(17.50 hodin)
(pokračuje Richard Brabec)
Mě by opravdu zajímalo stanovisko české vlády k tomuto návrhu, protože česká vláda lavíruje. Já jsem zaslechl, že samozřejmě je pro tento cíl - teď nevím, jestli je to oficiální, nebo neoficiální, je to teď návrh Evropské komise, ale protože tam samozřejmě pan ministr životního prostředí Hladík jezdí na jednání ministrů a pan premiér samozřejmě tam jezdí na jednání premiérů a teď se o tom jedná, tak by mě velmi zajímalo, jaké stanovisko české vlády je - už z toho důvodu, že jsou tady dvě možnosti: buď že Evropská komise chce dotáhnout tuhle novou legislativu, respektive nový cíl, ještě do evropských voleb, protože si velmi dobře uvědomuje, že Evropský parlament doufejme bude v tomhletom racionálnější a vrátí se k nějakému zdravějšímu rozumu - protože Green Deal, milé kolegyně, vážení kolegové, je v této podobě mrtev. O tom jsem hluboce přesvědčen, je mrtev v té podobě, jak byl navržen, v podobě, ve které ho Evropská unie prosazuje. Musí být zásadně změněn včetně jednotlivých termínů, protože Evropská unie je bohužel nosič pochodně s tím plamenem, ovšem nikdo za ním nejde. Evropa, Evropská unie už by se měla jednou obrátit za sebe a ověřit si, jestli za ní taky někdo kráčí, protože pokud tam kráčí sama, bohužel to globálnímu klimatu nepomůže, bohužel zcela naopak, protože pokud se v Evropě zavírají velmi moderní výroby a obratem se tyto výroby otevírají někde jinde ve světě, tak to paradoxně vede právě k vyšším emisím, ne k nižším emisím, protože Evropa má předpisy samozřejmě nejpřísnější.
Tohleto jsou docela takové věci, které si myslím, že by se daly pochopit i ze základní školy, a velmi mě mrzí, že ideologie v rámci Evropské unie dlouhodobě vítězí nad zdravým rozumem. Doufám, že po volbách už tomu tak nebude, ale na to si ještě chvíli musíme počkat, ale do té doby by bylo fajn aspoň znát názor české vlády k tomu zpřísnění, a proto, vážený pane předsedající, si dovoluji tedy dát návrh, aby byl zařazen bod Stanovisko Fialovy vlády k dalšímu zpřísnění Zeleného údělu - a tento bod bych navrhl jako druhý bod po již zařazených bodech dnes. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde ještě dvě přihlášky k pořadu schůze. Nyní vystoupí paní poslankyně Lenka Knechtová a potom pan poslanec Kamal Farhan. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji zařazení nového bodu s názvem Stavební zákon - dnes jako první bod po pevně zařazených bodech.
Dosud totiž nebyly zveřejněny konkrétní informace k digitalizaci stavebního řízení dle novely stavebního zákona. Chybí jakékoliv informace k němu, a to nejen těm, kdo jej budou využívat na straně stavebníků, ale také na straně těch, kdo s ním mají pracovat. Stavební úřady, obce, města, kraje, dotčené orgány státní správy - ti všichni avizují, že dosud je nikdo o podobě systému neinformoval, natož aby začali být v novém stylu stavebního zákona školeni a probíhala reálná příprava na implementaci.
Již několik měsíců se vede debata nejenom ve veřejném prostoru o tom, že v souladu s přijatou novelou stavebního zákona má být spuštěna digitalizace stavebního řízení, která je nedílnou součástí této nové právní úpravy. Mluvíme o 1. červenci 2024, kdy dle zákona nastává povinnost v digitální podobě podávat podání do stavebního řízení a také ho procesovat. V této souvislosti musím upozornit na další systémy, zejména procesy pořizování a změn územněplánovací dokumentace, které se musí v souladu s touto novelou digitalizovat, to znamená, respektive uveřejňovat v Národním geoportálu.
