Mimochodem, v této souvislosti tenkrát jsem nachytal server, který si osobuje říkat, osobuje určovat, kdo říká pravdu a kdo ne, a byl to server Demagog.cz, který byl široce citován provládními médii, a oni označili tenkrát za nepravdu můj výrok, kdy jsem řekl v televizi, že se ve Švýcarsku může hlasovat o daních. Označili to za nepravdu, lháři prolhaní. Ve Švýcarsku proběhlo referendum o zvýšení DPH, protože ve Švýcarsku to mají tak, že změna ústavy musí projít referendem, a oni mají v ústavě DPH, výši DPH. To znamená, tento server je absolutně nedůvěryhodný podle mého názoru, protože označil za lež můj pravdivý výrok, a pak jsem to opakovaně v médiích s oblibou říkal a citoval a samozřejmě se mi nikdo neomluvil, a jenom to říkám i vám, protože mnozí z vás máte špatné zkušenosti se serverem Demagog.cz, takže to je argument, a ten, prosím, opakujte klidně, protože je to pravda. Byli nachytáni při lži, takže to je podle mého názoru nedůvěryhodný server. Takže takhle. Tím jsem jenom chtěl říct, že i o daních se dokonce hlasuje, například ve Švýcarsku. A mimochodem, to referendum proběhlo a Švýcaři odsouhlasili mírné zvýšení DPH. Tuším, že to bylo, už je to několik let, ze 7,2 % na 8, jestli si pamatuju dobře.

Takže proč o tom říkám? Není ani tedy argument odpůrců referenda pravdivý, že kdyby se mohlo hlasovat o daních, že lidé si sníží daně a že nebudou chtít, aby se platily daně. Není to pravda, ve Švýcarsku takové referendum proběhlo. A nebude to ani pravda, protože lidé jsou chytří, lidé jsou inteligentní občané a nikdo si nezruší sociální jistoty, nemocnice, školy, prostě veřejné komunikace, zdravotnictví, sociální služby, to si lidé nezruší, to vám garantuji. Ale mohli by třeba v referendu říct, aby se vlády tolik nezadlužovaly, aby byla nějaká lepší dluhová brzda a tak podobně. Třeba ve Švýcarsku to mají tak, že rozpočet podle ústavy musí být vyrovnaný, a jenom v dobách krize lze rozpočet být deficitní s tím, že ho musí následující vlády zase uvést do toho, aby nebyl deficitní, aby byl vyrovnaný.

Faktem je, že po celé Evropě dnes sílí občanský tlak na to, aby celá Evropa, tedy Brusel, přijaly takzvanou evropskou iniciativu, celoevropské referendum. Se zástupci těchto evropských demokratických iniciativ moji kolegové po léta spolupracují, a i proto vám mohou tady potvrdit, že nic z toho, co poslední léta v našem návrhu zákona o referendu navrhujeme, není nic výjimečného, ale naopak jde o celoevropský trend.

Asi nejvíc některé politiky u nás děsí právo občanů hlasovat o odvolávání osob z volených funkcí. Přitom hlasovat například o odvolání politiků je možné nejen v mnohých státech USA, ve Švýcarsku, v Lichtenštejnsku a v mnoha zemích Latinské Ameriky, ale bylo to i u poslanců možné dokonce i podle normalizační ústavy socialistického Československa, což je pozoruhodné. Mimochodem, v případě odvolatelnosti politiků, mě se na to tenkrát ptali: A kde to funguje? A máte nějaký příklad, kdy to zafungovalo? No, je tady jeden z nejznámějších příkladů na světě, protože když se poprvé stal Arnold Schwarzenegger guvernérem Kalifornie, tak to bylo právě na základě odvolání předešlého guvernéra kvůli rozpočtovým problémům tehdy ve státu Kalifornie. Takže to je takový řekl bych nejznámější a asi i velice populárně znějící případ, kdy byl někdo odvolán, a na základě toho odvolání předešlého se dostal - se stal guvernérem, byl zvolen Arnold Schwarzenegger. Takže to jenom jako poznamenávám, protože tady mnozí z vás vzhlíží ke Spojeným státům americkým, tak jenom abyste si tam taky brali příklady, nejenom nakupováním předražených zbraní, ale také, co se týče demokratických principů v některých amerických státech. Ale někdy ty příklady jsou vhodné, někdy ne, protože zase u korespondenční volby jsme viděli, ale tam je trošku jiný systém, protože někde nemají ty ID průkazy, tak pak to tam vyplňovali, bůhvíkdo tam vyplňoval ty lístky a válelo se to po zemi, kdovíkdo hlasoval, takže tam zase mají různá specifika v těch zemích.

A zákon o referendu, byť omezeném, jsme měli i my za první republiky, takže argumenty odpůrců, že jde o něco u nás nevyzkoušeného a že naši lidé na to nejsou připraveni, jsou nejen scestné, ale přímo lživé a jsou také nespravedlivé, diskriminační a nelogické. V prvé řadě návrhy zakázat lidem o některých tématech rozhodovat nebo splňovat vysoká kvora už předem staví na jinou úroveň prostého občana a proti němu poslance, senátora či prezidenta. Pro jejich zvolení stačí v podstatě libovolný počet oprávněných voličů bez kvora účasti občanů u voleb, o tom jsem hovořil. Zároveň poslanec, zvolený dokonce bez získání většiny naprosto marginálním počtem voličů, a podobně senátor zvolený pár tisíci hlasy mohou přitom hlasovat a rozhodovat o jakýchkoliv zákonech či změnách ústavy, které ovlivní životy 10 milionů lidí. I proto ve skutečných demokraciích platí přesný opak. To znamená, že například nejen ve Švýcarsku nebo v Lichtenštejnsku, ale třeba i v Dánsku o změnách ústavy smí rozhodovat pouze občané v referendu. Kdo jiný má o své zemi rozhodovat než občan? A také proto, jak už jsem zmínil, i v České republice se o přistoupení k Evropské unii hlasovalo v referendu.

