(11.20 hodin)
(pokračuje Karel Rais)
Tajnost volby a nemožnost identifikovat hlasujícího a jeho volbu v korespondenční volbě je zcela zřejmě objektivně ohrožena. Proto navrhuji, aby hlasovací lístky společně s dalšími písemnostmi doručil daný zastupitelský úřad, aby všechny hlasovací lístky měly stejnou podobu, aby v podstatě byla provedena jistá standardizace. Samozřejmě jistou výjimku má druhé kolo prezidentské volby, kdy čas na vytištění a doručení hlasovacích lístků je krátký. Pak pro zachování tajnosti voleb stejné podoby hlasovacího lístku budou voliči doručeny čtyři archy papíru ze strany zastupitelského úřadu a je možné, aby volič vyrobil tři chybové tisky, na kterých nakonec vytiskne příslušný hlasovací lístek.
Také se domnívám, a také už to tady padlo několikrát, naposledy od kolegy Okamury, že je potřeba, aby ti voliči uměli česky. Čili pokyny k volbě doručí zastupitelský úřad voliči v zahraničí v českém jazyce. Toto upřesnění reaguje zejména na objektivní schopnost voliče porozumět obsahu hlasovacích lístků, které jsou také česky. A také bude pro případný soudní přezkum pak možné objektivně posoudit, zda sdělení týkající se voleb, které volič v zahraničí obdržel, bylo politicky neutrální a nebylo například návodné. Vše bez toho, aby bylo nutno pracovat s případnými odchylkami překladů do češtiny. Domnívám se, jak už tady zaznělo několikrát, že českých voleb by se měli zúčastnit samozřejmě čeští voliči nebo lidé, kteří jsou schopni zvládnout českou gramatiku. V neposlední řadě se stanoví, že jiné hlasovací lístky než ty, které by voličům byly dodány společně i s dalšími písemnostmi zastupitelským úřadem, případně vytištěné na dodaných arších pro druhé kolo prezidentské volby, nelze při volbě užít pod sankcí neplatnosti.
Toto je stručně popsaný pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému pod číslem 4131 a ke kterému se samozřejmě v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji a poprosím pana poslance Igora Hendrycha. Mezitím je čas pro omluvy: pan poslanec Černý od 9 do 12 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Farhan od 10 do 11.15 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Feranec celý jednací den z rodinných důvodů, paní poslankyně Fischerová celý jednací den z rodinných důvodů, paní poslankyně Ožanová celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Lipavský z pracovních důvodů celý den a pan ministr Výborný od 15 z pracovních důvodů.
Máte slovo.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, bylo tady mnohé řečeno, já se budu asi možná opakovat, ale opakování je matka moudrosti, zvláště v tomto případě, kdy jde o tak závažnou normu, kterou zde projednáváme.
Úplně na začátek si dovoluji ještě krátce zareagovat, mohu si to dovolit, protože jsem řádně přihlášen, na to, co tady řekla včera paní místopředsedkyně Richterová, která hovořila o tom, že je naší v podstatě jakousi povinností, abychom usnadnili voličům - českým občanům v zahraničí - snazší, lehčí způsob volby, protože v současné době je podle ní dražší, těžší a náročnější. V obecné rovině lze souhlasit s tím, že to je dražší, těžší a náročnější, ale je třeba si uvědomit důležitý kontext a v podstatě reálie, které se této problematiky týkají, jak už se tady zmiňovala spousta mých kolegů. Jedná se o občany České republiky, kteří jsou v drtivé většině případů současně občany jiné země. V té jiné zemi platí daně, v té jiné zemi se zasluhují, pokud jsou ekonomicky aktivní, o její rozvoj a naopak v České republice v podstatě události pozorují pouze zpovzdálí, daně zde neplatí, nežijí zde a na jejím rozvoji se nepodílejí.
Já si troufnu říci, a to tady právě mnohokrát nezaznělo, že se jedná o lidi, které můžeme hovorově česky označit za Čechoameričany, Čechobrity, Čechofrancouze, Čechoněmce... Že je to hovorový výraz, který se běžně používá pro lidi, kteří mají dvojí občanství a žijí převážně v jiné zemi. Myslím si, že se nemůže nikdo z nich urazit, pokud žije ve Spojených státech a má občanství Spojených států amerických, když ho nazveme "Američan s českým pasem". Já si myslím, že ho to nemůže urazit. Platí tam daně, chodí tam volit, předpokládám. Pokud má volební právo jako občan Spojených států například, tak může volit i ve Spojených státech amerických, respektive v té zemi, v které mu bylo uděleno občanství.
