(12.20 hodin)
(pokračuje Andrea Babišová)
Příspěvek na péči měl od své doby uzákonění sloužit jako podpora, která reflektuje na potřeby příjemců a umožňuje jim zajistit služby nezbytné pro jejich každodenní život. Nicméně čelíme realitě, kdy poslední valorizace příspěvku na péči o 10 % proběhla v roce 2016 a částečná úprava v roce 2019. Dnes už bohužel absolutně nedostačující. Vývoj cen a ekonomická situaci v České republice se od té doby výrazně změnily, což má přímý dopad na dostupnost a kvalitu péče pro osoby se zdravotním postižením.
Pozměňovací návrh navrhuje zvýšení příspěvku na péči ve snaze odstranit diskriminační postup, který absolutně pomíjí potřeby osob závislých v I. stupni. Pro tento návrh specifikujeme a navrhujeme zvýšení příspěvku osob do 18 let z 3 300 na 3 630 korun a pro osoby starších 18 let z 880 korun na 1 380, což je pouze o 500 korun měsíčně. Tato úprava je krokem správným směrem, avšak třeba je zvážit další valorizaci ve světle aktuálního vývoje cen a ekonomických podmínek.
Máme službu - ještě bych se chtěla zmínit o jedné sociální službě a to je tísňová péče, která je poměrně drahá a zajišťuje bezpečí lidí, kteří jsou sami, žijí sami, nikoho nemají, anebo mají příbuzné, kteří bydlí velmi daleko. Díky této službě je jistota, že člověk, který doma upadne a je úplně sám, někdo se o něj postará, jak upozorňuje ředitel zapsaného ústavu Život 90. Máme možnost s lidmi komunikovat a koordinovat péči, zkoordinovat terénní služby a bavit se s nimi. Tato služba z novely absolutně unikla, takže se jí absolutně vůbec netýká.
Obavy mají také služby pečující o umírající: "Jsme vyděšeni novelou zákona, která vyšla tak rychle do Parlamentu. Pro nevyléčitelné nemocné, ať už jsou to děti, nebo dospělí, je velmi důležité, aby se jim dostalo odborné sociální poradenství, poskytované pod domácí hospicovou péčí podle § 37. V tomto paragrafu jsou už řadu let i jmenované odborné poradny pod lůžkovými hospici, kterých je v České republice ale pouze sedmnáct, a my celou dobu čekáme na to, aby sem bylo zařazeno i poradenství. Mobilních hospiců již máme v celé republice sedmdesát. Zároveň automaticky vyřazuje všechny rodiny, které pečují o terminálně nemocné. Většina těchto rodin je bez příspěvku na péči, protože se to nestihne zprocesovat," popisuje další nedostatky ředitelka táborského hospice Jordán Marie Sovadinová.
Na závěr bych chtěla zdůraznit kritiku procesu, jakou tato novela vešla do Sněmovny. Přeskakování standardních legislativních kroků a nedostatečná transparentnost nemůže být normou v našem legislativním procesu. Klademe si otázku, zda tento způsob práce skutečně slouží demokracii a občanům této země. Vyzývám proto k důkladné revizi návrhu zákona s cílem začlenit tyto kritické připomínky a spolupracovat na vytvoření zákona, který bude skutečně sloužit potřebám našich občanů a posílí systém sociálních služeb v České republice. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, paní poslankyně, a další na řadě je paní poslankyně Dražilová v obecné rozpravě. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, také já, členka sociálního výboru, bych se ráda vyjádřila k novele zákona o sociálních službách. Je pochopitelné, že se už budeme opakovat, protože to, co nás nejvíc tíží, to tady stále dokola zaznívá, a to je ta béčková nadregionální síť a samozřejmě příspěvek na péči I. stupně.
Chtěla bych říct, že vlastně tato novela nám přináší změny, které byly loni v únoru předloženy jako takzvaná malá novela, která pak byla na základě politického rozhodnutí pana ministra stažena. Argumentem bylo, že nejdříve je potřeba udělat systémové změny a teprve potom mohou pokračovat dílčí změny v zákoně.
U toho předloženého návrhu loni v únoru si s tím ministerstvo moc práce nedalo, ale abych jenom nekritizovala, musím skutečně říct, že jsou tam i změny, které se dají velmi kladně hodnotit. Je to především, jak už zde zaznělo, podpora neformální péče v přirozeném prostřední klienta. Je to úprava - byť úplně ne dokonalá - pojmu pečujících osob, který skutečně doteď v zákoně úplně chyběl, a je to i to rozšíření služeb základního sociálního poradenství.
A teď k té nadregionální síti, takzvaná béčková síť. Dochází zde k velké nespokojenosti těch poskytovatelů, kteří se obávají o její existenci. Pan ministr - můj pan kolega Patrik Nacher se na to ptal - pan ministr o tom hovořil tady v úterý, kde doslova řekl a cituji: "Tato nadregionální síť poskytovatelů sociálních služeb má sice dlouhou historii z hlediska definované finanční podpory v rámci dotačního titulu, ale vlastně vůbec ji nemáme definovanou v zákoně. Proto se tedy přichází s navrhovanou úpravou, aby tato síť byla jasně definovaná a na ni bylo navázané financování přes dotační titul. Naším cílem je také reagovat na auditní zjištění v této oblasti tak, abychom opravdu věci uvedli do souladu i v této oblasti legislativní." Konec citace. Také řekl, že cílem není tyto služby zrušit, ale dohodnout se na tom, které služby mají opravdu nadregionální charakter a které naopak mají spadat do krajských sítí.
Navrhovaná novela nese s sebou nejen finanční rizika pro poskytovatele sociálních služeb, ale přímo zasahuje do života klientů, kteří jsou závislí na těch důležitých intervencích. Je důležité zdůraznit, že nadregionální služby díky své rozšířené působnosti mohou poskytovat klientům z více krajů pomoc, potřebným klientům se tak může dostávat všem bez ohledu na jejich trvalé bydliště. A nejsou to jenom služby pro sluchově postižené, o kterých zde mluvil můj kolega Patrik Nacher, ale je to telefonická krizová pomoc, je to poradenství, služby pro seniory, pro zdravotně postižené, pro klienty se specifickými onemocněními. To jsou jenom některé příklady, kterými tyto služby významně přispívají ke kvalitě života těch, kteří se ocitli opravdu ve složitých, náročných životních situacích.
Ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení, a máme to v eKLEPu, napsalo, že návrh je účelový a nelze s ním souhlasit, a i přesto to stanovisko - a je to zvláštní - nakonec vláda návrh odsouhlasila. Co je podstatné, že do procesu změny nebyli zapojeni zástupci nadregionálních sociálních služeb, novela tedy přichází bez širšího dialogu s nimi a hrozí nejen ekonomickým krachem poskytovatelů sociálních služeb, ale i zhoršením podmínek pro klienty, kteří potřebují naši podporu. Už to zde zaznělo, návrh má zásadní dopad na omezování péče až 400 000 klientů sociálních služeb. Ohrožuje také zaměstnance těchto sociálních služeb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v posledních dvou letech udělalo již tolik zásadních změn tohoto dotačního systému, že pět sociálních služeb už ukončilo svoji činnost a další organizace již přistupují k omezování péče seniorů nebo zdravotně postižených osob. Nyní probíhá hodnocení dotací na rok 2024, a nejenom že celý ten proces má opět zpoždění a organizace si musí brát půjčky od bank, aby měly peníze na výplaty a na nájem, ale jejich nejistota se prohlubuje. Znovu připomínám, že se jedná o více jak 400 000 klientů, což je například větší počet, než je počet obyvatel Brna. ***
