(10.00 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Takže všechny tyhlety čtyři návrhy po velmi řekla bych takové dynamické, odpovědné debatě na našem poslaneckém klubu jsme zredukovali, zmírnili a vyšli jsme vstříc požadavkům odborné veřejnosti, věřitelů, odpovědných dlužníků i těch, kteří patří k těm sociálně nejohroženějším z dlužníků, a připravili jsme pozměňovací návrh, který byl vložen pod číslem 4223. Tady z mé strany je třeba říci, že za to omlouváme, ale bylo to pod tlakem informací, které jsme dostávali v posledním týdnu, teprve včera. Je poměrně stručně zdůvodněný. Myslím si, že je precizně připravený. Přečtu z něj jenom to nejpodstatnější.
Náš návrh tedy respektuje dosavadní sociální zvýhodnění ve tříletém oddlužení, ale pro ohrožené skupiny starobních a invalidních důchodců, určité skupiny mladistvých a nově i skupiny osamocených rodičů. Počítá samozřejmě s tříletým oddlužením pro podnikající fyzické osoby, to jsme nikdy nezpochybňovali, to je implementace evropské směrnice.
Co je podstatné, že návrh pracuje se třemi lhůtami pro délku oddlužení, které jsou odvozeny od celkové výše závazku dlužníka. Za prvé, tříletá lhůta by se vztahovala na dlužníky, jejichž zjištěné nezajištěné nepodřízené dluhy nepřesahují hodnotu 620 000 korun, což je medián vypočtený z probíhajícího oddlužení, takže 33násobek minimální mzdy.
Za druhé, čtyřletá lhůta by se týkala dlužníků, jejichž zjištěné, nezajištěné a nepodřízené dluhy - to je důležité, ta kumulace - se pohybují v intervalu nad hodnotou 620 000 korun, ale pod hodnotou 1 350 000 korun. Čili jde zase o průměrnou výši dluhu vypočtenou z probíhajícího oddlužení. Pětiletá lhůta by se týkala všech ostatních dlužníků, jejichž zjištěné nezajištěné nepodřízené dluhy překračují tuto hodnotu, čili hodnotu 72násobku minimální mzdy.
Máme tady zpracovanou tabulku, kterou jsme dostali, a připojili jsme ji k tomuto pozměňovacímu návrhu. Shrnu svými slovy to, co je podstatné a to, co - řeč čísel není úplně to, co, jak vidíte, tady dovedu i přečíst bez toho, že bych se u toho nezarazila - takže slovně popíšu, o čem v tom návrhu jde. Číselně to v tom návrhu máte lépe, než bych tady číselně znovu opakovala a vysvětlovala, vyjádřené precizně.
Takže z toho, co jsem tady řekla, vyplývá, že jde za prvé o kompromisní návrh. Je to úprava, která vytváří předpoklady pro širokou politickou shodu - čili mám na mysli jak koalici, tak opozici - a vychází vstříc samozřejmě tomu postoji, který vyjádřila velmi výrazným nesouhlasem, opakovaně projevovaným, jak na podvýboru ústavně-právního výboru - tuším, byly dvě schůze - tak pro justici, pak ještě jedna, pak na jednání ústavně-právního výboru, kde jste bohužel, pane ministře, nebyl ani na jedné z nich, odborné veřejnosti a té laické veřejnosti, která se dostala do sítě, do skupiny těch nedobrovolných věřitelů.
Vy sám, pane ministře, jste několikrát v minulosti opakoval, že nemáte žádné pochopení pro nezodpovědné dlužníky. Já jsem vždycky s vámi velmi rezonovala a říkala jsem si: ano, já jsem je tenkrát taky neměla, taky jsem na to trošku doplatila, ale pak jsem si oddechla, když se nám podařilo ve Sněmovně podmínky pro dlužníky, kteří byli opravdu - někteří z nich nebo celé skupiny - v nezaslouženě tíživých sociálně-konomických poměrech, napravit.