A já se domnívám, a nejsem sám, stejné debaty jsem vedl s občany, kdy jsme relativně nedávno, byla to mediálně známá událost, tak jsme získávali v rámci hnutí ANO podpisy pod petice, mimo jiné i proti právě korespondenční volbě, oficiální petice, která měla dorazit do Poslanecké sněmovny. Občané České republiky, kteří chodili vlastně dobrovolně s námi diskutovat a tu petici konkrétní podepisovat, tak se konkrétně tady nad tímto faktem pozastavovali a říkali: vždyť ti lidé jsou z 90, 95 možná 98 % občané jiné země kromě České republiky. A mohli by projevit alespoň elementární zájem nebo elementární loajalitu právě tím, že využijí té stávající možnosti. A ta stávající možnost je volit na jakémkoli zastupitelském úřadě. Tím prokážou vztah k České republice, protože v podstatě jiným způsobem ho prokazují velmi obtížně. A ne každý občan České republiky, je jich skutečně minimum, má tu výsadu, že má občanství ještě další země. Takže k tomu bych se opravdu ohradil, že je nezbytně nutné to těmto konkrétním občanům nějakým způsobem extrémně ulehčovat. Oni tu možnost mají a tu loajalitu k České republice mohou prokázat tím, že sednou do auta, sednou na vlak, a pokud mají zájem volit, tak zkrátka odvolí.
Další věc, kterou považuji za důležitou a která už tady také padla několikrát, byť trošku vždycky z jiného úhlu pohledu - mně se velmi líbila jakási kvantifikace, kterou tady v prvním čtení přednesl můj ctěný kolega pan poslanec Radek Vondráček, který upozornil na to, že současná vládní koalice získala v posledních volbách do Poslanecké sněmovny při 42 % hlasů 108 mandátů. A zároveň poukázal na jiný případ, že vláda Mirka Topolánka získala 48 % všech hlasů a získala pouze 100 mandátů. Z toho se odvíjí v podstatě další logika, kterou připouští představitelé vládní koalice, že připuštěním korespondenční volby v té podobě, která je aktuálně navržená, se může stát to, že ten rozdíl, který bude způsoben tou korespondenční volbou, mohou být v průměru dva mandáty. Pan poslanec Lochman, který tady poměrně aktivně včera vystupoval, tak tuším, že v televizi Prima někdy v tom lednu, když bylo první čtení, tak hovořil o tom, že by to mohlo udělat jeden až dva mandáty, náš pan poslanec Vondráček, který se touto problematikou zabývá velmi detailně, tak tvrdí, že by mohlo jít až o dva až tři mandáty.
V této logice, jak už tady bylo také několikrát zmíněno, se může skutečně stát, že lidé ze zahraničí, kteří mají pas jiného státu a žijí v té zemi jiné, tak mohou rozhodovat volby v České republice, protože ta společnost v podstatě je - známá věc dle sociologů a politologů - svým způsobem rozdělená na půl a tohle může dělat ten zásadní rozdíl. A to si nemyslím, že je úplně dobrý signál pro jakousi demokracii v České republice. A myslím si, že i do budoucna to může být opravdu zajímavý fenomén, pokud v rámci globalizace, kterou tady žijeme už dlouhá desetiletí, se bude zvětšovat počet lidí, kteří budou žít mimo svou původní vlast a budou mít možnost ovlivňovat prostřednictvím voleb její fungování, tak pokud by se jednalo o daleko vyšší řád, než je dneska možný, tak by to opravdu mohl být jako velice, velice negativní fenomén, který myslím bude diskutován i v jiných zemích, nejen v České republice, jestli je to dobře nebo není, byť v mnoha zemích, a to víme, ta korespondenční volba je. Ale pokud by to mělo opravdu nějak dramaticky ovlivňovat situaci v té konkrétní zemi, tak si myslím, že nad tím budou uvažovat politici i v jiných zemích. Že to asi není úplně dobře. ***
