(11.10 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
A nejsem sám, kdo s tím nesouhlasí, protože jsou to samozřejmě i názory renomovaných ústavních právníků. Já si myslím, že není možné a není správné, aby životy v České republice, nás, co tady skutečně žijeme každý den, ovlivňovali lidé, kteří za své rozhodnutí neponesou odpovědnost. My všichni, protože žijeme v České republice, tak za tu naši volbu důsledky neseme tím, že tady vznikne nějaká politická reprezentace, která pak bude vládnout na základě dohody v Poslanecké sněmovně, a samozřejmě potom ty důsledky musíme nést všichni, ať pozitivní, nebo negativní, a občané mají potom možnost rozhodnout opět ve volbách. A lidé, kteří tady ale nikdy neplatili daně ani neumí česky, tak abyste vy jim dávali volební právo a oni potom masově - protože to už se týká opravdu obrovského množství lidí, už dnes jsou to statisíce, a vy to chcete ještě rozšířit, tuto možnost, tak aby opravdu zásadně potom mohli ovlivnit životy v České republice, a přitom tady nežijí, tak s tím já prostě nesouhlasím. Samozřejmě vůbec tady nemluvím o tom, když jsou to studenti nebo někdo pracuje v zahraničí přechodně, to tak je a je to v pořádku, ale tito lidé můžou volit i teď a samozřejmě to tady asi nikdo z nás, předpokládám, nijak zásadně nerozporuje, když student studuje, jde si odvolit, pak se vrátí nebo hlasuje někde na ambasádě a podobně, tak proč ne, nebo pokud někdo přechodně pracuje v zahraničí.
No a samozřejmě to, o čem hovořím, tak potvrzují i renomovaní ústavní právníci. Například docent Zdeněk Koudelka, ústavní právník z Masarykovy univerzity v Brně, přesně říká, že "korespondenční hlasování zjednoduší volby zahraničním voličům, a tak bude více těch, kteří rozhodnou o poslancích a prezidentovi, ale nežijí ve státě, o němž rozhodují, neponesou důsledky svého volebního rozhodnutí. Demokracie je však o tom, aby si občané zvolili ty, kteří o nich rozhodují. Zvolí-li jim je někdo z ciziny, je tento princip porušen. Občané, již v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nežijí, budou mít více práv než ti, kteří zde žijí. Korespondenční hlasování oslabuje ty, kteří u nás žijí a například platí daně, a posiluje lidi v cizině, kteří nám mohou vnutit svou politickou vůli, aniž by s námi žili." To je citát ústavního právníka Masarykovy univerzity v Brně, docenta Zdeňka Koudelky.
Další ústavní právník - Aleš Gerloch, emeritní děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Cituji: "Je možné uvést dvě skupiny negativních faktorů, které jsou s tímto způsobem hlasování spojeny, komentují všichni váš vládní návrh na korespondenční volbu. První z nich spočívají v ohrožení ústavních zásad, na nichž jsou demokratické volby založeny. Jsou jimi principy svobodného hlasování, neboť voliči mohou být snadno ovlivněni jinými osobami při vyplňování hlasovacího lístku. S tím související princip osobní povahy volby a tajnosti hlasování, kterou je mimořádně obtížné zajistit. Pokud korespondenčně mohou hlasovat jen někteří voliči, dochází rovněž k narušení principu rovnosti volebního práva, pokud by takový postup nebylo možné zcela přesvědčivě zdůvodnit. Je zřejmé, že postup, co se týče korespondenční volby, tak jak navrhuje vláda, nezaručuje dodržení ústavních principů, mimo jiné volební komise na zastupitelském úřadu není složena ze zástupců kandidujících politických sil, ale vytváří řadu komplikací místo údajného zjednodušení průběhu voleb. Náhlé dílčí zásahy do výkonu volebního práva nemohou být jiné než problematické." Citát Aleše Gerlocha, emeritního děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Takže krátce a stručně shrnuto bych úplně na závěr zopakoval to, co jsem řekl v první větě, že jsem hned na úvod svého vystoupení podal jménem SPD návrh na zamítnutí tohoto zákona, takže se o mém návrhu bude ve třetím čtení hlasovat. Za hnutí SPD říkám, že tak jak to vidíme teď ve druhém čtení, i ty pozměňovací návrhy, tak my nebudeme podporovat, nemáme v plánu podporovat tento zákon jako celek, takže nemáme v plánu hlasovat ani pro ty pozměňovací návrhy, protože to u nás proběhne ještě nějakou diskusí. My se nechceme vůbec účastnit jakékoli spolupráce na tomto protiústavním manipulativním zákoně, který umožňuje falšování voleb a volební manipulaci, což je cílem Fialovy vládní pětikoalice. Takže potom už si umím představit - ale vy jste hlasovali pro to, no heleďte, my tady pro nic hlasovat nechceme, my to chceme zamítnout, my vůbec nechceme tento zákon na zavedení korespondenčních voleb, protože, myslím, že jsem to tady už v prvním čtení zdůvodnil, teď ve druhém čtení taky - takže my prostě chceme, aby se hlasovalo o našem návrhu na zamítnutí tohoto zákona a to je naším cílem. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za váš příspěvek a vzhledem k tomu, že nevidím žádnou další faktickou poznámku, tak poprosím pana poslance Karla Raise, který je řádně přihlášený. Mám zde tedy ještě jednu přednostní, ale stále zde nevidím pana předsedu Fialu. Tak máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně, já bych se chtěl věnovat tomu, k čemu si myslím, že je druhé čtení určeno, a to je objasnit svůj vlastní pozměňovací návrh, na který včera spousta lidí reagovala, protože máme stejný problém, ať už to byla kolegyně Pošvarová, Brož, Eva Fialová poměrně hodně o tom mluvila, dokonce citovala některé věci z toho mého zákona, a pan kolega Mašek. V podstatě mi jde o to, aby byla naplněna podmínka, kterou před nás staví ústava, a ta se týká tajnosti volby. Jde mi o tisk hlasovacích lístků. Tak jak je to podáno v návrhu, podle mě ten hlasovací lístek si má vytisknout volič a to nezaručuje u malých zvláštních volebních okrsků, kde mohou korespondenční volbu užít jen jednotlivci, tajnost volby, protože i po smíchání volebních lístků s dalšími bude na základě například jiné barvy nebo odstínu papíru nebo, jak říkala kolegyně Fialová, gramáže, tak může být zřejmé, kdo tam tento lístek vložil.
Nejedná se o nějaký ojedinělý jev. Vzal jsem v podstatě data z Českého statistického úřadu při poslední prezidentské volbě v roce 2023 a mám tady čísla, počty voličů ve zvláštních seznamech jednotlivých zemí. Ve skutečnosti samozřejmě hlasovala jenom část těch lidí, takže to, co uvádím, to jsou maximální teoretické počty hlasujících. Namátkou vyberu některá: Konžská lidová republika 7 voličů, Uzbekistán 11 voličů, Ghana 13 voličů, Nigérie 14 voličů, Írán 15 voličů, Bělorusko 16, Mongolsko taky 16, Pákistán 18, a tak by mohl ten výčet, celkem ho mám dost dlouhý, pokračovat až někam v podstatě - Kuvajt 33 voličů, Kuba 38 voličů, Libanon 38 voličů, Irák 39 voličů, Peru 49 voličů a tak dále. V téměř třiceti zemích nedosahuje počet potenciálních voličů ve volebních seznamech ani padesáti. ***