Obavy, které odborná veřejnost, stavební trh, ale také představitelé místních samospráv a krajů a mnozí další opakovaně vyjadřují, jsou bohužel buď bez odpovědi, anebo bagatelizovány ujištěním, že se vše stihne. Na konkrétní dotazy bohužel reakce a odpovědi stále nepřichází. Nyní je potřeba, aby nás pan místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj pan Ivan Bartoš informoval o konkrétní podobě digitalizace, kterou definuje novela stavebního zákona, která byla přijata touto ctěnou Sněmovnou už v roce 2023. Má-li být v ostrém provozu spuštěna k 1. červenci letošního roku, musí být proškolení úředníci stavebních úřadů, musí být vyzkoušena, musí být zajištěno adekvátní hardwarové vybavení na relevantních úřadech a institucích, musí být napojena na další systémy a musí na ni navazovat či z ní vycházet podzákonné předpisy, které na novelu stavebního zákona navazují, a to s účinností od 1. července 2024. Takže všichni, co se v této problematice orientujeme, víme, že je to spousta práce, proto již logicky musí už tyto aplikace existovat a být hotové. Pro koho jsou opravdu skutečně zásadní? No, jsou to autorizované osoby, ale také stavebníci. Musí vědět, jak přizpůsobit své systémy. Bohužel, bez adekvátních informací toto nelze včas připravit a je ohroženo i jejich podnikání. Je to problém nejenom pro soukromé podniky, ale i pro nás, kteří zastupujeme zde na půdě Sněmovny obecní úřady, krajské úřady.
Žádám vás touto cestou, abyste Poslaneckou sněmovnu, pane vicepremiére, informoval a seznámil nás s konkrétní a detailní podobou komplexní digitalizace, jak je definována v novele stavebního zákona. Věřím také, že digitalizace celého procesu bude založena na skutečně smysluplném a efektivním řešení. Vyvraťte zprávy z terénu, že se bude jednat pouze o zasílání dokumentů ve formě pdf do Portálu stavebníka nebo přes datovou schránku. To rozhodně nemohu považovat za digitalizaci procesů, které očekáváme od stavebního zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí poslední přihlášený k pořadu schůze pan poslanec Kamal Farhan. Prosím.
Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl vystoupit s návrhem na zařazení bodu, který se bude týkat cenového vývoje a dostupností léků v České republice. Chtěl bych vystoupit proto s ohledem na data Eurostatu, OECD a švédského ústavu TLV.
Česko je zemí, (ve) které rostou ceny léků nejvíce z celé Evropské unie. O tom, že v posledních dvou letech razantně rostou ceny léků, informoval i Český statistický úřad. Vím, že jak premiér, tak i ministr průmyslu mají tendenci opakovaně zpochybňovat data z Eurostatu. Mezi ty, kteří podporují fungování dezinformační scény tím, že znevažují oficiální data těchto institucí, se nově zařadil i pan ministr Válek. Ano, tak to je. Pokud totiž premiér nebo ministři zpochybňují oficiální data, vytváří přirozený prostor pro ty, kteří pak zpochybňují všechno. Je potřeba však zároveň říct, že tato přezíravá komunikační metoda nefunguje. Tím, že ministři budou zpochybňovat oficiální data, nebo dokonce se jim vysmívat, se totiž skutečnost nezmění. Ceny energií, ceny potravin, ceny oblečení a dalších věcí nižší nebudou a ani se tím lidem nezvedne reálná mzda, která lidem klesá od nástupu vlády Petra Fialy a této pětikoalice.
Je třeba říct, že růst cen léků je logický, protože výrobcům i prodejcům rostou v posledních dvou letech jak výrobní náklady, tak i ceny logistiky. Svoji daň si v tom bere obrovská inflace posledních dvou let, ale také fatálně nezvládnutá energetická politika vlády Petra Fialy. A znovu připomínám, že (za) oba tyto faktory je plně odpovědná vláda. Přístup ministerstva zdravotnictví, které reagovalo na toto zjištění prohlášením, že léky jsou v České republice příliš levné, je opravdu zarážející. Jen pro vaši představu - zatímco krabička Paralenu 500 miligramů, 24 tablet, stála v nezávislé lékárně před čtyřmi lety 39 korun, tak dnes je na 63 korunách. Jen meziročně oproti loňsku se zvedla o 12,5 %, přičemž marže zůstávají stejné. A opět jen pro ilustraci, cena Ibalginu meziročně vzrostla o 13 %. A je potřeba říct, že jedním z důvodů tohoto zdražení je i nápad této vlády na zvýšení daně z přidané hodnoty na léky.
Žádám o zařazení tohoto bodu i proto, že v České republice stále chybí některé zásadní léky. Do dnešního dne to ministr nevyřešil, i přestože se dušoval, že díky novele, kterou tady promlčel a (ke) které nevystupoval ani v prvním čtení, ani v druhém, ani v třetím v obecné rozpravě, nebude problém s léky. Místo toho jsme v situaci, že chybí nejen léky na některé vzácné nemoci, ale i třeba léky proti cukrovce či vysokému krevnímu tlaku.
Navrhuji, aby tento bod, který jsem nazval Zdražování léků, byl zařazen jako poslední bod dnešního jednání. Děkuji. ***