(17.20 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Já si myslím, že další zásadní problém, společnost v době po covidu byla velmi rozštěpená, je i to, že Andrej Babiš dlouhodobě štve Čechy proti Ukrajincům. Túruje závist vůči lidem prchajícím před válkou, vůči lidem, kteří mnohdy přišli úplně o všechno. Naposledy natočil poměrně bizarní video s kohoutem, který prý žere jen české obilí, protože všechno ukrajinské je kontaminované. A strašit lidi kontaminovaným obilím, když stovky provedených kontrol říkají něco jiného, to je podle mě opravdu dno. A není náhoda, Andrej Babiš je několikrát soudem odsouzený lhář, ostatně se i za řadu svých výroků musel z nařízení soudu následně omlouvat. Nejhorší však je, že takto hovoří bývalý premiér, předseda nejsilnější opoziční strany a člověk, který se netají touhou řízení země znovu v budoucnu převzít. A já se ptám, kam by ji dovedl? Radši si to v tuto chvíli nechci ani představovat, obzvláště v kontextu jeho dlouhodobého obdivu Viktora Orbána či Roberta Fica. Andrej Babiš po jejich vzoru totiž okopává i další demokratické pilíře, aby naši zemi oslabil. Blouzní tu o jakési nové totalitě, kdy samozřejmě zamlčuje, že má k těmto praktikám nejblíže on sám. A není to jenom o tomto e-mailu z poslední doby. Byl to právě oligarcha, bývalý agent StB Andrej Babiš, který zredukoval politiku na výnosný byznys pro své vlastní zájmy, který se snažil ovládnout média, který voliče demokratických stran označil za fašisty a nacisty v rámci své kampaně a který opakovaně zpochybňuje nezávislé soudy, o demokratických volbách hovoří jako o podvodu, stejně tak útočí na veřejnoprávní média či kohokoliv, kdo si ho odváží kritizovat. A příkladem je ostatně i jeho jednání kolem našeho ministra Jana Lipavského.
Co hůř, od Andreje Babiše nikdy nevíte, co čekat. Je v tomto ohledu zcela nevypočitatelný. Je sice přirozené, že se názory každého člověka i v závislosti na zkušenostech vyvíjejí. Já si myslím, že to asi platí pro každého v tomto sále, včetně mě. U Andreje Babiše se ale ty postoje otáčejí o 180 stupňů, vlastně pouze podle jeho vlastních zájmů. Andrej Babiš totiž nemá žádné hodnotové ukotvení vyjma peněz a moci a chová se vlastně jako takováto korouhvička, která se vždycky otočí na tu či onu stranu, kdykoliv zafouká nějaký příznivější vítr. (Staví na řečnický pultík plechovou korouhvičku.) Takový člověk je tedy obzvláště nebezpečný v situaci, kdy je ta bezpečnostní situace napjatá. Stává se tak značným rizikem, totální neřízenou střelou.
Já bych se, když už jsem si zde přinesl tento artefakt, pokusil připomenout pár věcí. Kdysi chtěl Andrej Babiš, je to i v nějaké té jeho knize, z NATO útočný pakt. Teď mluví o míru a kritizuje přístup k vojenským výdajům. Andrej Babiš prosazoval euro a korespondenční volbu, nyní si hraje na největšího odpůrce obého. Nebyl principiálně proti přijímání uprchlíků, v současnosti je. Odsouhlasil Zelenou dohodu, teď vystupuje, nebo tváří se jako její hlavní kritik. Chtěl zvyšovat věkovou hranici pro odchod do důchodu na 67 let, brzdil přidávání seniorům - i tady zcela otočil. Kdysi trval na vyrovnaném rozpočtu, a pak ho nechal vyhodit do povětří. A mou oblíbenou perličkou ovšem je, že v programovém prohlášení svojí vlády slíbil, že se odmítá podílet na zveličování strachu z potenciálních bezpečnostních rizik, neboť to vede k nárůstu extremismu a xenofobie. Přitom všichni víme a vidíme, že si v praxi naopak na nenávisti postavil většinu své politické kariéry.
