Poslanec Jiří Carbol: Děkuji, paní místopředsedkyně. Chci přednést jenom zpravodajskou zprávu. Z pověření výboru pro hygienu, správu a regionální rozvoj ze dne 1. března výbor doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 564 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Návrh na zamítnutí zákona nebyl podán, legislativně technické návrhy mezi druhým a třetím čtením rovněž nebyly podány. Jsou předloženy celkem čtyři pozměňovací návrhy, o kterých budeme následně hlasovat. Obsah těch pozměňovacích návrhů před chvílí předložil pan ministr Bartoš. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na svém jednání dne 1. března přijal stanovisko k uvedeným pozměňovacím návrhům a doporučil proceduru hlasování, se kterou vás následně v podrobné rozpravě seznámím. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane zpravodaji. Přeji všem hezké dopoledne a s přednostním právem je přihlášena paní místopředsedkyně Dostálová.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, děkuji moc za slovo. No, já v podstatě dneska přicházím s tím, že byť byla zkrácena ta lhůta, projednávali jsme to, tak se vlastně přišlo ještě na jeden takový zvláštní bod. Jestli samozřejmě ten zákon máte před sebou, tak prosím, abyste si nalistovali § 11b, protože tak, jak je to tam napsáno - a znovu říkám, já bych tomu rozuměla, pokud by to takto bylo stylizováno do dotačních podmínek. Stát dává peníze, má nějaké podmínky vůči komukoliv, ale bavíme se o zákoně a teď v tom § 11b znevýhodňuje ten paragraf v rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod soukromého poskytovatele dostupného bydlení oproti veřejnému tím, že stanoví soukromému subjektu horní hranici nájemného bez ohledu na to, zda taková částka pokrývá jeho vlastní náklady nebo nikoliv, zatímco veřejnému subjektu umožní stanovit cenu nájmů odvozenou od nákladů na investici a provoz. Listina základních práv a svobod zaručuje každému subjektu, to znamená jak soukromému, tak veřejnému, stejnou ochranu a obsah vlastnického práva. Přitom soukromý subjekt si nemůže dobrovolně vybrat, zda a v jakém rozsahu dostupné nájemné chce poskytovat, ale je mu minimální rozsah a další parametry předepisováno, a to hned v několika oblastech - z pohledu časového, rozsahu ploch v domě a rovněž podmínek v regulačním plánu. Považujeme tento návrh v kontextu za omezující soukromé vlastnictví nepřípustným a neústavním způsobem.

Teď jenom abych vám to blíže přiblížila, o co jde. Ten § 11b hovoří o dostupném nájemném - znovu říkám, jsme v zákoně, nejsme v dotačních podmínkách - s tím, že říká v odst. 1, že dostupné nájemné nepřevyšuje 90 % výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, ale odst. 2 toho samého § 11b říká, že je-li dostupné bydlení poskytované Českou republikou, příspěvkovou organizací, kraji, obcemi, jimi založenými organizacemi a zřízenými, dostupné nájemné nesmí převýšit nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou nebo koupí a provozem dostupného bytu. To znamená, že veřejný sektor má nárok na nákladové nájemné, že si skutečně promítne, ale soukromý sektor má natvrdo v zákoně napsáno 90 %, aniž by měl v podstatě jistotu toho, že na to nějaké dotační peníze dostane. Tady jsme v zákoně, tady prostě dostupné bydlení samozřejmě může stavět kdekdo. Z těchto důvodů my máme opravdu připravenou úplně jednoduchou úpravu toho § 11b, kdy by se v tom odstavci 2 škrtlo "je-li dostupné nájemní bydlení poskytované Českou republikou..." a dostalo by se tam pouze "dostupné nájemné může být, je-li to účelné, na základě nákladové ceny, v takovém případě nesmí převýšit nájemné..." a tak dále. Jenom jednoduchou tuto úpravu, abychom dali na roveň soukromý a veřejný sektor.

Tak já chci požádat pana ministra a ctěnou Sněmovnu, abychom vrátili tento návrh do druhého čtení. Jde to udělat jako obratem ruky a samozřejmě ve variabilním týdnu to může být úplně bez problémů. Ale myslím si, že by Sněmovna neměla dopustit, aby tady byla nerovnost soukromého a veřejného vlastnictví.

