(15.30 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Já už se blížím k závěru. Víte o tom, že bude existovat důvěryhodný oznamovatel? Členský stát má zřídit, má povinnost zřídit koordinátora digitálních služeb, u nás je to ČTÚ, Český telekomunikační úřad, který bude vybírat důvěryhodné oznamovatele, nahlašující ilegální nebo škodlivý obsah. Kdo to určí? Víte, že mezitím v Evropské unii se schválil návrh nové legislativy rozšiřující seznam trestných činů o nenávistné verbální projevy? Další věc. Víte to? A víte, jaká to má rizika? Podstatou návrhu je ve zkratce zařadit verbální projevy takzvané nenávisti mezi závažné trestné činy mezinárodního charakteru a odebrat pravomoc členským zemím je vymezit. Rozsah svobody projevu by po přijetí nové legislativy stanovovaly unijní orgány a členské země by musely všechny projevy označené jako nenávistné potírat bez ohledu na postoj své vlády.
Já tady, když vidím dva kolegy - je to náhoda, já mám tady jejich citace, abych vám připomněl, jak jste se k omezování svobody projevu, k tomu takzvanému boji s hate speech a nenávistí, vyjadřovali před volbami. Mám tady citace Marka Bendy a Marka Výborného. Tak jenom, že vy jste před volbami říkali vlastně to, co říkám teď já. Tak mě jenom zajímá, kde nastala ta změna. Marek Benda, Jan Skopeček, Alexandr Vondra: "Nenávist je v českém právním řádu vymezena v trestním zákoníku a zatím je soudy vykládána poměrně rozumně a značně restriktivně. Nebojme se příliš široké interpretace uvnitř České republiky. Tady je justice poměrně konzervativní. Co ovšem pokládáme za riziko, je nebezpečí, že nějaké velmi extenzivní výklady dojdou ať už přes globální platformy, nebo z evropské legislativy. Musíme být pozorní. Svoboda slova je zásadní demokratickou hodnotou." A to bych já podepsal. Tak se ptám zase: došlo k nějaké změně? Protože já vidím, že postupně to tady sešněrováváme. To jsou vaše slova. Marek Výborný: "Nenávist jako taková není v českém právním řádu definována. Jedná se o emoci a je na soudu, aby spravedlivě posoudil, co v daném kontextu nenávistný projev je, nebo není a zda daný projev naplňuje znaky některého z trestných činů." No a podívejte se, postupně nám to takhle sem směřuje. Takže k tomu tedy, proto jsem takhle uvedl, rozebral vám včetně citací dopodrobna ten poslední bod.
Takže suma sumárum, první bod se jmenuje Komunikace, já jsem to přejmenoval v průběhu projevu - pardon - Nekomunikace vládní koalice s opozicí. Vysvětlil jsem, co tím mám na mysli. Druhý - Užitečný boj s kyberšmejdy jakožto základ osvěty a prevence, to je doufám i ve vašem zájmu, jako bod druhý, a třetí Falešný boj s dezinformacemi, kde jsem vám řekl, jaká jsou u toho rizika. Přece se nebojíte o tom bavit! Protože když se o tom nebudeme bavit, tak potom vlastně vy dáváte najevo, že skutečně za tím něco může být. Nebo se tady pojďme domluvit a uděláme tady nějaký velký seminář ve Státních aktech, něco, ale tohleto přece není možné, aby tady jednou něco udělal KRIT, jednou tady něco nějakou prioritu napsala Policie Jihomoravského kraje a my tady na to koukali. A pak se budete divit. Říkám, současná koalice je teoreticky i prakticky budoucí opozice a opačně. Všechno teď, co tady říkáte a plánujete, se vám jednou může vrátit.
