(14.50 hodin)
(pokračuje Josef Kott)
Na druhou stranu, buďme upřímní. Jak je zemědělská politika nastavena, tak to nepomohlo víceméně výrazně těm malým a nepomohlo ani velkým, ale komu to uškodilo? A vy jste to tady řekl sám, je to těm, kterých je tady nejvíc, těm středním, protože ti přicházejí o své zemědělské podniky a skupují to skupiny, které jsou mimo zemědělství a které si to berou jako investici. A to, co jste tam říkal o zemědělské politice a nastavení, ten Green Deal, já jsem to tady říkal. Byl obecný rámec, ke kterému se přihlásili všichni, a proto, protože chtějí Evropu udržitelnou. Nicméně vlastně Fit for 55 byla dohoda, kterou už uzavírala současná vláda. Ale já se tady s vámi nechci přetahovat (Předsedající: Čas.) o slovíčka. Děkuji, pane premiére.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní reakce pana premiéra. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: To já, pane poslanče, také nechci. A skutečně se lze i podívat zpátky, kdo přijímal ta rozhodnutí, z kterých potom vyplývají tady ty dopady. Ale teď tím nechci ztrácet čas.
Jsem přesvědčen, že v mnoha směrech musíme udělat revizi Green Dealu a musíme jinak přemýšlet o evropském hospodaření obecně, abychom byli konkurenceschopní s jinými producenty, s jinými regiony, a to teď v mnoha směrech dostatečně neděláme. Já tuto pozici zastávám. Jsem rád, že se mi dostává větší a větší podpory, možná i pod tlakem krizí, kterými jsme v poslední době všichni v Evropě prošli.
Já se ještě vrátím k tomu zemědělství. My prostě na jedné straně nutíme zemědělce ke spoustě opatření, která mají naplňovat klimatické cíle, mají vést k šetrnému hospodaření v rámci krajiny, ta regulace je prostě veliká, mimořádně veliká. Celé to zemědělství je navíc, aby plnilo ty cíle, bohatě dotováno, a stejně vlastně to nestačí, protože pokud sem pustíme bez nějakých limitů výrobky z regionů, kde takováto míra zatížení vlastně při té produkci není, tak dlouhodobě to nemůže dopadnout jinak, než že naši zemědělci by byli nekonkurenceschopní, a to nesmíme připustit. Je tu příklad dopadu volného obchodu s Ukrajinou, jsou tu ale pro jiné regiony jiné věci. Vy jste správně zmínil Mercosur, státy Jižní Ameriky, což třeba pro západní část Evropy a jejich zemědělce představuje obrovský problém. Musíme tady být vyváženější. Já vůbec nejsem proti dohodám o volném obchodu a těmto věcem (Předsedající: Čas.), ale nemůžeme si přeregulovat souběžně náš trh.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, prosím. Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec František Petrtýl se svou interpelací.
Ještě načtu omluvy, a sice pan ministr Vlastimil Válek se omlouvá od 16 do 16.30 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Marek Výborný od 15 hodin z pracovních důvodů.
A nyní, pane poslanče, se můžete ujmout slova. Prosím.
Poslanec František Petrtýl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci rozpočtového určení daní pro kraje, spíše bych to nazval spravedlivé rozpočtové určení daní. Já jsem chtěl tento bod zařadit na program jednání Sněmovny, což se nepodařilo, tak jsem rád, že tedy vás teď mohu interpelovat.
