(11.50 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Zavádí se sankční výmaz nelicencovaných správců ze seznamu vedeného Českou národní bankou v případě závažného nebo opakovaného porušení povinností. V návaznosti na koncepci rozvoje kapitálového trhu se navrhuje umožnit komanditní společnosti na investiční listy a uzavřené akciové společnosti, která je investičním fondem, vytvářet podfondy, což by mělo přispět k zvýšení atraktivity těchto právních forem. Návrh výslovně zakotvuje převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu jako jeden z možných způsobů přeměny podílového fondu. Návrh upravuje výši některých správních poplatků tak, aby reflektovaly náklady spojené s odpovídajícími správními řízeními. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 570/1 a 570/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, poslanec Libor Turek, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych zmínil krátkou rekapitulaci průběhu projednávání tohoto sněmovního tisku 570, novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech.
Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 570 dne 18. 10. 2023. Garančním výborem byl rozpočtový výbor. První čtení proběhlo 28. 11. 2023 na 82. schůzi Poslanecké sněmovny. Garanční rozpočtový výbor návrh zákona projednal 10. 1. a vydal usnesení, které bylo doručeno poslancům jako tisk 570/2. To bych si dovolil citovat teď v tuto chvíli, takže usnesení rozpočtového výboru ze 40. schůze ze dne 10. ledna 2024 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 570:
"Po úvodním slově zástupce Ministerstva financí pana Hradila, zpravodajské zprávě poslance Libora Turka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 570, vyslovila souhlas;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu."
Ještě bych konstatoval, že do této chvíle, co je mi známo, sněmovní systém obsahuje tři pozměňovací návrhy. Já bych svůj pozměňovací návrh - potom v podrobné rozpravě se k němu samozřejmě přihlásím - a v obecné rozpravě bych ho krátce odůvodnil. Návrh zákona byl podrobně vysvětlen v prvním čtení.
Toť vše pro tuto chvíli. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.
Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan ministr Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, hosté, dobré poledne. Já se tedy tady chci přihlásit do obecné rozpravy s tím, že bych chtěl tady odůvodnit pozměňovací návrh, který k tomuto tisku předkládám společně s některými dalšími kolegyněmi, kolegy s tím, že smyslem tohoto pozměňovacího návrhu, ať ho odůvodním, je úprava u dohod, kterou jsme řešili už legislativně v loňském roce a která měla naběhnout v účinnosti a v praxi v letošním roce, kdy od 1. července mělo dojít u dohod k evidenci, ale také k nastavení systému výběru pojistného na sociální pojištění s tím, že jsme po diskusích se zaměstnavateli a s Komorou daňových a účetních poradců došli v diskusi k rozhodnutí, že uděláme úpravu, která by určitým logickým způsobem vyšla zaměstnavatelům vstříc v náběhu této změny, a ten pozměňovací návrh to obsahuje. To znamená, povinnost evidovat od 1. července 2024 zachováváme, ale povinnost začít potom odvádět pojistné v čase posunujeme od 1. ledna 2025, a dochází také k určitému ještě zjednodušení toho způsobu rezervace a způsobu vykazování odvodu pojistného. Základní princip zůstává zachován, to znamená, v okamžiku, kdy by potom přesáhl ten objem na dohodu 25 % průměrné mzdy, potom se bude odvádět to pojistné. Ale to už obsahoval návrh, který byl schválen v loňském roce.
Takže je to úprava, která řekněme je vstřícná v tom, zjednodušit to a zároveň vyjít vstříc i zaměstnavatelům z pohledu toho náběhu, ať okamžik změny, která není úplně malá, nepřichází v jeden okamžik 1. července tohoto roku.
Dovolte mi také, abych ještě zároveň po konzultacích s kolegy z rezortu Ministerstva zdravotnictví tady využil příležitosti a uvedl odpověď na dotazy, které padají k otázce zdravotního pojištění. Chci tady jednoznačně říct, že pokud se jedná o odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění v situaci, kdy daná osoba je zaměstnána a její zaměstnavatel odvádí pojistné z příjmu z tohoto hlavního pracovního poměru, pak z dnešního znění ustanovení § 5 písm. a) bodu 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění vyplývá, že bude-li mít tento člověk vedle příjmu z pracovního poměru také příjem z dohody do 4 000 korun u jiného zaměstnavatele, nebude se z této odměny z dohody odvádět žádné pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Toto pravidlo se uplatní i tehdy, bude-li mít v daném měsíci tento člověk vícero dohod s vícero zaměstnavateli, pokud odměna od jednoho každého zaměstnavatele nepřevýší zmíněné 4 000 korun. Pokud odměna z dohody, případně součet odměn z dohod u jednoho zaměstnavatele překročí v měsíci 4 000 korun, bude odvedeno pojistné ve výši 13,5 % ze skutečné výše odměny, nikoliv z minimální mzdy, jak někdy zaznívá. Úplně stejně bude postupováno, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, jestliže příjem ze samostatné výdělečné činnosti je hlavním zdrojem příjmu této osoby. Považoval jsem za důležité to tady zmínit, aby v této otázce bylo jasno jak tady na půdě Sněmovny, ale tak také i pro veřejnost širokou či odbornou.
V podrobné rozpravě se přihlásím k tomu konkrétnímu sněmovnímu dokumentu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s přednostním právem se přihlásil pan zpravodaj Libor Turek. Prosím, máte slovo. A poté se připraví pan poslanec Kohajda.
Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo. Já bych chtěl zde tady v tuto chvíli krátce zdůvodnit svůj pozměňovací návrh k tomuto tisku, který je uveden ve sněmovním systému pod číslem sněmovního dokumentu 4009. Pokud bychom to shrnuli, ten pozměňovací návrh lze shrnout následujícími slovy: Jde o několik na sobě v principu nezávislých technických změn. Část z nich se týká navržené úpravy zákona o investičních společnostech a investičních fondech, takzvaný ZISIF, část se pojí s potřebou upřesnění aktuálních otázek v daních z příjmů. Větší část změn pak reflektuje potřeby odborné veřejnosti, zejména vyjasnění či potvrzení stávajících výkladů.
Jsou tam pouze dvě ryze věcné změny, nicméně které nejsou významné. Tou první je zmírnění důsledků porušení povinnosti oznámit osvobozený příjem při aplikaci osvobození při prodeji nemovitosti, to znamená, zmírnění sankcí těm poplatníkům, kteří prodávají nemovitost za účelem pořízení jiné, určené pro vlastní bydlení. A tou druhou ryze věcně změnou je možnost, aby důchodci i nadále využívali osvobození v případě stravování u svého původního zaměstnavatele. ***
