(15.50 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Prosím, otevřeme tento bod, podrobme pana ministra Bartoše, aby skutečně přiznal, jak se věci mají, a pojďme vzít rozum do hrsti, aby se z toho nestal kolaps stavebního řízení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vyměnili jsme se v řízení schůze. Já vám děkuji, paní poslankyně, poznamenal jsem si oba dva vaše návrhy k pořadu schůze.
Jako další nyní vystoupí paní poslankyně Helena Válková, připraví se pan poslanec Jan Richter. Paní poslankyně Helena Válková vystoupí také k pořadu schůze. (Poslankyně Ožanová před řečništěm: Neměla jsem být já?)
Věřte tomu, že tak, jak jsem přijal přihlášky do rozpravy, respektuji pořadí. Já bych udělil slovo paní poslankyni Válkové. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. My bychom se určitě s paní poslankyní Ožanovou, vaším prostřednictvím, dohodly, nicméně já asi nepřekvapím, opět zaapeluji, protože si myslím, že ještě je určitá slabá naděje, že kdybychom vstoupili do toho legislativního procesu, tak by se nám mohlo podařit alespoň v Poslanecké sněmovně schválit návrh ústavního zákona o celostátním referendu. Je to sněmovní tisk číslo 420, čili není to ten sněmovní tisk 8, o kterém hovořil pan předseda SPD Tomio Okamura, vaším prostřednictvím. Náš návrh je rozkročený jinak, bych řekla. Jinak v tom smyslu, že i my shodně vnímáme stále stoupající zájem našich spoluobčanů o zavedení celostátního referenda, o to, aby se mohli vyjádřit k palčivým otázkám, ke kterým udělali jsme si teď takový malý testík, sesbírali jsme petice během několika dnů. Máme přes 25 000 až 30 000 podpisů. Jde konkrétně o záležitosti: problematiku zachování české koruny ano-ne, přechod na euro ano-ne, korespondenční volbu, zrušení práva veta v Evropské unii, přerozdělení migrantů a tak dále.
Naši občané v rámci kampaně, která teď probíhá v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, to poměrně dost a mnohem více než kdy v minulosti - a to už jsem tady ve třetím volebním období - opakují a ptají se: Budeme mít taky možnost v celostátním referendu se vyjádřit? Protože oni to nesledují tak přesně, tak říkají: Už to přece v Parlamentu máte, kdy to konečně projednáte? Proč to zatím neprojednáváte? Tak já na mikrofon říkám, že my jsme to včas podali více než před rokem. Organizační výbor to projednal a doporučil zpravodaje, určil Marka Bendu, jako garanční výbor ústavně-právní výbor. Od té doby se to samozřejmě vůbec nehnulo. Organizační výbor zasedal 17. května před rokem. Opakovaně to tady zdůrazňujeme.
Já nechci zdržovat dneska, ale jenom chci upozornit, že není třeba se bát, že bychom o některých takových základech, základních hodnotách a svobodách, které chrání náš ústavní pořádek, mohli v celostátním referendu hlasovat. To je vyloučeno. Samozřejmě bychom nehlasovali také ani o opuštění Evropské unie nebo NATO nebo jiných mezinárodních organizací při plném respektování čl. 10a ústavy, ale bylo by to naplnění čl. 2 odst. 2 Ústavy České republiky, která stanoví, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Čili mnoho otázek, které v současné době pálí naše spoluobčany, bychom hlasovat mohli.
A ještě v závěru chci upozornit, že tam máme i poměrně vysoké kvorum, že ten návrh by musela podpořit petice podepsaná nejméně 450 000 občany, anebo tedy samozřejmě Parlament, ale v takovém případě by to musela být nadpoloviční většina jak poslanců, tak senátorů. Přípustnost té otázky by testoval, rozhodoval, posuzoval Ústavní soud a pak, aby vůbec mohlo být přijato to rozhodnutí v referendu, tak by se pro ten návrh musela vyslovit nadpoloviční většina hlasujících, ale ta by současně musela znamenat 25 % osob, které jsou vůbec v referendu oprávněné hlasovat. Takže já si myslím, že těch pojistek je tam opravdu hodně.
