(10.10 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Současně - to je opět z motivačních důvodů - se zavádí přechodné pravidlo, které by mělo některé dlužníky s vysokou mírou zadluženosti - jde zhruba o hodnotu 3 miliony korun, nad touto výší se pohybují zejména zadlužení muži, kolem 71 % - motivovat. Z celkového počtu aktuálních osob v oddlužení, těch 71 %, se to týká asi 6 000 osob nebo 6 500 osob a mělo by je to motivovat k tomu, aby konaly rychle, aby svou situaci vyřešily. A to omezení, které se jim dává na pět let, předpokládá, že budou muset těch pět let využít, jinak by se to mohlo chápat i jako podvod na nás zákonodárcích, je to nepoctivé jednání, oni ve skutečnosti to nechtějí. Jejich právo na oddlužení je garantováno, nicméně pouze při jejich aktivním jednání. Mělo by to současně motivovat k tomu, aby se takto silně zadlužená část obyvatelstva opakovanými exekucemi aktivně oddlužila. Cílem tohoto pravidla je celkové snížení nedůvodného stupně vysokého zadlužení a tím i celková podpora sociálního systému státu.
Ještě jsme tam nakonec dali takovou výjimku, že pokud půjde individuálně o nějaký výjimečný případ, tak by mohl povolit kratší oddlužení insolvenční soud. Víte, my jsme si vyslechli ty insolvenční soudce a já je v tomto ohledu beru jako něco mezi exekutorem a dlužníkem - to jsou ti, kteří mají i velmi silně vyvinuté sociální cítění právě proto, že se setkávají i se skutečnostmi, které jim předkládají ti dlužníci, a i s rodinnými poměry, i s tím, jaký to má dopad na děti a podobně. A i tito insolvenční soudci, kteří jsou za to odpovědní, nás upozorňují, pane ministře, že tato novela zhorší stav, je špatně koncipovaná a měli byste s tím něco udělat. A my už jsme ve druhém čtení.
Takže pokud budeme z té diskuse, která tady proběhne, vidět, že máte zájem něco udělat, nebudeme dávat ty čtyři řekněme přísnější pozměňovací návrhy nebo striktnější, protože za vás pracovat nebudeme. Vy sami v koalici jste si rozhodli, že chcete naši společnost ještě více rozdělit na nedobrovolné věřitele, na odpovědné dlužníky a nezodpovědné dlužníky, a veřejnost si na to určitě vzpomene i v nadcházejících volbách, jak jste se k tomuhle problému postavili. Takže v takovém případě my bychom se k těm pozměňovacím návrhům nepřihlásili, přihlásili bychom se k mírnější variantě, čímž vám výrazně pomáháme v té situaci, kterou máte nezáviděníhodnou díky programovému prohlášení, a přihlásili bychom se jenom k pozměňovacímu návrhu, který jsme vložili pod číslem 4223. Je to pozměňovací návrh Taťány Malé, můj a samozřejmě Patrika Nachera, který se vždycky bude zastávat dlužníků. Takže se nemusíte obávat ani vy, pane Daniele Hůle, že bychom my byli na stránce věřitelů, kteří nemají smysl pro dluhy dlužníků, kteří jsou zodpovědní. Ale opravdu pro ty nezodpovědné, recidivující, s mnohačetnými dluhy, neplatící, nechceme vytvořit právní rámec, který by v české společnosti vedl minimálně k pocitu výrazné nespokojenosti. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan předseda Jakub Michálek, poté pan ministr Pavel Blažek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl začít tím, že připomínám, že je velmi důležité, abychom tento zákon projednali, abychom ho projednali dnes, protože když se tady bavíme o zásadě, že dluhy se mají plnit a splácet, a s tou já souhlasím, tak musíme začít u sebe, musíme jít příkladem, a my tady máme dluh vůči našim partnerům v Evropské unii, máme tady dluh, že jsme slíbili, že budeme implementovat legislativu, a pokud nebudeme plnit tento náš dluh, tak za to zaplatíme, protože nám aktuálně hrozí pokuta 110 milionů korun. A to není bohužel jediná věc. Když si promyslíme, jaké důsledky by mohlo mít to naše prodlení s implementací evropské směrnice ohledně oddlužení, že se s námi podnikatelé začnou soudit o to, o kolik je ochudilo to naše prodlení, že mohli mít o dva roky kratší oddlužení, ale že v důsledku našeho prodlení s implementací evropské směrnice přišli o peníze, tak to jsou škody, které jsou úplně nedozírné, a tam bych se opravdu nerad dostal. Takže apeluji na to, abychom skutečně, ať už to dopadne jakkoliv, to projednání uspíšili a splnili tyto naše dluhy.
