(16.20 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
V čem jste jiní, že vy tohle právo usilovně a veřejně občanům naší země odpíráte? Statistiky a analýzy v USA či ve Švýcarsku zcela jasně prokazují, že tam, kde o daních a dalších zásadních věcech rozhodují občané, tam, kde je více referend, tam veřejná správa pracuje lépe, efektivněji a jsou tam nižší daně a spokojenější občané. Volání po zavedení demokracie není samoúčelné, velkou část systémových problémů naší země nevyřeší žádné řádné ani mimořádné volby za stávajících nedemokratických pravidel. Myslet si, že jakákoliv změna vlády přinese skutečně zásadní změnu, je nesmysl.
Problém naší země je daný špatným systémem, který občanovi neumožňuje své politiky a jejich práci účinně kontrolovat. Podstatou referend je vlastně to, že zavádí kontrolní mechanismus. Máme tu moc zákonodárnou, kterou tvoří parlament, potom moc výkonnou, exekutivní, kterou tvoří vláda a prezident, ale chybí nám faktická moc kontrolní. Tu v demokracii tvoří právě občané a tuto moc vykonávají hlasováním v referendech. Kdo jiný má mít právo kontrolovat, co se platí z daní, než ten, kdo platí, tedy občan? Kdo jiný má mít poslední slovo v rozhodování o své zemi než ten, komu podle ústavy i přirozeného práva patří, tedy občan?
My samozřejmě podporujeme jakýkoliv návrh, který alespoň otevře v naší zemi dveře demokracii, takže podpoříme i návrh velmi osekaného a z mého pohledu málo demokratického zákona o referendu, který předkládá hnutí ANO, s tím, že to bereme jako první krok správným směrem k zemi, v níž sami sobě vládnou občané, ke skutečné demokracii. Samozřejmě ta realita bude taková, že Fialova vládní pětikoalice ani jeden z těchto návrhů nepropustí do dalšího čtení a zamítnete nám jeho projednání, ať je to návrh SPD, nebo teď ten nový návrh ANO. Děkuji za pozornost. (Tleskají poslanci SPD.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová, prosím.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, od předložení návrhu ústavního zákona o celostátním referendu poslanci hnutí ANO uplynulo tři čtvrtě roku, a přestože se jedná o zákon připravený naprosto precizně a komplexně a bylo k němu mimo jiné zpracováno i stanovisko Parlamentního institutu, podle něhož je návrh v souladu s evropským právem, k dnešnímu dni nebyl tento tisk na jednání Sněmovny zařazen. Současné celospolečenské naléhavé otázky, jako je například záležitost zachování české koruny či přechod na euro, ale také korespondenční volební hlasování, zrušení práva veta v Evropské unii nebo přerozdělování migrantů přitom podle našeho názoru akcelerují potřebu mít tento významný institut občanské participace na výkonu demokracie v účinnosti. To je ten důvod, proč jsme požádali o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k našemu návrhu na celostátní referendum, který vám nyní předkládám.
Návrh ústavního zákona o celostátním referendu a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, je předkládán s cílem naplnit čl. 2 odst. 2 Ústavy České republiky, jenž stanoví, cituji: "Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo." Listina základních práv a svobod České republiky současně dává v čl. 21 svým občanům, cituji, "právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců". Idea celostátního referenda pak vychází z myšlenky, že demokracie není úplná, není li součástí ústavního systému možnost, aby o základních otázkách spolurozhodovali občané.
V moderní, sofistikované, a co se pravidel týče, komplexní společnosti by však současně primární formou výkonu státní moci měla být zastupitelská demokracie. Přímá demokracie v podobě referenda by naopak měla být formou spíše výjimečnou a doplňkovou při rozhodování o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky státu.
Dovoluji si vás ujistit v této souvislosti, že předložený poslanecký návrh tuto skutečnost plně respektuje. V referendu by podle námi předkládaného zákona bylo možné rozhodovat o věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu s výjimkou rozhodování o základních právech a svobodách zaručených ústavním pořádkem nebo mezinárodními smlouvami nebo o změně ústavního pořádku, o státním rozpočtu a věcech znamenajících zásah do právní úpravy nebo správy daní, poplatků a podobných peněžitých plněních, o věcech, které by byly v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodního práva, o členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci, o ustanovování konkrétních osob do funkcí nebo o jejich odvolávání, o individuálních právech a povinnostech, o vyslovení souhlasu s vypovězením nebo ratifikací mezinárodní smlouvy, o postavení, činnosti a věcech v působnosti České národní banky. Vyloučeno je také referendum o věcech týkajících se výkonu moci soudní. Současně referendem podle předloženého návrhu nelze schvalovat, měnit nebo rušit právní předpisy, čímž je plně respektována moc zákonodárná, která náleží pouze Parlamentu. Je tedy zřejmé, že navrženým celostátním referendem by nebylo možné například hlasovat o vystoupení z Evropské unie nebo ze Severoatlantické aliance a vyňato je také rozhodování o demokratických náležitostech právního státu, zasahování do nezávislosti moci soudní či působnosti centrální banky.
Co se týče iniciační pravomoci referenda, podání návrhu na jeho vyhlášení by bylo možné dvěma cestami, cestou občanskou a dále cestou parlamentní. Nejprve k té první možnosti. Navrhovat konání referenda by byl podle tohoto návrhu oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl 18 let, a to v případě, že jeho návrh podpoří petice podepsaná nejméně 450 000 občany. Příslušné podpisy by přitom bylo možné sbírat až po uplynutí 12 měsíců od rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že navržené otázky referenda jsou v souladu s ústavním pořádkem a prováděcím zákonem. Cesta druhá, parlamentní: tam platí, že navrhovat konání - nebo tam se navrhuje - že konání referenda by byl oprávněn také Parlament České republiky. V takovém případě by k podání návrhu bylo potřeba kumulativního souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů. Soulad návrhu na konání referenda s ústavním pořádkem a prováděcím zákonem by následně posuzoval Ústavní soud, a to zejména z hlediska splnění veškerých náležitostí navržených otázek, tedy že otázka pro referendum by měla být jednoznačná, srozumitelná a formulovaná tak, aby na ni bylo možné odpovědět slovem "ano" nebo "ne". Otázka by naopak nesměla obsahovat klamavé nebo hodnotící části a nesmělo by v ní být naznačeno, jak na ni odpovědět. Následně v případě souladu návrhu s ústavním pořádkem a prováděcím zákonem by referendum vyhlásil prezident republiky. ***
