(10.30 hodin)
(pokračuje Pavel Blažek)
Ale myslím si, že tímto zákonem minimálně - a to je také důležité - dojde k tomu, že nám odpadnou některé výslechové metody a jevy, které se musely odehrávat do dnešních dnů s těmi oběťmi. Nebude to tak traumatizující a soudy nebudou muset dokazovat některé věci - nebo před soudem, které se dnes dokazovat musejí, a myslím si, že oběti by tímto dalším traumatem procházet neměly. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a otevírám rozpravu, protože jsme ve třetím čtení. Paní zpravodajka se hlásí s přednostním právem do rozpravy a já předávám řízení schůze. Prosím, paní zpravodajko.
Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jen úplně stručně zrekapituluji, a je potřeba, aby tady znovu zaznělo - a vy už jste to slyšeli mnohokrát, ale opakování je matka moudrosti. Skutečně každá desátá žena v České republice se stane obětí znásilnění. V České republice je 12 000 znásilnění ročně a pouze zlomek z nich je nahlášen. A já jsem přesvědčena o tom, že tahle změna, kterou doufám dnes drtivou většinou prohlasujeme, povede ke zlepšení postavení obětí. Je potřeba si tady říct, a já tímto chci vyzvat pana ministra spravedlnosti k tomu, aby zahájil kampaň na Ministerstvu spravedlnosti, která povede osvětu v rámci definice znásilnění. Já jsem samozřejmě zachytila, že tváří definice znásilnění je Miss World. Je to myslím hezké, ale, pane ministře, nebude to stačit. Myslím si, že je potřeba dostat informace o změně, o definici znásilnění, i k těm, kteří se o to nezajímají, nemají denně puštěnou televizi a nečtou intelektuálně laděná média.
Já si myslím, že většina z nás o tom tématu už víme mnoho, protože jsme tady o tom debatovali předtím vůbec, než došlo na první čtení, než jsme se dohodli na tom, že to bude vládní návrh, potom jsme o tom debatovali ve výborech a dnes tady o tom debatujeme potřetí. Je potřeba si říct, že - a chci za to poděkovat všem poslancům a především kolegům, kteří se k tomu tématu ze začátku tvářili a stavěli velmi vlažně - tu debatu vyposlechli, že jsme měli možnost se i neformálně s řadou kolegů bavit o tom, proč je definice znásilnění tak důležitá, a že si nechali vyvrátit obavy z toho, že bude postihováno jejich normální chování.
Chci tady říct, že definice znásilnění, ta její změna, míří na ty, kteří nerespektují to, že k sexu je potřeba souhlas všech, kteří se ho zúčastní. To je to zásadní, co by tady mělo zaznít. Změna definice nemíří na ty, kteří si uvědomují, že souhlas obou nebo více lidí, kteří se účastní sexu, je prostě normální mít, a míří pouze na ty, kteří to za normální nepovažují a myslí si, že mají právo na to, mít s někým sex. To si myslím, že je věc, která by se měla šířit mediálním prostorem a o které bychom měli intenzivně mluvit.
Jsem velmi ráda, že se nám skutečně podařilo dojít k tomu, že tady nebyl předložen žádný pozměňovací návrh a že je tady široká shoda napříč koalicí i opozicí na tomto návrhu. To, co už komentoval pan ministr, a já to okomentuji také, je nastavení hranice bezbrannosti na 12 let, tedy zavedení znásilnění z podstaty. Já to považuju - a vyjadřovala jsem se včera k tomu v médiích: zatímco změna definice znásilnění podle mého názoru musela ve společnosti uzrát a musel přijít čas na to, abychom k tomu dospěli, tak co se týká hranice bezbrannosti, to si myslím, že je náš velký dluh, který tady dnes splácíme. Myslím si, že je naprosto bez diskuse a vůbec není namístě debatovat o tom, jestli dítě pod 12 let může dát souhlas s pohlavním stykem, nebo ne. Myslím si, že všichni, kteří máme děti, vůbec o tom nemůžeme ani debatovat. Osobně jsem byla zastáncem toho, aby ta hranice byla ještě vyšší, aby byla patnáctiletá, ale po debatách s odborníky jsem skutečně naznala, že je pravda, že hranice 12 let je rozumnější. Mezi 12. a 15. rokem se vždy bude zkoumat znalecky, jestli dítě, které souhlasilo s pohlavním stykem, jestli už bylo dostatečně vyzrálé na to, aby vědělo, co dělá, a jestli tak mohlo skutečně učinit, takže tohle já považuji za zásadní.