My chápeme, že na některé otázky nechcete znát - mluvím teď ke koalici - odpovědi, protože by pro vás byly nepříznivé. Nicméně zatím je ještě čas tento svůj postoj přehodnotit. A jako rozená optimistka budu ještě tak asi půl roku připomínat, pak už to nemá vůbec cenu, protože návrh ústavního zákona, jeho projednání v legislativním procesu, vyžaduje určitý čas a bylo by nedůstojné potom takový návrh opakovat v době třeba půl roku, tři čtvrtě roku před volbami. Teď ještě je čas, ale je to tak na samotné hraně.
Čili já bych poprosila, pane místopředsedo, o zařazení tohoto bodu čili projednání sněmovního tisku číslo 420, čili návrhu ústavního zákona o celostátním referendu, na zítřejší jednání po pevně zařazeném bodu, to je třetí čtení, k novele insolvenčního zákona. Stačí to takhle?
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano? Já si to poznamenám, číslo bodu nevím, ale napíšu si to pevně zařadit zítra po novele insolvenčního zákona.
Poslankyně Helena Válková: Ano. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní jako další vystoupí pan poslanec Jan Richter. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Richter: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, opět zde stojím a žádám o předřazení bodu číslo 163 - tady tedy došlo k mírnému posunu, neboť dříve to bylo číslo 153 Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ze dne 21. 12. 2023 - jako první bod jednání dnešní Sněmovny.
Nejhorší masová střelba v Česku od roku 1989 je i po pěti měsících stále ve stadiu vyšetřování. Pozůstalí a veřejnost se zatím nedozvěděli oficiální informace o motivu pachatele, o práci policie či přesném časovém sledu událostí, které ve čtvrtek 21. prosince 2023 vedly k 15 mrtvým a 25 zraněným. Vzhledem k okolnostem přirozeně existuje ohled na přeživší a pozůstalé. Na druhou stranu informační vakuum přiživuje spekulace a zkratkovité závěry. Již teď je jasné, že důležitým momentem bude zhodnocení práce policie, nejen vlastního zásahu proti již aktivnímu střelci, ale zejména operační řízení hodiny před tragédií. Kvůli probíhajícímu vyšetřování si bohužel nemůžeme položit zásadní otázku: Mohla policie konat lépe a hrůzné události předejít? Na druhou stranu se ale můžeme zabývat jinou, neméně důležitou rovinou případu: je Policie České republiky a celý český stát ve stavu, kdy si případné selhání dokáže připustit, a hlavně se z něj poučit?
Události z konce prosince jsou citlivé téma. Útok střelce ve veřejné instituci v centru Prahy by byl medializovanou událostí i bez 14 obětí. Vysoký počet mrtvých, a to hlavně mladých lidí, tragičnost případu ještě zvýšil a s tím také tlak veřejnosti na jeho správné vyšetření a konečné zhodnocení. Každý zákrok a každá práce policie by měla být kontrolována veřejností a ani v tomto případě bychom neměli udělat výjimku.
Členové výboru pro bezpečnost si mohli převzít zprávu vnitřní kontroly policejního prezidia, která nezjistila pochybení v postupu policie při prosincovém zásahu proti střelci na Filozofické fakultě. Zpráva o 50 stránkách byla z velké části textu i fotografie začerněná. Připadá mi však neuvěřitelné, že členové bezpečnostního výboru, třeba v režimu utajení a po podepsání mlčenlivosti, nemohou být s takovou zprávou seznámeni, a to budí různé pochybnosti nejen u mě, ale i ve veřejném prostoru. Na základě některých členů bezpečnostního výboru bylo svoláno mimořádné jednání, kde mohla být účastna i veřejnost. ***
