(9.50 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
A teď pojďme tedy k meritu věci. Moje kolegyně, paní poslankyně Malá, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, která je zpravodajkou tohoto tisku, myslím, že netušila, když se stala tou zpravodajkou, co ji čeká, to jsem ostatně netušila ani já, protože ten problém se táhne už deset let, z doby, když jsem byla ještě ministryně, už jsme se zabývali insolvencemi, stále se to nepodařilo úplně vyřešit. Nicméně já tady zrekapituluji to, co se už podařilo. Proto jsem upozornila, že to bude možná trošku delší projev, ale nebude určitě hodinový.
My víme, že tento problém zadluženosti určité části našich spoluobčanů, hlavně těch, kteří mají mnohočetné exekuce, se hodně medializuje a patří i obecně, fakticky, doloženě statistikami k jednomu z nejvýznamnějších sociálních a ekonomických problémů České republiky. V současné době existují odhady, že jde zhruba o 600 000 českých občanů a zhruba asi z nich 100 000 je v současné době v oddlužení. My jsme schválili tady v Parlamentu různé nástroje, abychom je dostali z dluhové spirály. Vícekrát milostivé léto, podzim, zastavování bagatelních exekucí, průběžně jsme zmírňovali podmínky pro vymáhání pohledávek, zvyšovali jsme výši nezabavitelné částky, což samozřejmě vedlo ke snížení srážek z příjmů dlužníků. Pokud máme k dispozici údaje, pokud je máme vůbec k dispozici - protože jsem také zjistila spolu s kolegyněmi a kolegy, ke svému překvapení, že ony chybí, ty údaje - tak pokud je máme k dispozici, tak bylo ke konci roku 2023 za zastavování bagatelních exekucí neuhrazeno 629 milionů korun. Jsou to údaje 84 exekučních soudů - některé soudy chybějí, ale málo jich chybí, asi dva nebo tři. Náklady na zastavování bezvýsledných exekucí jsou uváděny v důvodové zprávě ke změně exekučního řádu ve výši 862 milionů korun s tím, že samozřejmě v následujících letech budou hrazeny další vyšší částky.
My opravdu nevíme, kolik tyto celkové náklady na zvýšenou činnost státních orgánů, veřejnoprávních institucí nebo obcí a měst v městech budou činit. Z veřejných zdrojů můžeme dohledat určité odhady, ale stejně budu uvádět, že to nejsou opravdu tvrdá statistická data, na která bychom se mohli spolehnout.
Když tedy bilancujeme dozadu, vidíme, že žádná instituce v České republice není v současné době schopna sdělit, kolik osob se na základě uvedených akcí úplně zbavilo svých dluhů. Exekutorská komora nevede v rámci Centrální evidence exekucí přehled o tom, kdo z dlužníků byl vyřazen z evidence a z jakého důvodu. Pane ministře, na to jsme se ptali, máte S22, ta vám zřejmě odpověděla, a výsledek je tenhle návrh, který jde výrazně nad rámec povinností, které vám plynou z implementace evropské směrnice? To není řečnická otázka, to je prostě moje otázka, na kterou bych ráda získala odpověď.
Poslední oficiální data, která mám k dispozici a která jsem si i vyžádala spolu s kolegyněmi, že počet dlužníků se meziročně snížil - tomu skoro nechci ani věřit - o 3 %, ale počet exekucí se nepatrně zvýšil, o 0,7 %. Podstatné je, že se zvýšil i průměrný počet exekucí na jednu osobu. V roce 2022 - 6,16, v roce 2023 - 6,28. Tak asi z toho už plyne - tohle jsou data, o která se už můžeme opřít - že příliš velká změna v chování těch dlužníků, s kterou jsme všichni počítali a doufali jsme v ní, nenastala. Naopak si myslím, že se rozšiřuje - bohužel oprávněné - jejich doufání v to, že se dluhy prostě platit nemusí. Zadlužení lidé, a hlavně ti nezodpovědní zadlužení lidé, nakonec dospějí k závěru, že dluhy jim budou odpuštěny, že je budou moci plnit jenom v nepatrné míře, a za ty tři roky to vlastně není nic tak hrozného.
Z výsledků ukončených tříletých oddlužení máme některé údaje ve vztahu k seniorům. Z nich vyplývá, že průměrný dluh se v porovnání s dluhy seniorů vstupujících do oddlužení v roce 2013 zvýšil pětkrát a průměrná uspokojení dluhů věřitelů se snížila sedmkrát. Přitom já vždycky jsem byla, jsem a budu se snažit, abychom seniorům usnadnili jejich pozici, nicméně u některých seniorů se v podstatě prokázal určitý morální hazard v jejich chování a nárůst jejich dluhů vykazuje znepokojivé tendence. Věřím, že je to jenom u některých, tady nám zase chybějí data, nicméně pokud budeme tímto způsobem, pane ministře, přistupovat k řešení dluhové problematiky, pak se vůbec nesmíte divit, že za dva, za tři roky většinově bude společnost rozdělena na znepokojené, zoufalé a chudnoucí věřitele, na dlužníky, kteří odpovědně platí své dluhy a využívají těch nástrojů, které jsme jim dali k dispozici, a stále zvyšující se počet těch, kteří budou morálně hazardovat s důvěrou, kterou jim dáváme prostřednictvím legislativy a kteří naopak společnost budou ještě více rozdělovat.
Nechci být pesimistka, ale prostě všechny tyto náznaky tady jsou, a já osobně jsem přesvědčena o tom, že dlužník, který má nižší dluhy a je schopný uhradit významnou část z nich, by měl mít vždycky legitimní výhodu proti dlužníkovi, u kterého jsou dluhy vysoké, opakující se, nemění své chování a může splatit jen velmi nízká procenta z jejich hodnoty, a to na úkor těch skupin, které často jsou nedobrovolnými věřiteli, které nám napsaly. To jsou skupiny, které reprezentují Svaz českých a moravských bytových družstev, který se na nás všechny obrátil, Svaz měst a obcí České republiky, který se na nás obrátil, odborné skupiny počínaje soudci, insolvenčními správci, exekutory, ale i věřiteli samotnými, kdy všichni žádají, abychom prostudovali materiály, zvážili další postup, abychom sociálně ohrožené skupiny privilegovali při vymáhání dluhu, ale ty, kteří dokolečka dokola stále recidivují a zadlužují se, ty abychom vedli k odpovědnějšímu chování.
Ono se to lehce napíše, hůře se to tedy provádí. My jsme tedy připravili několik návrhů, o kterých tady hovořila paní poslankyně Malá. Jsou v systému vloženy pod čísly 3482, 3922, 3713, 3822, nicméně s ohledem na to, jak vidíme, jak neprobíhá dostatečná debata, jak poslanci, kteří měli také za koalici připravené některé pozměňovací návrhy, je stále neuplatnili, jak je koalice váhavá, tak jsme si říkali, že musíme samozřejmě, protože reprezentujeme odpovědné občany České republiky, odpovědné jak dlužníky, tak věřitele, hlavně tedy ty věřitele, kteří opravdu chtějí s těmi odpovědnými dlužníky jim vyjít vstříc potud, a i se na nás obrací, abychom jim usnadnili situaci a abychom provedli tu nutnou diferenciaci. Takže diferenciace je to zaklínací slovo, diferenciace dlužníků budu opakovat, protože proti své vůli se touhle problematikou zabývám opakovaně, a stále nevidím světlo na konci tunelu. ***