Doufám také v to, že nebudou padat už tak často podmíněné tresty za znásilnění. Pro mě případy, které se odehrály a které prezentovala média v poslední době, jsou naprosto neakceptovatelné a věřím, že k tomu přispěje také to, že dojde v nové definici k rozdělení znásilnění a sexuálního útoku, kde u sexuálního útoku budou vlastně kvalifikovány méně závažné trestné činy, a proto předpokládám a doufám a věřím v to, že za znásilnění budou v České republice padat zásadní tresty a budou to tvrdé tresty, protože skutečně, jak padlo na několika našich jednáních, které když jsme vůbec debatovali s kolegy poslanci z koaličních i opozičních lavic o tom, jestli je změna definice znásilnění vůbec nutná, tak tam padla jedna věta, za kterou moc děkuju Martině Ochodnické, která si myslím, že prolomila ledy, a Martina tehdy řekla, že znásilnění není jenom znásilnění těla, ale je to hlavně znásilnění duše. A to si myslím, že je fakt věc, kterou je potřeba si uvědomit, že tak, jak byla ta definice postavena do této chvíle, byla postavena na užití fyzického násilí. Takže už to, že vás někdo donutí k něčemu a nemusí použít hrubou sílu, je prostě znásilnění.
Takže to je ode mě v tuto chvíli vše. Já vás prosím o podporu tohoto zákona. Chci poděkovat také všem, kteří se zúčastnili vyjednávání, a všem členům podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí. Chtěla bych také, a to si dovolím jmenovat, poděkovat zástupkyním Konsentu a Amnesty, což jsou neziskové organizace, které se zabývají tímto tématem, a chci jim poděkovat za jednu věc. Chci jim poděkovat za to, že nebyly přehnaně aktivistické a že v určitém okamžiku, kdy uvěřily tomu, že my jako poslanci a poslankyně chceme toto téma zvednout, chceme definici znásilnění skutečně dotáhnout do konce a že dokážeme vyjednat tu podporu, že přestaly nějakými přílišnými aktivistickými projevy a že i díky tomu se nám podle mého názoru povedlo, podařilo se najít tu shodu.
Takže to je ode mě vše. Ještě jednou děkuji všem a prosím o podporu.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím s přednostním právem pana ministra.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji. Já velmi stručně. Potvrzuji, že ty debaty byly z mého pohledu úžasné, a někdy je škoda, že se nemohly vysílat ty debaty, protože ty, co proběhly, byly velmi zajímavé. Byla vysvětlena spousta věcí a fakt na to budu vzpomínat velmi dobře, jak ty debaty probíhaly. Nikdo by nepoznal, kdo je opozice, kdo je koalice, kdo je aktivista a kdo je zmocněnec pro lidská práva, ta debata prostě byla věcná a korektní.
Jenom jedna věta k mému setkání s Miss World. Můj plán byl a je jiný. Tam nešlo o to, aby byla tváří - to by byla samozřejmě hloupost - nějakého boje proti znásilnění. Můj cíl byl nebo je v tom, že existuje Probační a mediační služba, jejíž název je s prominutím tak pitomý, že vůbec nikdo z běžných občanů netuší, co to vlastně je. Funguje po všech okresech a jedna z věcí, které dělá dobře, je péče a práce s oběťmi. A můj plán byl - jestli vyjde, nevím - aby to byla právě třeba Miss World, která by někde propagovala, že to existuje, když se někomu něco stane, aby volal tam a tam v každém okresním městě. Ale rozhodně to nemělo být tak, že ona by byla tváří nějakého boje v sexuální trestné činnosti. Šlo mně o propagaci té služby, protože já třeba jsem byl na nějaké besedě na střední škole, a když jsem se ptal, jestli vůbec někdy slyšeli název téhle služby, tak to prostě ani neslyšeli. A když jsem se ptal, když jsem jim řekl ta dvě cizí slova, neměli vůbec představu, co to vlastně znamená. ***