Kraje vznikly v roce 2000 a tehdy se rozdělovaly finance podle nějakého klíče, který byl určený předem, a jedním z důležitých momentů a hlavním kritériem při tom rozdělování byl logicky počet obyvatel v jednotlivém kraji. Počet obyvatel se však v krajích od té doby velmi změnil. Jsou kraje, kde je nižší počet obyvatel, a jsou logicky kraje, kde je více obyvatel. Pro ty je to nevýhodné, ten současný klíč, protože klíč zůstal stejný. Pro ty, kde ubývá obyvatel, zase to výhodné je. Já jsem ze Středočeského kraje a tam například od toho roku 2000 vzrostl počet obyvatel o 25 %, což je prostě neuvěřitelné. Ale není to jenom Středočeský kraj, například Jihomoravský a další kraje mají takovéto nárůsty, i když ne třeba tak velké. Například ve Středočeském kraji je mnoho obcí, kde vlastně vzrostl počet obyvatel násobně, jsou i rekordmani - dvacetinásobně a podobně, což je neuvěřitelné. Bohužel tento nárůst, toto je jenom pouze oficiální nárůst, ale bohužel jsou tam i lidé, kteří tam nejsou nahlášeni s trvalým pobytem, ale všichni tito lidé chtějí logicky výhody a služby, co poskytuje kraj, a největší problém je právě v oblasti veřejné dopravy. Tak bych se vás chtěl, pane premiére, zeptat, jakým způsobem tento problém chcete řešit, protože si uvědomuju, že to není vůbec nic jednoduchého právě z toho důvodu (Předsedající: Čas.), jak jsem říkal, že jsou kraje (Předsedající: Čas.), pro které je to výhodné a pro které je to méně výhodné. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní vystoupí se svou reakcí předseda vlády. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, toto je i podle mého názoru skutečně problém nebo věc, kterou je potřeba řešit, a rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivými kraji neodpovídá současné realitě a neodpovídá to nejenom kvůli počtu obyvatel, ale i kvůli funkcím a úkolům, které jednotlivé kraje mají, a třeba jejich struktuře. A to všechno je potřeba prostě nějakým způsobem zohledňovat. My jsme si toho vědomi a jsou si toho vlastně vědomy i kraje, takže tady je svým způsobem na tom shoda, a domluvili jsme se na některých krocích, které uděláme pro to, aby se ta situace změnila.
Je pravda, že ono se to vyvíjelo historicky. Na kraje přešly postupně ve dvou fázích reformy veřejné správy některé kompetence a zařízení - střední školy, silnice druhé, třetí třídy, dopravní obslužnost, a vždycky s tím přišly i zdroje a nějak se stanovovaly ty podíly. A to už dneska neodpovídá realitě, ať už jde o počet obyvatel, nebo prostě jiné. My jsme se zavázali v programovém prohlášení k odpovědnému jednání v nakládání s veřejnými financemi. Dali jsme také závazek, že udržíme stávající financování obcí a změníme rozpočtové určení daní krajů na základě shody s Asociací krajů a to jsme také začali dělat. Musím také říct, že celková finanční bilance krajů je příznivá. V roce 2022 vykázaly kraje jako celek příjmy ve výši 313 miliard, výdaje ve výši 306 miliard, takže je tam přebytek 7,7 miliard. Tak to bude pravděpodobně určitě i v roce 2023, takže v celkovém objemu peněz, které kraje dostávají, tato čísla ukazují, že problém není. Problém je v tom rozdělení, a to je docela markantní. Nejvyšší příjmy na obyvatele za rok třeba 2022 měla Vysočina, Jihočeský, Karlovarský kraj, naopak jiné kraje na tom byly mnohem hůře.
My jsme se dohodli nebo Asociace krajů představila návrh RUDu, rozpočtového určení daní, s novými kritérii. Souhlasila s tím většina krajů a Ministerstvo financí tento návrh zpracovalo do funkčního systému, jak by tedy RUD mohl vypadat. To se stalo v létě 2023 a ten návrh byl myslím velmi rozumný. Tak to viděla i většina krajů, byla by prováděna každoroční aktualizace daňových podílů krajů vyhláškou - počet obyvatel, délka silnic, počet žáků, urgentní příjmy, rozloha, což je vlastně jakási analogie RUDu, jak funguje v obcích - ale nebyla shoda v tom výsledku. Byla shoda na kritériích, ale nebyla shoda ve výsledku, pokud jde o alokaci prostředků v novém RUDu. Takže na jedné straně Asociace krajů i vláda říká: Tato kritéria jsou vlastně v zásadě správná, jsme v tom zajedno, je potřeba vycházet z dynamických modelů, které ukážou reálnější obraz skutečnosti, ale shoda mezi kraji, což byla základní podmínka pro to, abychom k této změně přistoupili, se ve finále nenašla. ***