Já vás tedy poprosím a požádám o podporu těchto tří bodů, které, jak vidíte, navzájem jsou spojené a já jsem je doprovodil docela podrobným vysvětlením. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Přeji hezké odpoledne. Převzala jsem řízení schůze a budeme pokračovat ve vystoupeních poslanců s přednostním právem. Nyní je na řadě pan předseda Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jako první mimořádný bod jménem hnutí SPD navrhuji bod s názvem V České republice rostou ceny léků nejrychleji v celé Evropě. Jedná se o zásadní selhání Fialovy vlády. Vyplývá to z aktuálních údajů statistického úřadu Evropské unie Eurostat a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - OECD. Dle Eurostatu došlo v období od roku 2015 do roku 2023 v České republice ke zdražení léků o 29 %, což je druhý největší nárůst v zemích EU, kde je za tuto dobu průměrné zdražení léků na úrovni 12 %, a hnutí SPD prostě chce, aby byly v České republice pro občany léky dostupné a za dostupné ceny. Za Fialovy vlády základní léky dlouhodobě jsou nedostupné, a ještě navíc rostou ceny léků nejrychleji v celé Evropě. To je samozřejmě problém a opět se ukazuje, že Fialova vláda není kompetentní řídit Českou republiku. Dle studie OECD, která zahrnuje prodej v lékárnách i náklady na léčiva v nemocnicích, vzrostly ceny léků a léčiv v České republice za sledované období dokonce o 50 %, což už je jednoznačně nejvíce v celé Evropě. Všechny tyto průzkumy poukazují rovněž na to, že v oblasti léčivých přípravků patří Česká republika dosud k rozvojovým zemím. Fialova vláda a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 tento negativní stav nechtějí řešit a jen mu pasivně přihlížejí. Fialova vláda dokonce od letošního ledna zvýšila DPH na léky, což ještě zesílilo jejich cenovou nedostupnost. Hnutí SPD dlouhodobě apeluje na to, že je třeba provádět aktivní lékovou politiku, zvýšit domácí výrobní kapacity v oblasti léků a léčiv a využít i veškerých možností regulace jejich cen a kontrolních mechanismů státu. Všeobecná nedostupnost základních léků a léčiv je dalším z mimořádně závažných selhání současné pětikoaliční vlády Petra Fialy, která by měla podle našeho názoru podat demisi.
Jako druhý mimořádný bod na schůzi Poslanecké sněmovny dnes navrhuji bod s názvem Náklady českých domácností na bydlení kvůli Fialově vládě vzrostly o 22 % a od roku 2021 dokonce o 55 %. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Čím dál větší množství občanů má problémy se včasným a pravidelným splácením nákladů na svoje domácnosti, přičemž větší potíže mají jednotlivci a rodiny žijící v nájemních bytech. Hlavním důvodem tohoto stavu jsou vysoké ceny energií. U plynu se jedná o meziroční zvýšení o 44 %, u elektřiny o 26 %a u vodného a stočného tam je zvýšení o 12 %, proti kterým Fialova vláda nikterak nebojuje. Výdaje českých domácností na bydlení potom takto nadprůměrně rostou už tři roky v řadě, od roku 2021 již celkově o 55 %. Měsíčně přitom české domácnosti v loňském roce vydaly za nájemné a energie v průměru 12 251 korun, tedy téměř třetinu jejich čistých příjmů. Celkem 21 % českých domácností vnímá náklady na bydlení jako velkou zátěž. V případě domácností žijících v nájemních bytech je to 35 %. Češi tak dále chudnou. Statisíce občanů včetně poctivě pracujících nejsou schopni hradit náklady na bydlení bez pomoci sociálních dávek a Fialova vláda se tady ještě chlubí veřejně, že přibývá počet lidí na dávkách. To je šílené. Místo aby vláda prosazovala to, aby bylo co nejméně lidí na dávkách, aby občané měli důstojné životy a nepotřebovali dávky, tak vy se ještě chlubíte tím - já jsem slyšel premiéra Petra Fialu z ODS, který se přímo v televizi chlubí tím, že za jeho vlády roste počet lidí na dávkách, neboli že lidé chudnou a mají problémy! To je šílené úplně, šílené. Zrušen byl i projekt půjček na bydlení českým pracujícím rodinám. Zavedení výhodných půjček na bydlení pro pracující rodiny je mimo jiné jedním z klíčových programují bodů hnutí SPD v oblasti bytové politiky. Současná asociální vláda Petra Fialy z ODS nehájí zájmy našich občanů a jak jsem již několikrát říkal, měla by podle našeho názoru okamžitě skončit. ***