A jenom v kontextu toho, pokud by s tím ctěná Sněmovna souhlasila, ještě bych chtěla znát názor ctěných starostů a starostek této Sněmovny, protože stejný návrh zákona - v § 202 je napsáno, že pro záměr domu pro dostupné bydlení není potřeba souhlas vlastníka. Já jenom, jestli si to uvědomujeme, že samozřejmě tady to je mířeno na soukromý sektor, že prostě jakmile už to je v regulačním plánu, nepotřebujeme souhlas vlastníka, protože už to prošlo procesy regulačního plánu. Nebudu vás s tím tady blíže unavovat, ale to taky může být opačně. Může stavět soukromý sektor na veřejném pozemku a pak se vás nezeptám, milé starostky a starostové, na souhlas obce, a já se ptám, jestli to jako fakt chceme, jestli jsme si toho vědomi, že tedy ten souhlas vlastníka se škrtá obecně, ať už jde o soukromý, nebo veřejný sektor. To je jenom taková otázka do pléna. Myslím si, že by stálo za to si nechat ten týden rychle to ještě doopravit, zachránit vlastně ten nepoměr soukromého a veřejného vlastnictví. Upravit to velmi jednoduchou větou a ten zákon skutečně pustit do Senátu bez těchto zásadních výhrad. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Mám poznamenáno, že budeme tedy za chvíli hlasovat o návrhu na opakování do druhého čtení. Jenom pro pana zpravodaje, bude to potom první bod, který musíme hlasovat - určitě víme.

Tak poprosím, hlásí se pan vicepremiér.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já jsem od paní místopředsedkyně Dostálové tento postřeh, respektive tento dotaz, dostal už v průběhu týdne, neboť jsme se o tom živě bavili. Tam dokonce i v té tezi se operuje s tím, že - a to tady zaznělo - že by tento návrh nebyl v souladu s ústavou, Listinou základních práv a svobod. Podle mého názoru a názoru ministerstva tomu tak není.

Já bych teď jenom pohovořil. Je tam otázka jednak regulačních plánů, kterých se to může dotýkat, kde tedy zaznělo to - ten regulační plán tak, jak ho znám, musí být projednán se všemi dotčenými subjekty v území včetně vlastníků pozemků, stavebníků. Na těchto pozemcích každý z nich může být v rámci tohoto projednání, může uplatnit připomínky, ty musí být vypořádány řádně, proces projednání regulačního plánu je upraven stavebním zákonem. Jedná se o transparentní, praxí ověřený postup. Výslednou podobu pak schvaluje zastupitelstvo obce na veřejném zasedání, v případě nesouhlasu vlastníka se schváleným regulačním plánem se samozřejmě lze bránit standardně soudní cestou.

Když se bavíme o soukromém a veřejném investování, i soukromí investoři mohou využít velmi specifického zvýhodnění, pokud pracujeme i v termínu affordable housing nebo dostupné bydlení. Zjednodušuje jeho povolení a úspor - například snížením požadavků na parkování o 50 % - v případě stavby, provozu domu pro dostupné bydlení, pokud se takto třeba dohodnou s obcí. Tam ty regulační plány jsou pro obce cestou jak díky novele stavebního zákona, nebo specifické možnosti pak spojené s novelou zákona o SFPI.

Když tady zazněla vlastně ta věc aplikace nájemného nebo nákladového nájemného, já jsem měl možnost k tomu číst nějaké teze. Přišlo mi, že tam dochází k jistému zmatení. Tak pokud jde o aplikaci principu 90 % tržního nájemného a nákladového nájemného, tak je návrh naopak založen na zvýšené motivaci pro soukromé poskytovatele. Ve městě s vyššími nájmy, kde jsou investice do dostupného bydlení návratné, mohou tak soukromí poskytovatelé provozovat dostupné nájemní bydlení se ziskem a bez nějakých složitějších administrativních kontrol uplatňovaných na základě nákladového nájemného za podmínky, že tedy uplatní ten limit 90 % tržních nájmů novostaveb. Takže tam není žádná další nadstavba nebo nějaká další administrativa navíc. Když si vezmu příklad nějakých větších měst - Praha, Brno, Hradec - tak se ukazuje, že ten prostor tu mají soukromí investoři vyšší a podmínky pro kontrolu jednodušší než v případě využití nákladového nájemného, které bude v řadě lokalit vycházet výrazně pod 90 % a tím snižovat zisk investora. Naopak v regionech, kde se za tržních podmínek nevyplatí příliš investovat právě kvůli nízkému tržnímu nájemnému a výrazně menšímu potenciálu zisku, budou pak i díky programům SFPI - to je ten zvýhodněný úvěr s dotací - podmínky pro veřejné a soukromé investory zcela totožné. Dle toho § 11 půjde tedy využít i nákladové nájemné, což je v tom § 11 uvedeno, právě v souladu s podmínkami Národního plánu obnovy, a bude tedy větší iniciativa staveb i zde, například když chcete dostat do nějakých chudších regionů potřebné profese jako například lékaře, učitele a další. ***