(9.20 hodin)
Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Dobré dopoledne, vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, v zastoupení pana ministra vnitra Víta Rakušana, který v tuto chvíli předkládá jiný návrh, obhajuje jej před Senátem, mám tu čest vám předložit tento návrh úpravy procesu volby prezidenta, který reaguje na judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a týká se dvou oblastí.
První oblastí je navrhování kandidátů na prezidenta republiky skupinou navrhujících poslanců nebo skupinou navrhujících senátorů. Poslanec nebo senátor bude moci být členem pouze jedné skupiny navrhujících poslanců nebo senátorů, což znamená, že z titulu člena komory Parlamentu bude moci navrhovat pouze jednoho kandidáta na prezidenta republiky.
Druhou oblastí je úprava sběru podpisů na petici na podporu kandidatury takzvaných občanských kandidátů na prezidenta republiky a procesu kontroly petice. Ministerstvo vnitra umožní k založení petice a sběru podpisů pod ni využít nástroj pro sestavování elektronických petic, který bude součástí informačního systému správy voleb ukotveného v zákoně o správě voleb. Současně se ale ponechává i možnost sběru podpisů na podporu kandidatury na listinné petici.
Následná kontrola záznamu na listinné petici bude ovšem pokračovat jen do okamžiku, kdy bude v součtu s elektronickou peticí dosaženo požadovaného minimálního počtu 50 000 započitatelných petentů. Je-li tento počet naplněn v rámci elektronické petice samotné a současně je připojena i listinná petice, kontrola listinné petice se vůbec neprovádí, neboť u petentů podepsaných na elektronické petici prostřednictvím elektronické identity je zaručeno, že jde o skutečně existující osoby s údaji, které odpovídají údajům v registru obyvatel. V rámci nástroje pro sestavování elektronických petic také dochází k automatické kontrole duplicit, a nikdo tedy nemůže pod stejnou petici být uveden více než jednou. Stávající soubor údajů o petentovi bude jak na elektronické, tak na listinné petici zúžen. Nadále se již nepožaduje uvádět adresu místa trvalého pobytu.
A na závěr navrhuje nabytí účinnosti zákona k 1. lednu 2026. Nově navrhovaná pravidla se tudíž uplatní pro příští volbu prezidenta v roce 2028. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní požádám, aby se slova ujal pan zpravodaj pro prvé čtení, tím je pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.
Poslanec Radek Vondráček: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Jedná se o tisk číslo 636, což je poměrně vysoké číslo, a přesto už se dostal na pořad jednání Poslanecké sněmovny, což je pro mě možná trochu překvapivé, protože jsme poměrně ještě vzdáleni nejbližší prezidentské volbě, nestane-li se něco výjimečného. Ale všichni víme, proč ten tisk je předkládán, že se v minulosti opakovaně vyskytovaly nejasnosti, výkladové nejasnosti, týkající se zejména podpisů poslanců a senátorů navrhujících kandidáta na prezidenta.
Začalo to v podstatě tak nebo - první otázka je, jestli ten zákon potřebujeme, nebo nepotřebujeme. Praxe si dokázala poradit a volba prezidenta proběhla podle mě z hlediska administrativního zcela v pořádku. A máme zde i v současné době judikaturu, která se této problematice věnuje a dokázala ty věci vyřešit. Já sám tedy jsem příznivcem toho, že se legislativní změny udělají. Je prostě lépe, když se u tak důležitých voleb, jako jsou volby prezidentské, budeme řídit přímo textem zákona, a ne výkladem prostřednictvím ustálené judikatury.
Vláda k tomu přistoupila tak, že uložila ministrovi vnitra usnesením z 1. února 2023 vypracovat a do konce loňského roku předložit vládě návrh právní úpravy, v níž budou promítnuty obecné připomínky obsažené v části IV stanoviska Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb. Kritice byl podroben zejména původní vládní návrh změnového zákona, který pro volbu prezidenta republiky umožňoval, aby poslanec nebo senátor mohl být členem více než jedné skupiny navrhujících poslanců, senátorů. Judikatura Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu týkající se volby prezidenta republiky, respektive jejich části, které nejsou promítnuty do reformy správy voleb. Nejvyšší správní soud v rámci soudnictví ve věci registrace k registračnímu řízení pro volbu prezidenta republiky 2023 a následně též Ústavní soud judikoval, že skupina poslanců, senátorů, analogicky zřejmě též navrhující občan může podat kandidátní listinu nejdříve po vyhlášení volby prezidenta republiky, což ukazoval na případu Rohanová, a kriticky se vymezil vůči procesu při kontrole petic na podporu kandidatury v případech Diviš a Janeček, vůči procesu při kontrole petic na podporu kandidatury. Nejvyšší správní soud dlouhodobě kritizuje praxi chybějící explicitní právní úpravy k otázce možnosti nebo nemožnosti zákonodárců podpořit více kandidátů na prezidenta republiky s názorem, že jeden zákonodárce může podpořit jen jednoho kandidáta, viz usnesení například z 13. prosince 2017 v případu Holovská či usnesení z 12. prosince 2022 v případu Hrančík. Zde též judikoval, že podporu zákonodárců již nelze doplňovat po uplynutí lhůty na základě výzvy.
Soudní přezkum registračního řízení pro třetí přímou volbu prezidenta republiky ukázal, že přes veškerou snahu se v registračním řízení pro volbu prezidenta, zejména pak při ověřování petic na podporu kandidatury, vyskytují problémy, které je nezbytné řešit. Část těchto problémů je odstranitelná pomocí změny metodologie a aplikační praxe. Vedle toho se jeví jako nevyhnutelné navrhnout změny legislativní. To je tedy počáteční impulz k tomu, aby došlo ke změně zákona.
Abych nepřekračoval zmocnění zpravodaje, tak už potom nebudu tady v tuto chvíli komentovat případné politické dopady nebo politické hodnocení tohoto stavu a soustředím se opravdu pouze a výlučně na obsah toho tisku. Co je tedy obsahem tohoto zákona? Jsou to dvě oblasti. Za prvé je to změna v oblasti navrhování kandidátů na prezidenta republiky skupinou navrhujících poslanců nebo skupinou navrhujících senátorů. V zákoně o volbě prezidenta republiky bude výslovně stanoveno, že poslanec nebo senátor může být členem pouze jedné skupiny navrhujících poslanců či senátorů, to jest z titulu člena komory Parlamentu může navrhnout pouze jednoho kandidáta na prezidenta.
Krátká odbočka. Jestliže původně zákonodárce zamýšlel, že takzvaní političtí kandidáti, respektive parlamentní kandidáti, mají být v podstatě kandidáty určitého politického uskupení a mají být promítnutím určitých politických sil v zemi v rámci zastupitelské demokracie, tak si myslím, že tento přístup je správný, protože vytvářet velké množství hybridních kandidátů, kde podepisují poslanci či senátoři z různých parlamentních stran, určitě asi nebyl původní záměr zákonodárce, aspoň z mého pohledu. Já to vidím v obecné rovině tak, že jsou takzvaní občanští kandidáti, kteří získají svých 50 000 podpisů, a pak jsou kandidáti političtí, ale ti by měli být nominováni určitým jasným politickým subjektem a měli mít silný mandát. Není motivem a účelem toho zákona, abychom měli co nejvíc kandidátů na prezidenta. ***