Nyní tedy žádáme pro svůj návrh vaše stanovisko kladné nebo minimálně neutrální. Je potom na nás, abychom ho obhájili. Jde o to, aby někteří z vás alespoň pro něj hlasovali. Návrh je formulován proporčně, samozřejmě v souladu s ústavním pořádkem, ale omezuje nerovnováhu, kterou vy svým návrhem zavádíte mezi právy věřitelů a dlužníků, ještě řeknu, těch nezodpovědných dlužníků.
Takže přijetím toho návrhu... Tady samozřejmě řeknu na mikrofon, že si zasloužím i trošku kritiku ze strany svých poslankyň a poslanců, kolegyň a kolegů, protože vám vlastně pomáhám naplňovat programové prohlášení vlády, protože pro většinu dlužníků by platilo tříleté oddlužení, to je jasné. Toto oddlužení se samozřejmě vztahuje na podnikající fyzické osoby v rámci implementace evropské směrnice. Tady je kladen důraz - a my jsme to nikdy nezpochybnili - na to, aby se jim usnadnilo odstranit jejich podnikatelské dluhy, aby to bylo transparentní, zaručujeme beztrestnost.
Dále, aby se ty tři roky vztahovaly na zvýhodněné ohrožené osoby, které si to zasluhují, skupiny důchodců, ne ty naštěstí menší, které stále recidivují a jsou nezodpovědné, ale na ty, kterých je většina a kteří své dluhy platí, čili senioři, důchodci, osamocení rodiče - může to být matka i otec, mladistvé. Navíc by se to fakticky týkalo, až si spočítáte ta čísla, ve kterých tak dobrá nejsem, znovu zopakuji, proto je nebudu číst, ale jsou velmi jasně vyčísleny v tom návrhu - poloviny dlužníků majících výši dluhů pod mediánem. Medián, jak jsem říkala a stále si opakuji, je prostřední hodnotou.
I samotné neziskové organizace upozorňují, že ohrožení a handicapovaní lidé vykazují nižší hodnotou svých dluhů, což je pro mě zajímavé zjištění. Děkuji za to, že jste nám to, neziskové organizace, daly k dispozici. Nebudu vás jmenovat, protože jinak byste se mohli dostat jako já do hledáčku na platformě X s upozorněním, že nechcete pomoci dlužníkům. Ne, vy jim naopak chcete pomoci, ale chcete dlužníky diferencovat. Diferenciace je ten základ.
Tříleté oddlužení by bylo určeno právě pro osoby s nižšími závazky, které se dlouhodobě ukazují jako zodpovědnější. V prvním nejkratším tříletém oddlužení by se pohybovali mladší lidé do 29 let. Jejich průměrný dluh je zhruba 580 000, čili by se tam vešli. Většina žen - je mi líto, pánové, ale ženy obecně jsou zodpovědnější v tomto ohledu a dělají když už dluhy, tak menší dluhy - 543 000 korun.
Nejdůležitější přidanou hodnotou našeho návrhu je motivační a výchovný prvek, který selhává u všech našich nástrojů milostivého léta. Poprvé by se v právní úpravě projevilo zvýhodnění zadlužených osob, které mají nižší dluhy a v průměru vykazují vyšší míru jejich uspokojení, čili by byli preferováni ti, kteří si zaslouženě naši pomoc v podstatě svým chováním zasloužili, nikoliv ti, kteří neustále opakují stejné chyby a rozdělují naši společnost zbytečně. Myslím, že jsme rozdělení dost, a to je to, co mě nejvíce mrzí.
Lze očekávat, že takto nastavený model by přiměl budoucí dlužníky, ty zodpovědné, aby své dluhy drželi pod kontrolou, protože jinak bude obtížnější oddlužení sanovat nebo to bude delší. Jeví se i jako ekonomicky obhajitelné, že by v rámci navrženého diferenciovaného modelu dlužníci zaplatili více než v jednotné krátké tříleté lhůtě. Tím by se zvýšil výnos soukromých věřitelů u státu, který je se svým průměrným podílem 15 % z celkové hodnoty dluhů významným věřitelem. ***