Pokud jde o situaci, která je s exekucemi, tak když se podíváme na ta čísla, ta čísla jsou vševypovídající. Máme 639 000 lidí v exekuci. Ta čísla se podařilo zlepšit, což si myslím, že je úspěch naší vlády, protože snižujeme počet lidí, kteří jsou v exekucích, ale současně ten stav je stále evidentně neuspokojivý, a to z toho jednoduchého čísla, které vidíme, že 10 a více exekucí má 141 000 lidí. 141 000 lidí se nám s prominutím válí s 10 a více exekucemi místo toho, aby nastoupili do oddlužení, čili aby byly jejich dluhy nějak koncepčně vyřešeny. A opravdu, systém exekucí je primárně určen pro ty, kteří můžou platit, můžou splatit všechny svoje dluhy. Systém oddlužení je určen pro ty, kteří je splatit nemohou, musí se následně ti věřitelé uspokojovat poměrně, a v důsledku toho ti věřitelé dostanou aspoň část svých peněz, dostanou je dřív, dostanou sice jenom nějaký podíl, ale nedostanou se do situace, že před nimi je x dalších institucí, které si zařídily nějaké zajištění, předběhnou je a nezbude potom na ně nic.
To jsou věci, které samozřejmě chceme řešit i v našich pozměňovacích návrzích, které jsme projednávali v rámci koalice. To jednání nebylo jednoduché, snad si troufnu říct, že to bylo asi nejnáročnější jednání v tomto volebním období, ale máme tam nějakou rýsující se shodu a já věřím, že se nám podaří i v rámci koaličních jednání dojednat podobu, která bude respektovat všechny zájmy, které v tomto přicházejí v úvahu.
Myslím si, že je důležité, abychom neházeli dlužníky ani věřitele do jednoho pytle, protože to, co tady zaznělo, je pouze jedna část toho příběhu, že samozřejmě matka samoživitelka by měla dostat včas splacené dluhy na výživném, ale v těch vystoupeních, která jsme tady zatím zaznamenali, úplně nezaznívala druhá část příběhu o tom půjčkovém letadle, které se tady rozletělo v České republice, protože když se bavíme o nezodpovědném půjčování - a já jsem přesvědčen, že je správné se bavit o nezodpovědném půjčování - tak je potřeba říct, že půjčka má vždycky dvě strany. Samozřejmě na jedné straně je to dlužník, který si na sebe nezodpovědně bere půjčku, kterou třeba nemůže splatit nebo u které přemýšlí už od počátku o tom, že ji bude splácet další půjčkou, ale každá smlouva má dvě strany a na té druhé straně je často i věřitel, který nezodpovědně půjčoval, půjčoval s tím, že dostane nějaký výhodný úrok, že to je pro něj velmi výhodná, velmi návratová investice s krásným zhodnocením, a že ten dlužník si to zkrátka vyřeší při jeho příjmech, nebude-li mít na to, aby to rozumně splácel, tak že si potom vezme nějakou další půjčku a tímto způsobem to bude pokračovat, dokud na někoho z nich v rámci tohohletoho letadla nedopadne ten Černý Petr, že už mu pak nikdo nebude chtít půjčovat, a ten člověk potom spadne do těch neřešitelných exekucí. A samozřejmě, kdo to potom platí? No, platíme to my všichni, protože to platíme z toho, že ten člověk se stane závislým na státu, stane se závislým na sociálních dávkách, my musíme platit sociálních dávky, z těch sociálních dávek se splácí část toho dluhu a ten člověk už se nikdy nedostane do produktivní sféry nebo přejde do šedé ekonomiky. ***