Spolu s tím, jak Andrej Babiš posunuje svoji rétoriku směrem k extremismu, dokonce otočil i v otázce SPD. Kdysi odmítal, že by mohli společně sestavit vládu. Nyní už rozhodně tak kategorický není. SPD si tak v příští vládě minimálně dle výroků brousí zuby na Ministerstvo vnitra či Ministerstvo spravedlnosti. A přitom tu mluvíme o poměrně radikálním hnutí profesionálního obchodníka se strachem. O hnutí, které by nás ve vážné bezpečnostní situaci, a ta rétorika se nikterak nemění, neváhalo dostat z EU a NATO. Hnutí, které dlouhodobě oslavovalo Putina a o ukrajinských uprchlících včetně dětí vypráví jako o zkaženém masu nebo ovoci.
Já chápu, že zavětřili příležitost. Prospěchářům, extremistům, obchodníkům se strachem, populistům totiž tyto náročné časy vždycky nahrávají. Díky těm problémům se snáze rozeštvává společnost a řídí se prostě dle té poučky "rozděl a panuj" s cílem urvat moc. A bohužel se jim to daří tím líp, čím hůř se daří lidem nebo čím větší záseky do té společnosti se jim podaří udělat. Proto se nikdy nedá věřit slibům, že v danou chvíli hájí zájmy občanů, neboť ten cíl mají přesně opačný.
Zároveň je tedy i na nás, aby se k jejich prázdným slibům lidé neupínali, se k nim upínat nepotřebovali. Musíme tak nadále pracovat na tom, abychom občanům pomohli ty náročné časy překlenout a nabízeli jim jasnou a čitelnou vizi, kam směřovat dál, abychom usilovali o spravedlivou prosperující společnost, v níž se nikdo necítí opomíjen, či dokonce neslyšen, a abychom nekompromisně hájili demokracii, bezpečí, občanská práva a svobody. To Piráti dělají vždy a vždycky dělat budou. Proto několikrát právě Andrej Babiš označil Piráty za svého hlavního nepřítele. Ale hledá na nás marně neustále nějaká kompra. On moc dobře ví, že my podobným prospěchářům s gangsterskými praktikami a autoritářskými vlhkými sny neustoupíme. Nás si nelze koupit a nejde nás, pane Babiši, ani zastrašit.
Andrej Babiš ví, že jsou Piráti jako liberální strana, která vznikla na ochraně svobody a práv, tím hlavním nárazníkem proti všem podobným pábitelům. Vždy jsme se jim stavěli a stavět se jim budeme i nadále. Stačí se podívat na kroky Zdeňka Hřiba, našich europoslanců či právě na ministra zahraničí Jana Lipavského, jehož hodnotová zahraniční politika a rovná páteř nedá panu Babišovi spát. Nám záleží opravdu na tom jediném - aby se lidem v naší zemi dařilo dobře a byli v bezpečí a aby se v náročných časech politici starali víc o zájmy občanů než o své vlastní politické cíle, o to, aby uchopil moc na základě lží a šíření nenávisti.
Právě o tom má být i dnešní schůze, abychom si znovu připomněli naši zodpovědnost, závazky, které jako politici máme vůči občanům, vyjádřili napříč politickým spektrem, že jsme odhodláni těmto závazkům dostát bez ohledu na ty stranické rozdíly. A jak už jsem řekl v úvodu svého vystoupení, bezpečnost je totiž prioritou, která přesahuje všechny, a nelze s ní nikdy lehkovážně hazardovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážený pane ministře, já vám děkuji. Já jsem si ověřoval dalšího v pořadí. S přednostním právem je přihlášen pan ministr Zbyněk Stanjura, ale ten není v sále, po něm je pan ministr Petr Hladík, také ho nevidím. Paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. A jako další je pan ministr Jan Lipavský. V tom případě tato přednostní práva dám nakonec pořadí a udělím slovo vám, pane ministře. Prosím. ***
