a Lifták a FODOR a podobných. A tohleto je prostě věc, která by tady být neměla.

Pokud je to OSVČ, pracuje na sebe, odvádí svojí činnost, stará se sám o sebe, klobouk dolů, tak to má být. A pak by ještě mělo tedy dojít opravdu k velmi důraznému jednání o druhém a třetím pilíři. A ten třetí pilíř, který dneska je, je naprosto nedostatečný. Když se podíváme, ne že by v něm bylo málo peněz, ale kdybychom se chtěli podívat na to, jak dlouho by v nějakém průměrném důchodu vystačili jednotlivému důchodci, tak by to asi úplně veselé nebylo. A pochopitelně ten druhý pilíř, ten by měl být, jak se průběžně z něj vybírá i průběžně vyplácen, ale pochopitelně neměl by to žádný ten střadatel přijít o své prostředky. To znamená, že kdyby nedožil ten věk čerpání těch prostředků, které má na svém účtu, tak by to měly být prostředky dědického řízení. Ale to je spíš na odbornou komisi, která by se o tom mohla nějakým způsobem bavit.

Takže za mě je to všechno. Já jsem včera mluvil ještě o dalších věcech a nerad bych se opakoval. Snažil jsem se, abych tady necyklil jednotlivé věci. Ale opět říkám, jsem naprosto přesvědčen, že věk 65 let odchodu do důchodu je naprosto dostatečný, naprosto komfortní a naprosto odpovídající dnešní době. Děkuju za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Michael Kohajda. Prosím, máte slovo.

Poslanec Michael Kohajda: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, pane ministře, páni ministři. Já si dovolím jenom zareagovat na vystoupení pana kolegy Kubíčka, vaším prostřednictvím. Já musím říct, že velmi oceňuji, že jsme se vrátili do té věcné debaty a mohu myslím přiznat, že ten výpočet, který zde citoval, mi dal dopředu k nahlédnutí. Já jsem se pokusil to v nějaké rozumné rychlosti si překontrolovat a samozřejmě nechci, abychom se tady zkoušeli nebo tak.

Když si vezmu ten příklad, který jste uváděl na těch 30 000 korunách, tak ta sleva za ten jeden rok, když bude pracovat ten důchodce s hrubým příjmem 30 000 korun a bude mu odpuštěno pojistné, mi vychází na 23 400 korun. Když si vezmeme těch 21,5 roku, o kterých jsme mluvili jako ten průměrný věk dožití a řekneme, že po tom jednom roce, kdy pracoval za 30 000 hrubého půjde do řádného starobního... nebo nastoupí do řádného starobního důchodu, jeden rok bude pracovat, pak s tou prací přestane, a bude tedy spokojeně žít svých průměrných 20,5 roku, tak mi to vyšlo, že v rámci toho zvýšeného důchodu v uvozovkách přijde o 21 714, což je 1 686 korun méně. ***