Tady bych se malinko jenom zastavil, protože slyším v poslední době s tím, jak jsme otevřeli tu otázku přijetí, nepřijetí eura, respektive otevřela ji vládní pětikoalice, která řekla, že chcete přijímat euro, některé vaše strany Fialovy vládní pětikoalice, že chcete přijmout euro, a poškodit tak Českou republiku ještě více, než jste ji poškodili - tak my jsme samozřejmě proti přijetí eura, a teď já čtu někde vždycky nějaké argumenty - tedy jenom pár, že ano, samozřejmě, protože naši voliči jsou proti přijetí eura, většina lidí v České republice je proti přijetí eura - že už se o přijetí eura hlasovalo a o takových věcech tenkrát před dvaceti lety v referendu. No pozor, to nevím, kde to vzali.

Za prvé, tenkrát nikdo neřekl, že eurozóna se dostane do takových problémů, kdy tady budou astronomicky zadlužené státy eurozóny a v rámci evropského stabilizačního mechanismu kdybychom my přistoupili do eurozóny, stejně jako jakýkoliv stát, tak bychom se museli spolupodílet na financování a sanaci dluhů zadlužených států eurozóny, a dokonce přímo finančně bychom tam museli lít naše peníze, to znamená, Česká republika by si musela půjčit peníze na to, aby poslala peníze na sanaci dluhů jiných zemí, na které ale nemáme vůbec vliv, ani na jejich vlády, ani na jejich rozpočty. To je fantasmagorický scénář. To tady nikdo neříkal, stejně jako nikdo neříkal dvaceti lety, že Evropská unie bude přijímat nelegální migranty, že nám je bude nutit.

Takže co to tady vykládáte, vy zastánci evropské... vy odpůrci referenda! To je přece - nebo snad chcete říct, že ve dvaceti letech jste měli stejné názory, jako máte ve čtyřiceti? Nebo když jste se s někým ve dvaceti letech seznámili, vzali jste si ho a pak vás podvedl, že s ním musíte být v tom svazku i po dvaceti letech? Co to vykládáte, co to říkáte za nesmysly! Přece je zcela logické po dvaceti letech zopakovat referendum, protože je to úplně jiná Evropská unie, než byla slibována, úplně jiná, s jiným programem, s protičeským, s protinárodním programem, který poškozuje Českou republiku a naše občany. Nikdo neříkal před dvaceti lety, že tady bude takovýto Green Deal, který takto šíleným způsobem zdražuje energie, aktivistický, nesmyslný projekt. Takže je potřeba udělat referendum o vystoupení z EU, aby sami občané rozhodli, ne Okamura, aby sami občané rozhodli o budoucnosti ve své zemi. A my budeme výsledek referenda samozřejmě respektovat.

Zajímalo by mě, jaký argument tu mají ti, co byli pro referendum o vstupu do EU a dnes jsou najednou proti stejnému referendu, které by setrvání potvrdilo nebo vyloučilo. Ten argument, který slýchám nejčastěji, jsem teď vysvětlil, ten nemá logiku, a je dokonce zcela lživý. Prostě absolutně, vůbec neodpovídá ani na to, jak funguje život.

Podotýkám, že tehdejší první a jediné referendum v naší novodobé historii nebylo omezeno ničím, hlasovalo se o mezinárodní smlouvě a k rozhodnutí stačila prostá většina zúčastněných voličů. Tehdy také platil princip přeneseného mandátu, tedy že ten, kdo nevolí, dává právo rozhodnout těm, co k volbám přišli. Čili krátce řečeno, i jeden volič mohl rozhodnout o našem vstupu do EU, kdyby ostatní nepřišli, protože nebylo žádné kvorum účasti u referenda pro platnost referenda. A teď najednou nejenom že nechcete referendum, zákon o referendu, ale vy, kteří jste tady prosazovali, ty strany, co tady prosadily referendum o vstupu EU, ano, tady ve Sněmovně byla ODS, ČSSD, lidovci, tak vy najednou jste nejen proti tomu referendu, ale i ti, co byli pro to referendum tenkrát, tady navrhují nesmyslná kvora účasti u toho stejného referenda, aby to referendum pokud možno vůbec neplatilo. To je neuvěřitelné pohrdání občany, to je neuvěřitelné řekl bych vysmívání se občanům. A možná si mnozí z vás všimli, že o Lisabonské smlouvě, tedy o mezinárodní smlouvě, se automaticky hlasovalo v referendech v celé Evropské unii. Příznivci Bruselu tato referenda manipulovali, ta prolhaná opakovali, ale nikdy nikdo nezpochybnil právo občanů o mezinárodní smlouvě hlasovat. To děláte pouze vy tady u nás, vážené dámy a pánové z ostatních stran! ***